Vláda Petra Fialy žádá o důvěru

Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) reagoval na vystoupení Bartoše. Řekl o něm, že mluví jako aktivista, ne jako ministr. Foldyna nezpochybňuje cíl Green Dealu, ale to, jak direktivně ho chce Evropská unie dosáhnout. To považuje za likvidační pro český průmysl. 

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) reagoval na sněmovní diskusi o Green Dealu. Nabídne prý zdravější ovzduší, přesun dopravy na železnici, zmizí auta ze silnic a nebude tu hluk. Pro lidi, kteří pocítí sociální dopady, jsou určeny fondy. V cizích zemích si politici na Green Deal nestěžují v médiích a řeší jej jako příležitost, řekl Bartoš. To dělá i současná česká vláda. Musíme zrychlit a uchopit to jako šanci, protože jinou příležitost nemáme, zdůraznil.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připomněla svému nástupci Zbyňkovi Stanjurovi, že právě on si v Evropské unii v nejbližších týdnech musí odpracovat hlavní díl jednání o taxonomii. Při tom se určí, zda jaderná energie bude označena jako zelená investice a za jakých podmínek. Jde o kličovou záležitost pro Česko a jeho energetickou bezpečnost. 

Karel Havlíček (ANO) řekl, že u Green Dealu jde o podpis politického závazku. Nic ale není schváleno, ještě se o tom bude jednat. Například u části Fit for 55 bude příležitost si dojednat konkrétní závazek pro Česko. Upozornil, že když vláda považuje Green Deal ve svém programu za příležitost, měla by tam také stanovit, jak pomoci těm, na které negativně dopadne. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl k diskusi o vztahu Česka ke Green Dealu, že ho za Česko odsouhlasil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že například Polsko si domluvilo rozumné výjimky, které odpovídaly jeho potřebám.

V parlamentu zazněla diskuse, místy až velmi osobní, mezi ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Týkala se například dotačních programů či manažerských dovedností obou zúčastněných.

Další vypjatou debatu svedli v parlamentu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týkala se zejména vypsaných covidových dotačních programů.

Bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl v pořadu Události, komentáře, že se mu nelíbí vágnost některých proklamací v programu vlády. Chybí mu také například zákon o lobbingu. 

Tomio Okamura (SPD) řekl v pořadu ČT Události, komentáře, že vláda chce nastavit různé standardy zdravotní péče. „Za větou z programového prohlášení vlády, že chtějí nastolit cenovou konkurenci zdravotních pojišťoven, se ve skutečnosti skrývá, že vláda chce nastavit různé standardy zdravotní péče, a hrozí, že chudší lidé budou mít horší zdravotní péči než bohatí. To je pro nás nepřijatelné,“ řekl. 

Proběhla ostrá debata mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) na jedné straně a bývalou ministryní financí Alena Schillerovou (ANO) a Lubomírem Metnarem (za ANO). Týkala se směny majetku mezi Lesy ČR a VLS, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Černochová a ministr práce a sociálních věcí a přechodně i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji pak po nástupu zrušili.

Margita Balaštíková (ANO) kritizovala odvolání ředitele Lesů ČR Josefa Voráčka, ke kterému přikročil Marian Jurečka ve chvíli, kdy resort ještě neměl plnohodnotného ministra a vláda neměla důvěru. "Fasáda některých ministrů nám opadává dřív, než bychom čekali, a oni nám ukazují, jak hodlají vládnout," prohlásila a ohradila se proti zemědělské politice, která akcentuje podporu menších a středních podniků – podle Balaštíkové je namířená proti Agrofertu a dopadá i na jiné. "Neumím přijmout, že tato společnost se stala holí, kterou spráskáte každého psa, který se vám nelíbí."

Předvádíte změnu, ale k horšímu, řekla vládě poslankyně Taťána Malá (ANO). Kritizovala rozpočtové provizorium, způsob, kterým vláda komunikuje zaváděná covidová opatření, i kabinetní postoj k podpůrným programům pro zvládání pandemie. Výhrady vznášela i k personálnímu obsazení kabinetu: "Slyšeli jsme o tom, jak budete snižovat počty státních úředníků, ale vytvoříte hned tři nová ministerstva a máte tolik ministrů, že se ani nevejdou do Strakovy akademie."

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) reagoval na vystoupení poslance Králíčka. Digitalizace není otázkou jednoho člověka, firmy či instituce, je to nadresortní otázka, řekl. U dosavadního vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci Vlada Dzurilly viděl velké odhodlání, ale přesto "malý výtlak". Dzurilla podle něj narážel právě na resortismus. Bartoš věří, že spolupráce s Rakušanem bude velmi dobrá, i proto, že oba vedou strany, které spolu kandidovaly v parlamentních volbách.

