Rodičovský příspěvek strana 3 z 4

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.

Kvůli schválenému zvýšení rodičovského příspěvku se KDU-ČSL obrátí na Ústavní soud. Peníze mají totiž dostat jen rodiny s dětmi do čtyř let, které příspěvek nevyčerpají do konce tohoto roku. Podle lidovců je diskriminační, že se navýšení netýká všech rodin s dětmi do 4 let. „Bohužel zde vzniká nerovnost před zákonem, a to je důvod, proč jsme se rozhodli k ústavní žalobě,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který byl hostem Interview ČT24.

Poslanecká sněmovna v úterý schválila růst rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun od ledna příštího roku. Přidáno ale dostanou jen ty rodiny, které ještě v lednu budou příspěvek pobírat. Lidovci se kvůli tomu chtějí obracet na Ústavní soud. „Myslíme si, že je tu určitá skupina osob, které jsou krácena práva. A je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl v Událostech, komentářích Marian Jurečka (KDU-ČSL). To ovšem odmítala Alena Gajdůšková (ČSSD) – podle ní nejde ani o diskriminaci, ani o protiústavní zákon.

Kvůli způsobu, kterým se zvýší rodičovský příspěvek, se KDU-ČSL obrátí na Ústavní soud, řekl předseda strany Marek Výborný. Podle znění, jež v úterý potvrdili poslanci, dostanou peníze navíc jen ty rodiny s dětmi do čtyř let, které příspěvek nevyčerpají do konce tohoto roku. Podle lidovců je diskriminační, že se navýšení netýká všech rodin s dětmi do 4 let.

Okruh rodin s nárokem na zvýšený rodičovský příspěvek se nerozšíří. Sněmovna dnes odmítla návrh senátorů, aby jej dostali i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši už vyčerpali. Rodičovská vzroste od ledna o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun.

Poslanci budou na poslední chvíli schvalovat vládní priority. Příští týden jim končí letošní závěrečná schůze. A zvýšení rodičovského příspěvku i daňový balíček proto na program sněmovny narychlo zařadí předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Oba zákony mají platit od ledna, oba ale s úpravami vrátil poslancům zpět Senát.

Ústavně-právní výbor Senátu se domnívá, že navýšený rodičovský příspěvek by měli od ledna 2020 dostávat rodiče všech dětí do čtyř let. Bez ohledu na to, zda ho ještě čerpají. Naopak podle vládního návrhu, který již prošel sněmovnou, mají 80 tisíc korun navíc získat jen rodiny novorozenců a ti, kteří příspěvek budou na začátku příštího roku ještě pobírat. Tahanicím kolem rodičovské byl věnován pořad 90' ČT24.

O konkrétní podobě zvýšení rodičovského příspěvku se lidé dozví zřejmě až těsně před Vánoci. Česká televize zjistila, že opoziční Senát vládní návrh zřejmě neschválí a vrátí ho zpátky do sněmovny. Senátorům se nelíbí, že podle kabinetní verze nebudou mít na zvýšení příspěvku nárok všechny rodiny, které mají děti mladší čtyř let. S navrženým růstem o 80 tisíc přitom senátoři souhlasí. Vláda počítá s tím, že vyšší příspěvek dostanou rodiny, které ho budou k 1. lednu aktivně pobírat.

Zákon navyšující rodičovský příspěvek míří do Senátu. Ten o něm rozhodne čtvrtého prosince. Pokud pak novelu podepíše prezident, vzroste základní rodičovský příspěvek ze současných 220 na 300 tisíc korun. V případě vícerčat pak z nynějších 330 na 450 tisíc korun. Mnozí rodiče ale stále nemají jasno, za jakých podmínek na navýšenou částku dosáhnou a ministerstvu práce a sociálních věcí chodí denně stovky dotazů. Resort proto vydal manuál, který odpovídá na základní otázky.

Učitelé si zaslouží podporu v požadavcích na splnění vládního slibu růstu platů o 15 procent, ale stávka byla projevem diletantství a byla špatně zdůvodněná. Je o tom přesvědčen předseda KDU-ČSL, středoškolský pedagog a bývalý ředitel gymnázia Marek Výborný, který byl hostem Interview ČT24. Kritizoval také způsob, jakým vláda odhlasovala daňový balíček, i porušení jednacího řádu sněmovny při hlasování o rodičovském příspěvku.

