Vědci popsali devět znaků, jimiž se liší Tibeťané od ostatních lidí

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Tibeťané se podmínkám v nadmořských výškách nad 4000 metrů přizpůsobili nejen způsobem života, ale také na genetické úrovni, prokázal výzkum. Podíleli se na něm experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical; výsledek publikovali v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.

Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Pro člověka jsou zde čistě z fyziologického hlediska nejdůležitějšími faktory méně dýchatelného vzduchu a více ultrafialového záření. Přestože oba existenci života Homo sapiens v takovém prostředí značně omezují, lidé žijí v Tibetu podle archeologických důkazů nejméně několik tisíc let.

Devítka genů

Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v „normálních“ nadmořských výškách. Podařilo se identifikovat celkem devět genetických odchylek, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů (EPAS1 a ELGN1) již byly identifikovány dříve – umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi; v okolí je ho tak málo, že s ním musí umět zacházet co nejhospodárněji.

Vědce zaujalo, že u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou; domnívají se, že pomáhal populaci přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Podobnou funkci má další gen MTHFR, jenž pomáhá těhotným ženám, když je nedostatek živin.

Nahrávám video
Sinolog k 65. výročí čínské anexe Tibetu
Zdroj: ČT24

Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1; patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.

Tibetská populace je jiná už dlouho

Čtyři další genetické odlišnosti zatím vědci nebyli schopní vysvětlit, jak k přežití v horách pomáhají, tedy nevíme.

Tento výzkum také pomohl odhalit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou – doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 17 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 17 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 18 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 21 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 22 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...