Zdeněk Ondráček strana 3 z 4

Zastupitelstvo Plzně radikálně snížilo dotaci oblastní pobočce Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Navrhl to primátor Martin Baxa (ODS) s tím, že nechce svaz podporovat kvůli krokům jeho celostátního vedení. Plzeňského svazu se zastávali komunisti. Těm se zároveň nelíbí, že primátor podporuje plzeňskou pobočku PTP.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v Událostech, komentářích uvedl tři důvody, proč nezveřejnil údajné pokusy prezidenta o ovlivňování soudu v živých kauzách hned. Jednak by tím zatížil soudce, kteří měli dané kauzy na starost, jednak by mohl být obviněn ze zasahování do výběru svého nástupce a jednak se prý Zemanovy pokusy časem zintenzivňovaly. Řekl také, že je nezanesl do žádných spisů. K tématu se vyjádřili ještě poslanci Miroslav Kalousek (TOP 09) a Zdeněk Ondráček (KSČM).

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Podle novely trestního zákoníku by už pomluva neměla být trestným činem. Návrhem poslanců ČSSD se budou poslanci zabývat na lednové schůzi. Podle předkladatelů chrání oběti pomluv dostatečně občanský zákoník.

Poslanec Jakub Janda (ODS) se nehodlá omluvit Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Svaz podal trestní oznámení kvůli Jandovým slovům o „pofidérním spolku adorujícím bývalé estébáky“. Policie výrok nevyhodnotila jako trestný čin a případ předala mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny. Jeho předseda pochybuje, zda bude možné zahájit disciplinární řízení.

Další kauzy premiéra Andreje Babiše, tradiční bonmoty prezidenta Miloše Zemana, několik odhalení opsaných vysokoškolských prací, potíže se stavbou dálnic i jejich zimní údržbou, prezidentské i komunální a senátní volby. I takový byl v Česku rok 2018 – připomeňte si ho ve výběru některých výrazných výroků.

Vedení ODS trvá na tom, že jsou koalice s KSČM nepřípustné, a to i na komunální úrovni. Několika místním organizacím proto hrozí i zrušení. Podle komunistického poslance Zdeňka Ondráčka tím ale dává ODS najevo, že má demokracii pouze v názvu. V Událostech, komentářích však řekl, že ani KSČM není nadšena spoluprací svých členů s ODS, protože ji komunisté považují za „symbol korupce 90. let“.

Sněmovna nevydala Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Komunistického poslance podpořilo osmdesát ze 168 přítomných zákonodárců, pro vydání hlasovalo 47 poslanců včetně samotného Ondráčka.

Kardinál Dominik Duka ukončil své členství v Českém svazu bojovníků za svobodu. Důvody nesdělil, podle médií se tak ale nejspíš stalo kvůli tomu, že svaz udělil vyznamenání komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi.

Ocenění poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM), který v řadách pohotovostního pluku SNB zasahoval během Palachova týdne, považuje předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička za méně problematické než například vyznamenání bratrů Mašínových premiérem před deseti lety. Kritiku Vodička v Událostech, komentářích odmítl s tím, že je medaile pro Ondráčka nejnižšího stupně a že Ondráček přispívá na obnovu pomníků.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček obdržel tento týden ocenění od Českého svazu bojovníků za svobodu. Pamětní medaili s nápisem Za vlast a za svobodu mu předal předseda svazu Jaroslav Vodička. Ocenění vyvolalo rozhořčení kvůli účasti Ondráčka na policejních zásazích proti demonstrantům v roce 1989.

Mandátový a imunitní výbor nedoporučil sněmovně, aby vydala poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Členové výboru tak rozhodli po asi dvouhodinovém jednání, na kterém vyslechli nejen komunistického poslance, ale i vyšetřovatele a státního zástupce. Policisté chtěli Ondráčka stíhat kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.

