Vědci popsali devět znaků, jimiž se liší Tibeťané od ostatních lidí

Vědci poprvé identifikovali geny, které si vyvinuli obyvatelé Tibetu, aby byli schopní přežít v extrémních nadmořských výškách. Nikde jinde na Zemi lidé tak vysoko nežijí a nikde jinde nejsou na tento způsob života tak dobře adaptovaní.

Tibeťané se podmínkám v nadmořských výškách nad 4000 metrů přizpůsobili nejen způsobem života, ale také na genetické úrovni, prokázal výzkum. Podíleli se na něm experti z australské University of Queensland a čínské Wenzhou Medical; výsledek publikovali v odborném časopise Proceedings of National Academy of Sciences.

Vysoké nadmořské výšky jsou velmi specifickým prostředím. Pro člověka jsou zde čistě z fyziologického hlediska nejdůležitějšími faktory méně dýchatelného vzduchu a více ultrafialového záření. Přestože oba existenci života Homo sapiens v takovém prostředí značně omezují, lidé žijí v Tibetu podle archeologických důkazů nejméně několik tisíc let.

Devítka genů

Vědecký tým odebral vzorky DNA 3008 lidem, kteří žijí v Tibetu, a srovnával je s DNA 7287 osob, které žijí v „normálních“ nadmořských výškách. Podařilo se identifikovat celkem devět genetických odchylek, jimiž se Tibeťané liší od ostatních lidí. Dva z genů (EPAS1 a ELGN1) již byly identifikovány dříve – umí snižovat úroveň hemoglobinu v krvi. Díky nim umí lidé v Tibetu lépe využívat kyslík v krvi; v okolí je ho tak málo, že s ním musí umět zacházet co nejhospodárněji.

Vědce zaujalo, že u tibetské populace našli také gen ADH7, který je spojovaný s nadváhou; domnívají se, že pomáhal populaci přežít drsné podmínky s dlouhými obdobími s nedostatkem potravy. Podobnou funkci má další gen MTHFR, jenž pomáhá těhotným ženám, když je nedostatek živin.

6 minut
Sinolog k 65. výročí čínské anexe Tibetu
Zdroj: ČT24

Posledním poznaným genem, jenž je u Tibeťanů zastoupen, je HLA-DQB1; patří do skupiny genů, které regulují proteiny potřebné pro imunitní systém. V praxi pomáhá odolávat nemocem v době, kdy je člověk například podvyživený.

Tibetská populace je jiná už dlouho

Čtyři další genetické odlišnosti zatím vědci nebyli schopní vysvětlit, jak k přežití v horách pomáhají, tedy nevíme.

Tento výzkum také pomohl odhalit, kdy se Tibeťané geneticky oddělili od čínské populace Chanů. Nová data ukazují, že se to stalo před 4725 lety, což je pro vědce novinkou – doposud se věřilo, že se to stalo o 2000 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 4 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 6 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 7 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 9 hhodinami
Načítání...