Psi zřejmě nejsou tak chytří, jak lidé věří. Jejich inteligence je srovnatelná s kočkami nebo hyenami, tvrdí vědci

Psi sice dokážou být poslušní a velmi učenliví, lidé ale jejich inteligenci dost možná přeceňují. Autoři nové studie popsali, jak jsou na tom oblíbení domácí mazlíčci v porovnání s ostatními zvířaty. A psi dopadli velmi podobně jako jiná zvířata – třeba jako kočky.

Psi sice mají jedinečnou kombinaci poznávacích schopností, nejsou ale chytřejší než ostatní zvířata. Vyplývá to ze studie britských vědců, jejíž závěry zveřejnil časopis Learning & Behavior. 

„Psi jsou mimořádní, ale ne jedineční,“ uvedla podle týdeníku Time spoluautorka výzkumu Britta Osthausová z britské Christ Church University. „Jsou sice chytří, ale ne výjimečně chytří,“ komentovala výsledky práce. 

Její kolega Stephen Lea, který je emeritním profesorem psychologie na britské University of Exeter, poznamenal, že se během své kariéry setkal s celou řadou prací věnovaných poznávacím schopnostem psů. Ostatním zvířatům se ale podobné studie věnovaly jen málokdy – vlastně jen výjimečně.  

Lea s Osthausovou se proto rozhodli analyzovat víc než tři sta již existujících studií o poznávacích schopnostech zvířat a porovnat psy s jinými relativně podobnými druhy zvířat – především s vlky, kočkami, hyenami, šimpanzi, delfíny, koňmi a holuby. Takové práci, která shrnuje výsledky jiných studií, se říká metastudie.

  • Nosní sliznice psa obsahuje asi 220 milionů čichových buněk (podle druhu psa), zatímco člověk má v nose pouhých 5 milionů čichových receptorů. Část mozku, kde jsou u psů zpracovávány čichové vjemy, váží asi 60 gramů, u člověka je to čtyřikrát méně.

Psi totiž podle vědců patří do tří hlavních skupin; mezi masožravce, zvířata domestikovaná lidmi a sociální lovce. Výše zmíněná zvířata přitom s nimi spojuje to, že spadají alespoň do jedné z těchto kategorií. Například kočky jsou stejně jako hyeny masožravci, na rozdíl od nich jsou ale i domestikovaná zvířata, a delfíni se šimpanzi zase patří mezi sociální lovce. 

Během samotné analýzy se pak vědci zaměřili na pět kategorií poznávání, a to na senzorické, fyzické, prostorové, sociální poznávání a sebevědomí. Následně výzkumníci zjistili, že ostatní zvířata mají stejné schopnosti jako psi – a někdy i větší.

Vzhledem k překrývajícím se klasifikacím jsou psi velmi talentovaní pro určité úkoly, například pro asistenci nevidomým nebo pomoc policistům. V každé z těchto tří kategorií jsou ale i další zvířata, která jsou minimálně stejně šikovná a schopná jako psi. 

„Zdá se, že percepční schopnosti psů se neliší od toho, co bychom mohli očekávat u našich srovnávacích skupin. Jejich čichové schopnosti jsou sice excelentní, ale podobné schopnosti mají i někteří jiní masožravci a domácí zvířata. Jejich senzorické poznávání je zřejmě podobné jako u ostatních masožravců a sociálních lovců, které jsme testovali a také u některých domácích zvířat,“ shrnuli autoři.  

Lidé by neměli mít vůči psům příliš velká očekávání, tvrdí vědci

Rozšířené přesvědčení, že psi jsou výjimečně chytří, podle Osthausové přetrvává kvůli tomu, že se snadno testují, a také proto, že se jimi zabývalo víc studií než u ostatních zvířat. Jedním z dalších důvodů je také fakt, že lidé mají se psy mimořádně blízký vztah. Studie proto byly často sestavené tak, aby tuto domněnku o mimořádných schopnostech psů jen potvrdily.  „Chceme, aby naši psi byli velmi chytří, a jsme rádi, když opravdu jsou,“ vysvětlila Osthausová.  

To ale podle ní může psům paradoxně ubližovat. „Měli bychom si uvědomit, že psi jsou jen psi.  Musíme vůči nim být féroví a znát jejich limity, abychom od nich neočekávali příliš mnoho,“ zdůraznila.

Výzkum také naznačil, že si ostatní zvířata zaslouží větší ocenění, než se jim dostává. „Kdybychom toho víc věděli o poznávacích schopnostech prasat nebo koz, potom bychom měli také dbát o jejich blaho a o to, jak se o ně staráme,“ řekla Osthausová. „Potřebují-li sociální interakci nebo mentální stimulaci, měli bychom jim to poskytnout,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 11 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 14 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 17 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...