Poslanecká sněmovna odložila na říjen hlasování o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Poslanci tak rozhodli, protože se k policejní žádosti zatím nevyjádřil mandátový a imunitní výbor. Na pátečním jednání také sněmovna poslala do druhého čtení návrh na zvýšení příspěvku na péči lidem s nejtěžším stupněm postižení, dlouho pak poslanci debatovali o změnách v elektronické evidenci tržeb.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor ve středu začal projednávat policejní žádost o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Případ se týká Ondráčkových výroků vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Výbor debatu po zhruba 45 minut dlouhém jednání přerušil do 25. září, na kdy byli pozváni také vyšetřovatel případu a státní zástupce. Poslanci do té doby mají příležitost nahlédnout na policii do spisu.

Pražské městské státní zastupitelství potvrdilo, že žádost o vydání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) se týká trestního oznámení, které na něj podal někdejší prezidentský kandidát Michal Horáček. Ten požaduje omluvu a trest pro Ondráčka za slova: „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB.“

Do sněmovny dorazila policejní žádost o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Trestní oznámení pro pomluvu podal bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček. Podle Ondráčka jde o předvolební boj.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nepodpořil menšinovou vládu hnutí ANO a sociální demokracie, protože se neztotožňuje s jejím programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti. Zákonodárce to sdělil po jednání ústředního výkonného výboru, který se věnoval jeho absenci na čtvrtečním hlasování o důvěře kabinetu.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nepodpořil při nočním hlasování menšinovou vládu ČSSD a ANO. Podle názoru svých stranických kolegů to udělal záměrně, nikomu to ale předem přímo neřekl. Očekávají proto, že jim své kroky vysvětlí na pátečním zasedání širšího vedení KSČM, jehož je členem.

Po zvratech, které vynesly komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS, a vzápětí skončily jeho rezignací, chladne vztah KSČM k ANO. Předseda komunistické strany Vojtěch Filip řekl, že „je teď velmi na vážkách“, zda se bude moci Babišovo hnutí na komunistické hlasy spolehnout. Komunisté zároveň připouštějí, že o slíbenou funkci předsedy komise pro kontrolu GIBS nezískají, protože Ondráčka jako jejího jediného svého člena nechtějí vyměnit.

O možnosti, že by sněmovna odvolala čerstvě zvoleného předsedu komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Zdeňka Ondráčka, bude v úterý jednat největší poslanecký klub. Opozice viní hnutí ANO, že právě jeho hlasy umožnily komunistovi Ondráčkovi dostat se do čela komise dohlížející na inspekci, která se v posledních týdnech dostala do střetu zájmu politiků. A také předsedu ANO a premiéra v demisi Andreje Babiše, který se od jeho dosazení distancoval. Odvolání Ondráčka v úterý navrhne ODS.

Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním  poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).  Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podpořit odvolání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka z čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pokud to nikdo nenavrhne, udělám to sám, dodal Babiš. Proti Ondráčkovi, který v roce 1989 zasahoval proti pokojné demonstraci, budou v pondělí protestovat lidé v řadě měst.

Zvolení Zdeňka Ondráčka (KSČM) šéfem sněmovní komise pro kontrolu GIBS kritizují představitelé většiny stran. Alexandra Udženija z ODS i šéf hnutí STAN Petr Gazdík v Otázkách Václava Moravce řekli, že výsledek souvisí se spoluprací komunistů s ANO a jednáním o podpoře vlády. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ale tvrdí, že rozhodly Ondráčkovy odborné kvality. Uznal však, že „mlátit lidi za názor“, jak to činil Ondráček v roce 1989, bylo špatné. Proti Ondráčkovi se lidé v řadě měst chystají v pondělí večer demonstrovat.

Během debaty o nominaci poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů opakovaně padala výzva k omluvě. Ondráček, který v lednu 1989 zasahoval proti demonstrantům, to ale odmítl. „Ve svých profesních rozhodnutích ničeho nelituji,“ řekl v Událostech, komentářích. Omluva podle něj nemá smysl, protože by ji stejně nikdo nepřijal a rozhodnutí poslanců by to nezměnilo.