Vědci popsali devět znaků, jimiž se liší Tibeťané od ostatních lidí

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Tibeťané se podmínkám v nadmořských výškách nad 4000 metrů přizpůsobili nejen způsobem života, ale také na genetické úrovni, prokázal výzkum. Podíleli se na něm experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical; výsledek publikovali v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.

Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Pro člověka jsou zde čistě z fyziologického hlediska nejdůležitějšími faktory méně dýchatelného vzduchu a více ultrafialového záření. Přestože oba existenci života Homo sapiens v takovém prostředí značně omezují, lidé žijí v Tibetu podle archeologických důkazů nejméně několik tisíc let.

Devítka genů

Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v „normálních“ nadmořských výškách. Podařilo se identifikovat celkem devět genetických odchylek, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů (EPAS1 a ELGN1) již byly identifikovány dříve – umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi; v okolí je ho tak málo, že s ním musí umět zacházet co nejhospodárněji.

Vědce zaujalo, že u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou; domnívají se, že pomáhal populaci přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Podobnou funkci má další gen MTHFR, jenž pomáhá těhotným ženám, když je nedostatek živin.

6 minut
Sinolog k 65. výročí čínské anexe Tibetu
Zdroj: ČT24

Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1; patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.

Tibetská populace je jiná už dlouho

Čtyři další genetické odlišnosti zatím vědci nebyli schopní vysvětlit, jak k přežití v horách pomáhají, tedy nevíme.

Tento výzkum také pomohl odhalit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou – doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...