Trestní řízení strana 4 z 5

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v pondělí potrestal soudce Okresního soudu v Třebíči Jaroslava Krátkého odvoláním z funkce. Důvodem byly podle rozhodnutí průtahy ve 111 trestních případech. Některé se týkaly vážných trestných činů, další například žádostí o podmínečné propuštění z vězení. Krátký u soudu vinu doznal, navrhovaný trest odvolání z funkce ale odmítl jako příliš přísný. Rozhodnutí NSS nemá odkladný účinek.

Možné odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici v Brně-Bohunicích bylo podle České advokátní komory (ČAK) porušením práv. V celách se údajně pořizovaly záznamy přesto, že v nich advokáti s klienty rozmlouvali a měli porady. Vedení komory bude zjišťovat, kolik jednání mezi advokáty a klienty se za danou dobu uskutečnilo. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Vrchní soud v Praze v úterý potvrdil šestiletý trest pro bývalého investičního náměstka středočeských krajských nemocnic Filipa Bušinu za daňové úniky. Tresty šest a pět let vězení potvrdil odvolací senát i dvěma dalším obžalovaným, Davidovi Belousovi a Martinovi Bušanskému. Všichni také musí zaplatit milionové peněžité tresty. Rozhodnutí je pravomocné, je možné proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Bušina, který byl také poradcem středočeského hejtmana Davida Ratha, vinu od počátku odmítá.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Nahrávka, na které muž vyhrožuje pobodáním předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, nebyla podle státní zástupkyně trestným činem. Případ poslala do přestupkového řízení. Na dotaz České televize to uvedl Libor Šuráň z dozorového státního zastupitelství v České Lípě. Policie původně obvinila muže z nahrávky a autora videa z přečinu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. V trestním řízení by případně oba mohli dostat až tři roky za mřížemi. Nyní jim hrozí pokuty.

Krajský soud v Brně začal ve čtvrtek ukládat první tresty v daňové kauze podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha. Jde o obžalované, kteří se přiznali a se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. V případu je z miliardových daňových úniků obžalováno celkem 14 lidí, soud ale část obžalovaných včetně Zadeha vyčlenil do samostatných trestních řízení. Rozsudků tak zazní několik. Obžaloba skupinu viní z daňových úniků dvě a půl miliardy korun při dovozu pohonných hmot.

Dozorující žalobce Jaroslav Šaroch v kauze Čapí hnízdo podle Vrchního státního zastupitelství (VSZ) pochybil, když bezokladně nereagoval na nové informace týkající se možného výslechu svědků. Tímto pochybením došlo podle VSZ ke vzniku průtahů v trestním řízení. Pražské městské státní zastupitelství, na němž Šaroch působí, uvedlo, že závěry dohledové činnosti bere na vědomí, bude se jimi zabývat a zváží vhodná opatření.

U českých soudů leží nejméně nevyřízených případů za posledních 25 let. Po loňských omezeních spojených s covidem soudy na jaře rozhodly podobný počet sporů jako před epidemií. Počet trestních kauz se snížil.

Krajský soud v Olomouci v pátek uznal vinnými bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece, podnikatele Ivana Kyselého i exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) v kauze Vidkun. Uložil jim podmíněné tresty a pokuty. Kromě nich čelil obžalobě i bývalý šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj, toho soud zprostil obžaloby. Obžalováni byli z korupčního jednání, všichni svou vinu po celou dobu procesu odmítali.

Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek neuspěl s požadavkem na třímilionové odškodné za své nezákonné trestní stíhání. Soud mu přiznal nárok na omluvný dopis od ministerstva spravedlnosti a také na úroky z částky 480 tisíc korun, kterou mu úřad vyplatil už dříve. Verdikt není pravomocný a lze očekávat, že se proti němu Grygárek odvolá.

Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.

Národní centrála proti organizovanému zločinu dělá podle ČT první kroky v trestním řízení kolem případu avizované a pak zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Policisté by tak měli vyslechnout i účastníky schůzky z poloviny dubna – tehdy se na ministerstvu vnitra sešli s jeho vedením mimo jiné i zástupci dvou tajných služeb a policejní prezident. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej sdělil, že podezření se týká dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Kauza Bereta se dostala před soud. Obžaloba viní policisty, celníka a státní zástupkyni, že vynášeli informace z trestních řízení. Hlavní líčení začalo čtením obžaloby, která má přes dvě stě stran, potom začali vypovídat obžalovaní. Vinu odmítají.

