Zdeněk Nekula strana 4 z 5

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Ceny potravin v tuzemských obchodech letí vzhůru, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) ale na světových burzách razantně klesají a lidé to v obchodech pocítí za dva až tři týdny. Tak optimisticky to ale opoziční poslanec Karel Tureček (ANO) nevidí, raději by dal přednost regulaci cen u základních potravin. Navíc zmínil také rostoucí ceny energií, kvůli kterým ceny potravinou dál porostou. O zdražování v obchodech debatovali Nekula a Tureček v Událostech, komentářích.

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.

Koncern Agrofert by mohl podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Důvodem je střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nekula to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Mluvčí Agrofertu to však v následném vyjádření pro ČTK odmítl.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně mělo jít o deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dojde k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce.

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu hrozí podle OSN globální potravinová krize, která může trvat roky. Generální tajemník Antonio Guterres v týdnu upozornil, že problémy pocítí hlavně chudší země. Na Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dopadá pouze růst cen, přesto plánuje navýšit zásoby potravin. Situaci komplikuje i vlna veder v Indii a její zákaz vývozu pšenice.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Poslanci ve čtvrtek interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS) a následně další členy jeho kabinetu. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš obvinil vládu, že vede zemi do průšvihu, Fiala však část nynějších problémů označil za dědictví předchozího kabinetu. Po interpelacích začala ještě mimořádná schůze k diskusi o růstu cen potravin, svolaná na podnět opozice. Podle očekávání nebyl schválen program, přesto opoziční lídři díky přednostním právům vystoupili s kritikou vlády.

Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva bude dosavadní předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková. Do funkce ji ve středu vybrala vláda. Kabinet ve středu naopak nerozhodl o případném prodloužení nouzového stavu o třicet dní v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tento krok ale věcnou podstatu má. Ve středu však chtěl hlavně otevřít diskusi. Kabinet by o stavu nouze mohl hlasovat příští týden, potvrdil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020, informovala v pondělí mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Z krajiny mizí některé sady. Potíže ovocnářů znásobily drahé energie i hnojiva, a nevyplácí se jim tak o stromy starat. Přitom třeba za jablka dostávají od obchodníků méně peněz než loni. Je to i kvůli zásobám, které polští pěstitelé nemůžou prodat v Rusku, a snaží se je udat jinde. Českým sadařům by mohly pomoci peníze z EU i z národních zdrojů.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Okresní soud v Hradci Králové nepravomocně zprostil bývalého generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Daniela Szóráda obžaloby z podvodu. Podle státního zástupce po odvolání z funkce v roce 2018 nedodržel konkurenční doložku a začal pracovat pro lesnickou společnost LST z Trhanova na Domažlicku dřív, než mohl. Vinu Szórád stále odmítá.

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů korun. Po jednání meziresortní komise Voda-Sucho o tom informovali ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Vláda chce pro případ krize zesílit potravinovou bezpečnost. V současnosti má totiž Česko ve státních skladech zásoby masa pouze na jeden a půl dne. V budoucnu by ho mělo být minimálně na patnáct dnů. V plánu jsou i proto systémové změny. Zatímco teď se skladuje maso mražené, nově chce mít vláda vyhrazená živá zvířata přímo u zemědělců.

Vláda schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Zákon ještě musí odsouhlasit poslanci ve sněmovně. Krokem vláda reaguje na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.