Atentát na Heydricha minutu po minutě

Šéf pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke sepisuje na stroji první předběžnou zprávu o atentátu. Vypisuje v ní první domněnky, že za útokem stojí britské tajné služby.

K. H. Frank se schází s protektorátním ministrem vnitra Richardem Bienertem a projednává s ním otázku uzavření hlavního města. Přikazuje také, aby byly přijíždějící a odjíždějící vlaky podrobovány kontrole.

Josef Gabčík přichází do bytu své přítelkyně Anny Malinové v Linecké ulici (dnes Na Pankráci 52). Zde se bude skrývat až do 1. června 1942, kdy odsud zamíří do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Gestapo začíná na místě atentátu s výslechem prvních svědků. Ty musí shánět po celé Praze, protože se po atentátu vydali za svými běžnými povinnostmi. Snaha vyšetřovatelů však vyjde naprázdno, všichni svědci uvedou jen obecné informace o události.

Na dveře bytu rodiny Fafkových ve vinohradské ulici Kolínská, č. p. 11, zvoní Jan Kubiš. Pravděpodobně s nimi probírá atentát a domlouvá se na dalším postupu. Jejich dcery je totiž často kvůli nenápadnosti doprovázejí po Praze. Poté Kubiš odchází směrem na Pankrác.

Rodinu Fafkovu zatkne gestapo v červnu 1942. Projdou krutým mučením, další spolupracovníky však nevyzradí. Manželé i jejich dvě dcery budou zastřeleni v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942.

Na Pražském hradě začíná mimořádná schůze protektorátní vlády. Předsedá jí premiér a ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí, přítomen je i státní prezident Emil Hácha. Ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec volá po razantní reakci. Přes jeho snahu však nic konkrétního ze zasedání nevzejde.

Josef Gabčík opouští byt Svatošových, přechází ulici a kupuje si svazek květin. Poté vyráží směrem na Vinohrady.

Zhruba v polovině operace se vystresovanému profesoru Hohlbaumovi udělá nevolno. Vedení operace tak přebírá doktor Dick a provede vyjmutí Heydrichovy poraněné sleziny.

Jan Kubiš přichází do bytu náčelníka Sokola Jaroslava Piskáčka ve vysočanské ulici Na Břehu 15. Zde bydlel poprvé hned po svém příchodu do Prahy. Rodina Piskáčkova mu tehdy pomohla skrýt jeho padák, který zašili do gauče.

Do Nemocnice Na Bulovce přijíždí i státní prezident Emil Hácha. Krátce na chodbě hovoří s K. H. Frankem a poté se vrací zpět na Pražský hrad.

K. H. Frank přijíždí do Nemocnice Na Bulovce za doprovodu velitele pražské posádky německé armády plukovníka Kurta von Briesena.

Na místě atentátu pořizuje fotograf gestapa Adolf Dauer mnoho později ikonických snímků místa činu. Celkem vyhotovil šestnáct fotografických map místa útoku i následného boje v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Dochovány jsou v pražském a berlínském archivu.

Jindřiška Nováková přiváží na dvůr zakrvácené kolo. Ženy, které Jindřišku viděly kolo odvádět, vše nahlásí gestapu, které rozjíždí pátrací akci po dívce s kolem.

Bezprostředně poté dá maminka Jindřišce zkrátit a naondulovat vlasy. O pár dní později je zatčena spolu s 260 dívkami z Libně. Jindřiška nic neprozradí, a navíc má štěstí. Svědkyně ji mezi ostatními nepoznají, a tak je propuštěna. Celá rodina je zatčena a 24. října 1942 zastřelena. Jindřiška se stane nejmladší obětí zavražděnou v koncentračním táboře Mauthausen.

Na místo atentátu přijíždí šéf pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke a K. H. Frank. Němci začínají vyšetřování útoku a ještě ten den odpoledne provádějí detailní rekonstrukci celé události.Na místo atentátu přijíždí šéf pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke a K. H. Frank. Němci začínají vyšetřování útoku a ještě ten den odpoledne provádějí detailní rekonstrukci celé události.

Jan Kubiš se převléká do půjčené železničářské uniformy. Loučí se s rodinou Novákových a nepozorovaně opouští Libeň.

Jindřiška Nováková přichází k obchodnímu domu Baťa, kde bere odstavené kolo. Naneštěstí si jí všimnou dvě ženy, které se zeptají, kam to kolo veze. Jindřiška duchapřítomně odpoví, že patří jejímu tatínkovi, který na něm měl nehodu. Aby ji nikdo nesledoval, nejde přímo domů, ale oklikou přes několik bočních ulic.