Po loňské novele trestního zákoníku a řádu vzrostl počet trestních řízení, která končí dohodou o vině a trestu. Řekl to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V roce 2020 bylo takových dohod zhruba 250 a Zeman očekává další růst. Pro žalobce jsou dohody náročnější v přípravném řízení, ale poté šetří čas, který by jinak justice musela věnovat běžnému procesu s dokazováním.

Státní zástupce obžaloval osm lidí v kauze údajného ovlivňování trestních řízení a úniku informací od policie. Obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dorazila v prosinci. České televizi to potvrdil mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Policie vyšetřovala případ několik let. Kauza souvisí s podezřením kolem několika policistů a advokátních kanceláří v Praze, které se zabývají mimo jiné azylovým právem a pracují s ruskojazyčnou klientelou. Původně kriminalisté stíhali deset osob.

Ústavní soud odmítl stížnost někdejšího ústeckého soudce Jiřího Berky, jenž si má odpykat sedmiletý trest vězení. Definitivně tak uzavřel trestní řízení v kauze zmanipulovaných konkurzů kolem Berky. Usnesení je dostupné v databázi Ústavního soudu.

Státní zastupitelství zrušilo obvinění tří lidí a jedné firmy, které policie stíhala kvůli tragickému požáru hotelu v centru Prahy v roce 2018. Policie se tedy vrátila do fáze prověřování. Při požáru zahynulo pět lidí, policie vyloučila, že by požár někdo založil úmyslně. Obvinění původně vznesla kvůli problémům s požárním zabezpečením objektu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) by chtěla přesunout některé trestní soudce do jiných oblastí. Podle aktuálních statistik ministerstva loni rozhodovaly české soudy nejrychleji za dobu, kdy se statistiky vedou, trestní kauzy byly vůbec nejkratší. Naopak dále rostla doba, kterou trvá správní řízení. Civilní soudnictví sice v roce 2019 zrychlilo, letos ale v souvislosti s koronavirovým útlumem začalo přibývat nevyřešených případů.

Česká vláda se ohradila proti částem rezoluce, kterou Evropský parlament (EP) přijal na téma údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Oznámila to ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). V návrhu usnesení kabinet uvádí, že se europoslanci textem rezoluce částečně vměšují do vnitřních a politických záležitostí členského státu. Rezoluce také podle vládních výtek narušuje presumpci neviny a předjímá výsledky unijních auditních řízení na téma Babišova střetu zájmů.

Trend poklesu kriminality se podle Nejvyššího státního zastupitelství loni zastavil. Počet zahájených trestních řízení meziročně stoupl zhruba o dva tisíce. Státní zástupci podali obžalobu na téměř třiatřicet tisíc lidí a přes tři stovky firem. Na dalších víc než třicet sedm tisíc lidí podali návrh na potrestání ve zkráceném řízení, meziročně asi o patnáct set více. Vyplývá to z výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), kterou představil jeho šéf Pavel Zeman.

Olomoucký krajský soud otevřel korupční kauzu Vidkun. Obžalobě v ní čelí dva tehdejší policisté, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Podnikatel Kyselý podle žalobce v letech 2014 až 2015 získával od policie cenné informace z trestních spisů, kterých poté využíval a dával pokyny, jak má policie jednat. Dohromady šlo o devět kauz, některé se týkaly tehdejšího hejtmana. Soudce Martin Lýsek nařídil jednadvacet jednání až do května.

Osm desítek dětí a mladistvých bylo podle přerovských kriminalistů zapojeno do případu rozsáhlého zneužívání léků na předpis na Přerovsku a Olomoucku. Nelegálně distribuované léky mají u zdravých lidí podobný účinek jako některé stimulační drogy – například pervitin. Policisté zahájili třináct trestních řízení osob ve věku 14 až 20 let. Dva případy policie odložila kvůli nízkému věku pachatelů.

Krajský soud v Ostravě pravomocně zprostil advokáta Petra Poločka obžaloby z podvodu. Toho se podle státního zástupce Ladislava Hradila dopustil tím, že si za stejnou práci nechal proplatit dva honoráře, jeden od klientky a druhý od státu. Česká advokátní komora (ČAK) označila stíhání Poločka za šikanu, což Hradil odmítá.

Rozšíření obvinění lobbisty Romana Janouška i následný postup státního zastupitelství v kauze kolem společnosti Chambon byl v pořádku. Rozhodl tak Ústavní soud, který označil Janouškovu stížnost za nepřípustnou. Podle soudu se lobbista jen snaží využít všechny možnosti, jak pozdržet trestní řízení, které je proti němu vedeno.