Vláda schválila nový způsob hodnocení výzkumných organizací od roku 2017. Kvalita by měla mít při hodnocení vědecké práce větší význam než pouhá kvantita – jak to bylo doposud.
Návrh nové metodiky hodnocení výzkumu, která by se měla používat od letoška, projednávala a schválila vláda. Způsob hodnocení vysokých škol, které produkují více než 60 procent vědeckých výsledků, by se měl ale ještě dopracovávat.
Novou metodiku připravil úřad pro vědu, výzkum a inovace vedený vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Již v listopadu metodiku schválila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Co se změnilo?
Současný systém hodnocení výzkumu je postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc.
Představitelé vysokých škol i ministerstvo školství ale kritizují, že metodika neobsahuje přesné postupy. Nejasnosti zůstávají zejména kolem hodnocení vysokých škol. Tam by se měl nový způsob hodnocení začít naplno uplatňovat od roku 2019. Při projednávání metodiky by měla vláda také schvalovat usnesení, že do té doby bude hodnocení VŠ dopracováno za účasti všech, kterých se týká. Ministerstvo školství požaduje, aby Bělobrádkův úřad do dubna předložil harmonogram projednávání.
Velkou novinkou je, že do procesu hodnocení výzkumných organizací budou postupně zapojováni také zahraniční odborníci.
„Nová metodika hodnocení má být nástrojem, jak motivovat vědce, aby se nesnažili jet tzv. na množství, ale na kvalitu – směřujeme k většímu ocenění kvality, k dlouhodobosti a k světově uznávaným standardům,“ uvedl Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu a výzkum. „Já jsem rád, že světově uznávaní odborníci, které jsme přizvali ke spolupráci, ocenili tři základní parametry – důraz na kvalitu, že to má mezinárodní standardy a také to, že se jedná o pozvolný nástup, nejedná se o revoluci, ale o náběh, který má ten systém pootočit správným směrem.“
Návrh podpořila Akademie věd, ale výhrady k němu mají akademické reprezentace i ministerstvo školství. Proč?
Rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima má k nové metodice několik poznámek: „Je více diverzifikovaná, což může být kladem i záporem, další věc je hodnocení vybraných výsledků mezinárodními experty, je tam kladen důraz na excelenci ve vědě. Slabou stránkou metodiky je, že není úplně dokončena pro vlastní aplikaci, dalo by se říct, že to je metodika metodiky nebo spíše základní principy metodiky hodnocení vědy.“
Jiří Drahoš, předseda Akademie věd, naopak novou koncepci spíše oceňuje: „Já celou tu metodiku vidím jako posun správným směrem. Musím za to vicepremiéra a Úřad vlády pochválit. Když říkám správným směrem, tak je to z mého pohledu, a nejen z mého, krok od toho stávajícího hodnocení – metodiky, které říkáme pracovně kafemlejnek, kde záleží na kvantitě, a ani ne tak na kvalitě. Čili jedno salto, jak někdy říkám, můžete nahradit čtyřmi kotouly. To je metodika hodnocení výsledků nebo výstupů. Ale to, co předkládá současná metodika, je hodnocení výzkumných organizací. To je ten zásadní rozdíl, takže to považuji za velmi významný posun.“
