Sudety strana 2 z 2

Příběh zachránce stovek židovských dětí Nicholase Wintona je všeobecně známý, málokdy se však hovoří o jeho spolupracovnících, bez jejichž pomoci by se neobešel. Jednou z nich je Britka Doreen Warrinerová, nositelka Řádu britského impéria (OBE). Warrinerová patřila k dalším čtyřem lidem, kteří po zabrání Sudet v září 1938 a následné okupaci v březnu 1939 společně s Wintonem vytvořili v Československu záchrannou síť pro ty nejvíce ohrožené. Zachránkyně židovských dětí a dalších několika tisíc lidí má proto nově pamětní desku v Praze na hotelu Alcron.

Těžbě uhlí musely v minulosti ustoupit desítky obcí. Nejvýznamnější z nich bylo severočeské město Most s desítkami tisíc obyvatel a gotickým centrem. O tom, že město půjde k zemi a místo něj vznikne nové, rozhodla československá vláda usnesením, které vstoupilo v platnost 26. března 1964.

Před 80 lety přišlo Československo téměř o třetinu svého území. Většinu ztracené rozlohy tvořilo pohraničí osídlené převážně Němci, které si vyžádal v mnichovské dohodě Adolf Hitler. Československo přijalo dohodu na konci září 1938 a následoval odchod části Čechů do vnitrozemí. Většina jich však na území Sudet zůstala, připomíná historik Matěj Spurný.

Sedmnáct dnů před uzavřením mnichovské dohody řečnil Adolf Hitler na sjezdu NSDAP o „nevýslovném utrpení“ sudetských Němců. Nacistická propaganda chrlila zveličené či zcela smyšlené zprávy o českém násilí na Němcích. Právě nespokojenost s vlastním postavením ve státě bývá označována za jednu z příčin radikalizace sudetoněmeckého obyvatelstva. Němci v Československu čelili omezením, typicky v jazykové oblasti. Ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy byla ale jejich pozice – snad kromě Estonska – relativně nejlepší.

Chtělo by se říct, že Siřem je obyčejná malá vesnička schovaná mezi chmelnicemi v kopcovité krajině Lounska, která se proslavila jen tím, že v ní pobýval spisovatel Franz Kafka. Když se ale člověk ocitne na návsi pod mohutnými statky německých sedláků, když stojí vedle obnažených zdí chátrajícího gotického kostela, když se „vydrápe“ k tajemné sýpce nad vsí, která je možná oním Kafkovým zámkem, uvědomí si, že tak docela obyčejná není. Možná že svou zvláštní atmosféru získala právě díky Kafkovi. Možná ale, že si naopak atmosféra této vsi získala Kafku.