Zdeněk Ondráček strana 4 z 4

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček se stal předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ve druhém kole druhé volby získal 79 hlasů, ke zvolení jich bylo potřeba 78. Volbě předcházela dlouhá diskuse, část opozičních poslanců Ondráčka kritizovala kvůli jeho činnosti v pohotovostním pluku VB.

Poslanci se v úterý odpoledne sešli na další schůzi, na které začnou řešit několik ostře sledovaných bodů. Rozhodnout by měli o zdanění církevních náhrad, diskutovat budou o obecném referendu a opět budou volit šéfa pro kontrolu GIBS, kde ani při opakované volbě neuspěl komunista Ondráček. Ve hře bylo i odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z postu ve vedení sněmovny za výroky o táboře v Letech u Písku, lidovci však bod na program neprosadili.

Komunisté stále trvají na tom, aby sněmovní komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů vedl jejich poslanec Zdeněk Ondráček. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Sněmovna Ondráčka do funkce opakovaně nepodpořila. Zákonodárcům vadí jeho účast na policejních zásazích proti demonstracím v roce 1989.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nepovede sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Poslanci ho v opakovaném druhém kole volby za předsedu nezvolili. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Uskuteční se nová volba, do níž budou moci kluby navrhovat nové kandidáty. Zatím není jasné, kdy se bude konat.

Horké dny na politické scéně pokračují. Po úterním nevyslovení důvěry menšinové vládě Andreje Babiše sněmovna odhlasovala, že o případném vydání šéfa hnutí ANO a jeho stranické dvojky Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání rozhodne v pátek. Na pořad dne se dostala diskuse o reformě evropského azylového systému, kterou iniciovala SPD Tomia Okamury.

Za nejasných okolností hlasovala dolní komora ve 2. kole o komunistickém poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který by měl zasednout v čele sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ondráček sice nejdřív zvolen byl, část poslanců pak ale volbu zpochybnila, a hlasování se tak musí v lednu opakovat. Možné angažmá komunistického poslance v čele komise kontrolující dozorčí orgán bezpečnostních sborů budilo kritiku kvůli Ondráčkovu angažmá na potlačování protirežimních demonstrací před listopadem 1989.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nebyl v prvním kole zvolen předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. V tajné volbě získal 85 hlasů, pro zvolení jich bylo potřeba 94. Druhá volba by se mohla uskutečnit v úterý. Kritici poukazují na to, že Ondráček v roce 1989 zasahoval jako policista proti protirežimním demonstracím, komunisté však na Ondráčkovi trvali.

Poslanci bez výraznějších sporů schválili složení jedenácti stálých sněmovních komisí. Kontroverze se dají čekat v pátek, kdy dojde k volbě předsedů – komunisté totiž trvají na nominaci Radka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Poslanci by se také mohli dočkat první mimořádné schůze, kterou kvůli evropské reformě azylového systému žádá SPD.

ANO by chtělo, aby komunisté ještě zvážili, koho nominují do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. KSČM navrhla svého poslance Zdeňka Ondráčka. Předseda ANO Andrej Babiš sdělil během setkání s navrženými ministry své budoucí vlády, že pověří místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka, aby komunisty vyzval ke změně nominace. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik nepředpokládá, že by strana nominovala někoho jiného, Ondráček je podle něj ideální kandidát.

O boji proti korupci jako politickém tématu se diskutovalo v předvolební debatě České televize, která se věnovala tématu Justice a spravedlnosti. Přestože Česko dostalo pochvalu expertů Rady Evropy za pokrok v boji proti korupci, odhaduje česká pobočka Transparency International přesun korupčních snah od lobbistických skupin do nejvyšších pater politiky. Kandidátka Zelených Věra Nováková označila téma za vyprázdněné, za což můžou v minulosti deklarované snahy vlád, které se ale nikdy nerealizovaly. Zelení požadují stejně jako ANO speciální státní zastupitelství k potírání korupce. Komunisté přesouvají důraz spíš na kvalitu policistů, kteří ji dobře odhalí. Lidovci zas litují, že se jim nepodařilo prosadit ochranu oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowerů), ale stále se o to chtějí snažit.

I více než čtyři roky od vyhlášení novoroční amnestie budí generální pardon tehdejšího prezidenta Václava Klause odpor mezi tuzemskými politiky. Piráti v předvolební debatě ČT věnované právu a stavu justice oznámili, že budou požadovat její přezkum, Zelení i Starostové by chtěli do českého práva dostat pojistky, které by rozhodnutí prezidenta mohly zastavit.

Zavedení teritoriality do vymáhání exekucí, které by vymáhal exekutor v bydlišti dlužníka. Snižování odměn pro tuto profesi, nebo dokonce i zestátnění exekutorů. To jsou návrhy možných změn v rámci vymáhání dluhů, které zazněly v předvolební debatě ČT24 na téma Justice a spravedlnost. Stejně tak ale zaznělo, že regulace exekutorů je běžný předvolební populismus, už k ní není prostor a že jsou k vymáhání jakýchkoliv dluhů jednoduše nezbytní.