Robert Králíček (ANO) se ptal, kdo je vlastně odpovědný za digitalizaci. Bude to ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), nebo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)? Pokud je to Bartoš, jak bude zadávat pokyny firmám v oblasti ministra vnitra (Česká pošta, NÚKIB…). Případný kompetenční přesun firem by digitalizaci výrazně zbrzdil, dodal. Stejně tak je to podle něj s digitalizací zdravotnictví.

Karel Rais (ANO) se věnoval části programu věda, výzkum, inovace. Kritizoval její obecnost. Vágní proklamace se pak snadno plní a jejich kontrola bude nemožná, dodal. Zminil například, že více specifikována by měla být podpora vzniku a rozvoje inovačních center. 

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, připomněla, že za ministra financí Miroslava Kalouska se výsluhy udělované podle služebního zákona zdanily, za vlády Bohuslava Sobotky se pak zdanění zrušilo. Tak aby vás nenapadlo to znovu zdanit, dodala směrem k členům vlády.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že vláda chce co nejrychleji projednat korespondenční volbu ze zahraničí. Mohla by platit už pro volbu prezidenta republiky v příštím roce. Reagoval tak na vystoupení v diskusi. Zdůraznil, že jde o korespondenční volbu ze zahraničí, nikoliv v rámci Česka. Proto předloží sněmovně už tento týden senátní verzi jako nosič k projednání. V reakci na vystoupení poslance Ryby řekl, že při novele zákona o služebním poměru kabinet nechce rušit výsluhovost. V reakci na vystoupení Okamury řekl, že řešení migračních krizí nepůjde cestou migračních kvót.

Poslankyně ANO Zuzaná Ožanová řekla, že datum narození hraje v programovém prohlášení důležitou roli. Vztáhla to ke slevám na jízdném pro seniory a studenty a úvahám o jejich zrušení či omezení. Kritizovala rovněž návrhy, že některé bagatelní přestupky řidičů budou méně finančně trestány. I ty mohou vést k dopravním nehodám, zdůraznila.

Drahoslav Ryba (za ANO) se vrátil k rezignaci policejního prezidenta Jana Švejdara, ke které došlo po setkání s novým ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Litoval toho, protože Švejdara považuje za přímého, apolitického a s velkou podporou od policistů. Vládu pak pochválil za to, že v programu přesně uvedla, jak se má rozvíjet obrana a jak ji financovat. To samé mu však chybí u vnitřní bezpečnosti. Vznesl také dotaz na zákon o služebním poměru a výsluhovost členů ozbrojených sborů. 

Poslanec ANO Aleš Juchelka nevidí ani náznak, kde chce vláda ušetřit v sociální oblasti, jak o tom stále mluví. Chtěl proto znát podrobnosti. Chybí mu také představa vlády o revizi dávkového systému a jak ji udělat. Postrádá podporu rodinám, aby měly více dětí. Rodina nemá být sociální problém, zdůraznil.

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) kritizovala chystané vládní škrty, když kultura je už nyní na tom špatně. Konkrétně zmínila například pozastavení investičních akcí. V programu vlády jí chybí nástin víceletého financování kultury a program dotačních akcí. Jen mecenášství kulturu nezachrání, dodala. Ptala se také, zda se chystá propojení kultury a cestovního ruchu. Položila rovněž otázku, zda se počítá s pokračující digitalizací nehmotného kulturního dědictví.

Jan Richter (ANO) si myslí, že zmínka v programovém prohlášení o transparentním rozdělování peněz pro sport je zbytečná, protože se tak již děje. Chtěl rovněž vědět, kolik peněz dostane Národní sportovní agentura. Jako časovanou bombu pro sport vidí zdražování energií, některá sportoviště již omezují svou činnost. Těm by pomohlo vypsání nové dotační výzvy sportovní agenturou. Brání tomu ale rozpočtové provizorium. Poslanec také neví, kolik peněz dá vláda do sportu, aby s tím kluby mohly počítat. Chybí mu i zmínka o tom, jak bude podporován sport hendikepovaných.

Jaroslav Bžoch (ANO) se ptal, co znamená záměr revidovat vztahy s Ruskem. Chtěl by znát jízdní řád této revize. Dál chtěl znát, jaké mají být vztahy s Čínou. Rozporoval také snahu vlády mluvit jednotným hlasem, když v ní samotné existují rozdílné názory na skupinu V4. Kromě toho připomněl i to, že předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová kritizovala maďarského premiéra Viktora Orbána. Připomněl, že právě s partnery z V4 se nám podařilo zastavit migrační kvóty, které prosazovala Evropská unie. Ptal se rovněž, zda tato vláda směřuje do eurozóny.

Na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy si sněmovna odhlasovala možnost jednat až do ranních hodin.