Británie po odmítnutí brexitové dohody parlamentem

„Pokud by tady byly jen dvě skupiny, tak Theresa Mayová má možnost vystupovat proti jedné této skupině, přijít s nějakými ústupky, a může se snažit ji přesvědčit. Když je tady ale osm skupin, tak ona s každým ústupkem, který udělá ve prospěch jedné skupiny, tak pochopitelně proti sobě poštve ty další skupiny, a to je situace, v které se politicky nedá vyřešit v podstatě vůbec nic,“ dodal analytik ČT Hájek.

O komplikovanosti situace v Londýně mluvil také analytik ČT Lukáš Hájek. Upozornil, že vedle sebe neexistují jen dva názorové proudy, které by byly pro dohodu resp. proti dohodě vyjednané premiérkou Mayovou, ale že jen v Konzervativní straně je názorových proudů až osm. „Jsou to poslanci, kteří jsou zcela proti této dohodě a chtějí odejít i za cenu takzvaného tvrdého brexitu, jsou tam kariéristé, kteří chtějí jenom udržet vládu u moci, a jsou tam i ti, kteří chtějí udržet Velkou Británii stále v Evropské unii,“ přiblížil Hájek.

Pokud Mayová dnes večer získá důvěru, začne ve čtvrtek vyjednávat s dalšími parlamentními stranami. „Mayová chce podle svého mluvčího zůstat na půdorysu v úterý odmítnuté dohody. To by například znamenalo, že by nevyslyšela přání některých labouristů na zřízení celní unie s Evropskou unií. Pokud by na to přistoupila, tak by zase přišla o některé své konzervativní poslance,“ přiblížil složitost jednání zpravodaj ČT v Londýně Martin Řezníček.

„Evropští lídři jsou pořád v šoku z toho výsledku. Ne, že by ten neúspěch neočekávali, ale nikdo tady nečekal, že bude až tak velký,“ konstatoval z Bruselu ve vysílání ČT zpravodaj Lukáš Dolanský.

Opatrně hovořil šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier, podle kterého je příliš brzy na to, aby bylo jasné, jak bude odluka Spojeného království vypadat. Barnier připustil, že EU může s Londýnem diskutovat o nové podobě dohody, pokud Británie ustoupí od svých dosavadních postojů, v každém případě je ale nutné zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Evropská unie se musí připravovat na neřízený odchod Británie z evropského bloku. Na úvod plenární debaty o brexitu v Evropském parlamentu to prohlásil předseda evropského zákonodárného sboru Antonio Tajani. Stejný názor před europoslanci vyjádřili i státní tajemnice pro evropské záležitosti rumunského ministerstva zahraničí Melania-Gabriela Ciotová, která v Evropském parlamentu zastupovala rumunské předsednictví, a první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

„V západním světě asi neexistuje šéf vlády, který by byl tak ponížen, odsouzen a zrazen jako britská premiérka. A přesto se nevzdává," napsal francouzský list Les Dernières Nouvelles d'Alsace. "Stokrát byla sražena k zemi a stokrát zase vstala. A nikdo přitom neví, zda jde o odvahu, nebo o lehkovážnost,“ dodal.

„My teď musíme najít způsob, jak dohodu nebo její část nebo alternativní dohodu předložit Evropské unii,“ uvedla Leadsomová. Premiérka se podle ní nebude snažit přijít se zcela novými nápady, ale bude usilovat o konsenzus - o „novou iniciativu s cílem nalézt řešení, které může být předmětem jednání s EU a které by zajistilo dosažení většiny v Dolní sněmovně“.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová vyjádřila politování nad odmítnutím vyjednané brexitové dohody, která podle ní byla jediná možná. Odložení termínu brexitu považuje za „právně a technicky možné“, pokud o to Britové požádají. „V tomto okamžiku to ale není nic jiného než hypotéza, neboť paní Mayová o to nepožádala, ani nikdo z jejího okolí,“ dodala Loiseauová.

Podle nizozemského listu De Telegraaf už Británii nezbývá moc času, aby zabránila „hospodářské katastrofě“: „Tato porážka může vést jen k tomu, že Britové odchod z EU odsunou. Leda by Brusel zůstal neústupný. Pak by 29. března došlo k brutálnímu brexitu se všemi jeho důsledky... Nikdo nevěří tomu, že Britové mají připravený plán B.“

Podle premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše musí EU i Česko po hlasování vyčkávat. „Je to teď o Velké Británii. Jestli paní premiérka ustojí hlasování o důvěře, to se předpokládá, že ano, i když včera (v úterý) zaznamenala nejhorší prohru vlastně v historii britského parlamentu, kdy asi 115 jejích poslanců hlasovalo proti. Očekává se, že tito poslanci ji podpoří,“ řekl předseda vlády. Celé jeho vyjádření v článku.

Podle Martina Macourka, ředitele londýnské kanceláře Czechtrade, nebyl výsledek hlasování pro finanční trhy překvapením. „Nejistota je tady sice dál, ale ta už do té měny byla zakalkulována, od roku 2016 klesla libra už o deset procentních bodů,“ vysvětlil ve vysílání ČT.

Britská libra se navzdory výsledku úterního hlasování vyšplhala na dvouměsíční maximum vůči euru. Posílila i vůči dolaru. 

Brexitová dohoda je podle Maase výsledek složitých a dlouhých jednání a obsahuje mnoho kompromisů. „Takže je to vše velmi politováníhodné,“ dodal a zdůraznil, že nyní je na tahu Británie. Německo je podle Maase připraveno i na nejhorší scénář, tedy neřízený odchod Spojeného království z EU. Pokud by Britové požádali o odložení termínu brexitu, debatovali by o tom podle Maase unijní země „konstruktivně“.

„Čas hříček skončil,“ řekl v reakci na úterní hlasování šéf německé diplomacie Heiko Maas v rozhovoru poskytnutém rádiu Deutschlandfunk. Británie musí podle něj nyní rychle říci, co vlastně chce, neboť po úterním hlasování to není jasné. Odmítnutím dohody, kterou vláda premiérky Mayové vyjednala v Bruselu, ukázali britští zákonodárci podle Maase jen to, co nechtějí.

„Dohoda, o které se s Evropskou unií jednalo dva a půl roku, byla odmítnuta. Británie se nyní podobá ostrovu, který odnáší proud. Zdá se, že se ocitl opět na výchozím bodu. Všude je spousta spekulací, ale žádná jistota. Možné je nyní všechno,“  komentuje vývoj v Británii italský list La Repubblica.

„Dříve šéfové vlád odstupovali, když prohráli důležité hlasování i při nedůležitých porážkách. Mayová ale dobrovolně neodejde, a to ze dvou důvodů. Za prvé by se krize sotva zmírnila, kdyby se musely v příštích týdnech konat předčasné volby. Za druhé schválil parlament v roce 2011 novelu zákona, která počítá s pevným poslaneckým funkčním obdobím pěti let. Demokratická tradice je tak v rozporu s literou zákona. To by mohlo vést k ústavní krizi,“  napsal v komentáři švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung i italských novin La Repubblica se dění kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie vrací na bod nula. Podle francouzského listu Le Monde byl výsledek úterního hlasování pro premiérku Mayovou větší porážkou, než čekali i ti největší pesimisté.

Celá fotogalerie titulních stran britských novin v článku: Historická porážka a naprosté ponížení Mayové, komentuje britský tisk odmítnutí brexitové dohody

Podle evropských politiků je nyní na Londýnu, aby vyjasnil svou pozici.