Splátka strana 2 z 2

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou tuzemskou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden, či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z průzkumu, který České bankovní asociace uskutečnila počátkem srpna mezi 1100 respondenty.

Do soboty nařídil Krajský soud v Praze bývalému hejtmanovi Středočeského kraje Davidu Rathovi zaplatit druhou splátku desetimilionového peněžitého trestu, který dostal za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Bývalý politik však požádal o prominutí zbytku peněžitého trestu. Podle mluvčí Hany Černé zváží krajský soud důvodnost podané žádosti a další eventuální postup. Prvních pět milionů z trestu Rath uhradil letos v únoru.

Banky obdržely zhruba 345 tisíc žádostí o odklad splátek úvěrů od klientů postižených opatřeními proti šíření koronaviru. Tímto způsobem ponechaly dlužníkům načas likviditu za celkem deset miliard korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace mezi jejími členy. Všechny dotázané banky, které představují dohromady drtivou většinu trhu, se řídí doporučením asociace z 12. března.

Lidé i firmy budou moci kvůli pandemii koronaviru žádat o odklad splátek úvěrů i hypoték. Splácení bude možné odložit o tři nebo šest měsíců. Senát také zamítl pro nadbytečnost návrh, podle kterého by v nemocnicích v Česku mohli pracovat lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez aprobačních zkoušek. Naopak schválil cestovním kancelářím možnost odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy, budou moci vydávat poukazy. Senátoři odsouhlasili i rozšíření možností České národní banky (ČNB) pro obchodování na trzích.

Když klient požádá banku o odklad splátek hypoték a úvěrů, jak to ve středu navrhla vláda, nebude platit po dobu tří či šesti měsíců ani jistinu, ani úroky. Nicméně úroky mu v čase narostou a doplatí je až po splacení jistiny, vysvětlili v pořadu Události, komentáře ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a člen představenstva ČSOB Jan Sadil.

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

Odklad hypotečních nebo úvěrových splátek budou v souvislosti s aktuální krizovou situací banky umožňovat. Zároveň si však chtějí tuto informaci ukládat v registrech, kde zůstává roky. A klientům to může v budoucnu ztížit přístup k dalším půjčkám.

Počet Čechů, jejichž zadlužení lze považovat za rizikové, klesl meziročně z 1,58 milionu na 1,1 milionu osob. Letos je to třináct procent dospělé populace, zatímco loni jich byla pětina. Zvýšil se ale počet těch, kteří splácí předchozí půjčku půjčkou novou (z 34 procent na 42 procent), což je jeden z prvků rizikového půjčování. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.

Za roční padesátitisícovou půjčku mohou lidé zaplatit o desítky tisíc víc, než si půjčili. Úvěr je může stát navíc až 85 tisíc korun. Další desítky tisíc pak lidé zaplatí, pokud se dostanou do potíží se splácením. Ukázala to analýza nabídky 35 bank a nebankovních institucí, které smějí v Česku spotřebitelské úvěry poskytovat. Výsledky a žebříček institucí zveřejnila společnosti Člověk v tísni (ČvT), která Index úvěrování poprvé sestavila před deseti lety.

Pětina dospělé populace Česka si půjčuje rizikově, tedy lidé jsou například ochotní krýt splátky další půjčkou či mít vyšší počet splatných půjček. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA). Oproti minulému roku se situace nezlepšila.