Sudety strana 2 z 2

Divadelník Miroslav Bambušek natáčí svůj první celovečerní hraný film. V dramatu Lidi krve střídá současnost období poválečného vysídlování Němců. Štáb filmoval v těchto dnech na Moravě, do kin se Bambuškův debut dostane příští rok na podzim.

Jeden z největších poválečných masakrů německy mluvících obyvatel se odehrál před 75 lety v Postoloprtech na Lounsku. Město k výročí žádnou akci nepřipravuje. Na oběti vzpomněli zástupci radnice už při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Podle historika Michala Pehra se pro objasnění události udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech.

Jak zasáhlo otevření hranic do života příhraniční vesnice Lesná na Tachovsku? Proč se obyvatelé obávali německých sousedů a jak vlastně přijímali stav po sametové revoluci?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.

Léta chátrající památky v českých Sudetech mají šanci na změnu. S projektem, jenž podpoří místní spolky i jednotlivce bojující dlouhodobě za jejich záchranu, přišla zpěvačka Lenka Dusilová. V příhraničí přichystala sérii benefičních koncertů s videoprojekcemi s názvem Monument/um.

Zabezpečovací zařízení Einheit na železniční stanici v Branticích na Bruntálsku sloužilo výpravčím vlaků od dob druhé světové války. Několikatunový kolos spolu s návěstidly v úterý demontovali drážní hasiči, a poté ho převezli do Železničního muzea moravskoslezského v Ostravě. Historický unikát nahradí nový zabezpečovací systém, fungovat by měl začátkem srpna.

Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. Na tiskové konferenci v bavorském Řezně k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců to prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se – až k tomu v budoucnu čas dozraje – mohl sjezd také konat.

Pomologové v Moravskoslezském kraji mapují původní odrůdy ovoce, které se objevují už jenom na několika zahradách na Opavsku, Krnovsku nebo Osoblažsku. Jejich cílem je staré odrůdy zachránit dříve, než uhynou stářím. Podle odborníků některé z nich patří k nejkvalitnějším, spousta lidí je přitom vůbec nezná.

Příběh zachránce stovek židovských dětí Nicholase Wintona je všeobecně známý, málokdy se však hovoří o jeho spolupracovnících, bez jejichž pomoci by se neobešel. Jednou z nich je Britka Doreen Warrinerová, nositelka Řádu britského impéria (OBE). Warrinerová patřila k dalším čtyřem lidem, kteří po zabrání Sudet v září 1938 a následné okupaci v březnu 1939 společně s Wintonem vytvořili v Československu záchrannou síť pro ty nejvíce ohrožené. Zachránkyně židovských dětí a dalších několika tisíc lidí má proto nově pamětní desku v Praze na hotelu Alcron.

Těžbě uhlí musely v minulosti ustoupit desítky obcí. Nejvýznamnější z nich bylo severočeské město Most s desítkami tisíc obyvatel a gotickým centrem. O tom, že město půjde k zemi a místo něj vznikne nové, rozhodla československá vláda usnesením, které vstoupilo v platnost 26. března 1964.

Před 80 lety přišlo Československo téměř o třetinu svého území. Většinu ztracené rozlohy tvořilo pohraničí osídlené převážně Němci, které si vyžádal v mnichovské dohodě Adolf Hitler. Československo přijalo dohodu na konci září 1938 a následoval odchod části Čechů do vnitrozemí. Většina jich však na území Sudet zůstala, připomíná historik Matěj Spurný.

Sedmnáct dnů před uzavřením mnichovské dohody řečnil Adolf Hitler na sjezdu NSDAP o „nevýslovném utrpení“ sudetských Němců. Nacistická propaganda chrlila zveličené či zcela smyšlené zprávy o českém násilí na Němcích. Právě nespokojenost s vlastním postavením ve státě bývá označována za jednu z příčin radikalizace sudetoněmeckého obyvatelstva. Němci v Československu čelili omezením, typicky v jazykové oblasti. Ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy byla ale jejich pozice – snad kromě Estonska – relativně nejlepší.

Chtělo by se říct, že Siřem je obyčejná malá vesnička schovaná mezi chmelnicemi v kopcovité krajině Lounska, která se proslavila jen tím, že v ní pobýval spisovatel Franz Kafka. Když se ale člověk ocitne na návsi pod mohutnými statky německých sedláků, když stojí vedle obnažených zdí chátrajícího gotického kostela, když se „vydrápe“ k tajemné sýpce nad vsí, která je možná oním Kafkovým zámkem, uvědomí si, že tak docela obyčejná není. Možná že svou zvláštní atmosféru získala právě díky Kafkovi. Možná ale, že si naopak atmosféra této vsi získala Kafku.