Sněmovna o ústavní žalobě na prezidenta

Tomáš Goláň: "Žaloba určitě není dokonalá. Nicméně neexistuje žádný precedens, žádná žaloba tady nikdy nebyla, nemáme z čeho vycházet a na čem stavět (...). Pokud si uvědmíme, jak funguje právní systém ve vyspělých společnostech, tak veškeré principy a výklady zákonů provádí soudy."

Posledním skutkem je několik dílčích kroků prezidenta, které podle žaloby představují soubor jednání, při nichž prezident porušoval ústavou předepsaný prezidentský slib.

Sedmý skutek pod bodem G se týká neodvolání ministra kultury Antonína Staňka a nejmenování Michala Šmardy (oba ČSSD) ministrem.

Šestým popisovaným skutkem je vyvíjení neprocesního a neformálního tlaku na předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu s cílem ovlivnit rozhodnutí soudu v konkrétní věci, ve které byl prezident účastníkem řízení.

Pátým vytýkaným skutkem prezidentovi Zemanovi je odmítnutí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) poté, co mu jeho jmenování navrhl premiér Babiš.

Čtvrtý napadený skutek je otálení se jmenováním dalšího předsedy poté, co vláda premiéra Andreje Babiše nezískala v lednu 2018 důvěru v Poslanecké sněmovně.

Třetí prezidentovi vytýkaný skutek je to, že prezident odmítl odvolat Andreje Babiše z funkce ministra financí na návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky v roce 2017.

Zadruhé žaloba vyzdvihuje skutečnost, že prezident po volbách v roce 2013 usiloval prostřednictvím utajených jednání s dalšími politiky o to, aby se předsedou vlády nestal předseda vítězné ČSSD. "Následně zatížil jmenování vlády nepřiměřenými průtahy," dodal senátor Láska.

Láska: "Senát mlčet odmítl a svoji odpovědnost unesl. Může být trochu paradoxní, že ve skutcích žaloby, které budu popisovat, se jedná o práva Poslanecké sněmovny, která si prezident přivlastňuje."

Podle senátora Lásky jsou dvě možnosti. Buď v dané situaci mlčet, nebo se ozvat a nechat Ústavní soud, aby autoritativně vyložil českou ústavu a stanovil pravidla výkonu mandátu současného prezidenta i jeho následovníků.

"Stěžejním prvkem a spojovacím prvkem celé žaloby je kontinuální snaha prezidenta České republiky za pomoci porušování Ústavy dosáhnout změny parlamentního systému na systém semiprezidentský, či přímo prezidentský," prohlásil Láska ve sněmovně.

Senátor Láska na úvod svého vystoupení poděkoval poslaneckým klubům, ochotným o textu žaloby se senátory diskutovat.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) otevřel projednávání bodu.

U zrodu žaloby byli senátoři z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21, za hlavního propagátora je považován senátor Václav Láska. Ten také přišel představit text do Poslanecké sněmovny.

Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR.

Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát několikrát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu, k podání návrhu ale dospěl až letos v létě.

Ústavní žalobou na hlavu státu se Senát a následně Ústavní soud (ÚS) zabývaly jen jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před svým odchodem z funkce v roce 2013. ÚS o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Poslanci řeší senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy.