Psi zřejmě nejsou tak chytří, jak lidé věří. Jejich inteligence je srovnatelná s kočkami nebo hyenami, tvrdí vědci

Psi sice dokážou být poslušní a velmi učenliví, lidé ale jejich inteligenci dost možná přeceňují. Autoři nové studie popsali, jak jsou na tom oblíbení domácí mazlíčci v porovnání s ostatními zvířaty. A psi dopadli velmi podobně jako jiná zvířata – třeba jako kočky.

Psi sice mají jedinečnou kombinaci poznávacích schopností, nejsou ale chytřejší než ostatní zvířata. Vyplývá to ze studie britských vědců, jejíž závěry zveřejnil časopis Learning & Behavior. 

„Psi jsou mimořádní, ale ne jedineční,“ uvedla podle týdeníku Time spoluautorka výzkumu Britta Osthausová z britské Christ Church University. „Jsou sice chytří, ale ne výjimečně chytří,“ komentovala výsledky práce. 

Její kolega Stephen Lea, který je emeritním profesorem psychologie na britské University of Exeter, poznamenal, že se během své kariéry setkal s celou řadou prací věnovaných poznávacím schopnostem psů. Ostatním zvířatům se ale podobné studie věnovaly jen málokdy – vlastně jen výjimečně.  

Lea s Osthausovou se proto rozhodli analyzovat víc než tři sta již existujících studií o poznávacích schopnostech zvířat a porovnat psy s jinými relativně podobnými druhy zvířat – především s vlky, kočkami, hyenami, šimpanzi, delfíny, koňmi a holuby. Takové práci, která shrnuje výsledky jiných studií, se říká metastudie.

  • Nosní sliznice psa obsahuje asi 220 milionů čichových buněk (podle druhu psa), zatímco člověk má v nose pouhých 5 milionů čichových receptorů. Část mozku, kde jsou u psů zpracovávány čichové vjemy, váží asi 60 gramů, u člověka je to čtyřikrát méně.

Psi totiž podle vědců patří do tří hlavních skupin; mezi masožravce, zvířata domestikovaná lidmi a sociální lovce. Výše zmíněná zvířata přitom s nimi spojuje to, že spadají alespoň do jedné z těchto kategorií. Například kočky jsou stejně jako hyeny masožravci, na rozdíl od nich jsou ale i domestikovaná zvířata, a delfíni se šimpanzi zase patří mezi sociální lovce. 

Během samotné analýzy se pak vědci zaměřili na pět kategorií poznávání, a to na senzorické, fyzické, prostorové, sociální poznávání a sebevědomí. Následně výzkumníci zjistili, že ostatní zvířata mají stejné schopnosti jako psi – a někdy i větší.

Vzhledem k překrývajícím se klasifikacím jsou psi velmi talentovaní pro určité úkoly, například pro asistenci nevidomým nebo pomoc policistům. V každé z těchto tří kategorií jsou ale i další zvířata, která jsou minimálně stejně šikovná a schopná jako psi. 

„Zdá se, že percepční schopnosti psů se neliší od toho, co bychom mohli očekávat u našich srovnávacích skupin. Jejich čichové schopnosti jsou sice excelentní, ale podobné schopnosti mají i někteří jiní masožravci a domácí zvířata. Jejich senzorické poznávání je zřejmě podobné jako u ostatních masožravců a sociálních lovců, které jsme testovali a také u některých domácích zvířat,“ shrnuli autoři.  

Lidé by neměli mít vůči psům příliš velká očekávání, tvrdí vědci

Rozšířené přesvědčení, že psi jsou výjimečně chytří, podle Osthausové přetrvává kvůli tomu, že se snadno testují, a také proto, že se jimi zabývalo víc studií než u ostatních zvířat. Jedním z dalších důvodů je také fakt, že lidé mají se psy mimořádně blízký vztah. Studie proto byly často sestavené tak, aby tuto domněnku o mimořádných schopnostech psů jen potvrdily.  „Chceme, aby naši psi byli velmi chytří, a jsme rádi, když opravdu jsou,“ vysvětlila Osthausová.  

To ale podle ní může psům paradoxně ubližovat. „Měli bychom si uvědomit, že psi jsou jen psi.  Musíme vůči nim být féroví a znát jejich limity, abychom od nich neočekávali příliš mnoho,“ zdůraznila.

Výzkum také naznačil, že si ostatní zvířata zaslouží větší ocenění, než se jim dostává. „Kdybychom toho víc věděli o poznávacích schopnostech prasat nebo koz, potom bychom měli také dbát o jejich blaho a o to, jak se o ně staráme,“ řekla Osthausová. „Potřebují-li sociální interakci nebo mentální stimulaci, měli bychom jim to poskytnout,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...