Skupina rodičů malých dětí se obrátila na senátory, po kterých chce, aby zasáhli do způsobu, kterým vláda plánuje zvýšit rodičovský příspěvek. Ten se má zvýšit rodinám s dětmi do čtyř let, ale pouze, pokud do konce roku ještě nevyčerpají všechny peníze, na které mají v rámci rodičovské nárok. Řada dalších rodin si zase stěžuje, že jim princip zvýšení není jasný – ne každý totiž dosáhne na celých 80 tisíc, o které by měla rodičovská vzrůst. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto slíbilo, že připraví manuál.

Základní rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku na 300 tisíc ze současných 220 tisíc korun, pokud novelu schválí Senát a podepíše ji prezident. V případě vícerčat vzroste z aktuálních 330 na 450 tisíc korun. Navýšení se týká i rodičů, kteří už příspěvek pobírají ve stávající výši. Aby zbytečně o peníze nepřišli například kvůli čtvrtým narozeninám potomka nebo tím, že současnou částku dočerpají do konce roku, je potřeba žádat o úpravu vyplácení příspěvku. Úřad práce slibuje, že rodičům rozešle informační dopisy.

Poslanci se v pátek znovu nedostali k hlasování o vládním daňovém balíčku ani zvýšení rodičovského příspěvku. U daňových změn chce koalice ANO a ČSSD předčasně ukončit sněmovní debatu a hlasovat ve středu. Dlouhé opoziční projevy totiž považuje za obstrukce. Předčasné ukončení sněmovní debaty o daňovém balíčku ale kritizuje část opozice. Ta naopak tvrdí, že vláda chce nejprve schválit daňový balíček a rodiny s malými dětmi si proto bere jako „rukojmí“. Politici o pátečním dění ve sněmovně diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Sněmovna pravděpodobně ani na středečním pokračování mimořádné schůze nebude hlasovat o daňovém balíčku. V Otázkách Václava Moravce to řekl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Opozice daňový balíček odmítá s tím, že vládě jde jen o větší výběr do státního rozpočtu. Kritizuje zejména nápad na nové zdanění rezerv pojišťoven.

Sněmovna by měla pokračovat ve schvalování vládního návrhu kritizovaného opozicí na zvýšení některých daní, zejména z tabákových výrobků, lihu a hazardu, ve středu. Na páteční  mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních poslanců ANO a ČSSD a také KSČM se na hlasování nedostalo, diskuse byla přerušena. Sněmovna nerozhodla ani o zvýšení rodičovského příspěvku, jednání by mělo pokračovat opět na další mimořádné schůzi příští pátek.

V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna si bude země připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Poslaneckou novelu schválili poslanci zrychleně v prvním čtení. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) svolal mimořádnou schůzi sněmovny ke schvalování vyššího rodičovského příspěvku. Odpoledne zákonodárci schválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. O zprávách za rok 2018 budou jednat až později, protože dosud neprošly volebním výborem.

Poslanci opět navrhli rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala zákon o právu občanů na digitální služby, díky němuž by úřady s občany měly komunikovat zejména elektronicky. Do Rady ČTK zákonodárci zvolili Davida Soukupa, jehož nominovalo hnutí ANO. Angelika Bazalová a Michal Semín postupují do druhého kola. Ve středu se sněmovna také opět zabývala vládním daňovým balíčkem.

Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let promění. Nově by se například dávka mohla stanovit stejně jako nyní mateřská, tedy podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Česko je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022. Nejbližší změnou má ovšem být lednové zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, jehož další růst se poté už nicméně neplánuje.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku. Od příštího roku by mohl narůst o 80 tisíc korun. Celkem by takzvaná „rodičovská“ činila 300 tisíc korun. Shodli se na tom zákonodárci napříč politickým spektrem. Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Poslanci se v úterý nedostali k jednání o zvýšení rodičovského příspěvku. Na programu bylo, ale celé odpoledne zabraly opoziční námitky k daňovému balíčku, který mimo jiné zvyšuje část spotřebních daní a daň z některých hazardních her. Projev Zbyňka Stanjury (ODS), který trval téměř hodinu a půl, skončil až se závěrem jednacího dne v sedm večer. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude kvůli rodičovské mimořádná schůze, pokud by ji poslanci nestihli projednat na řádné schůzi do konce týdne.

Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 80 tisíc, když ovšem politici stihnou navýšení schválit. Vláda nyní přiznala, že pokud se zákon nezačne urychleně projednávat, není ještě nic jisté. Opozice reagovala ostrou kritikou. Koalici, která se dlouze přela o konkrétní podobě, obviňuje z neschopnosti. O růstu rodičovského příspěvku diskutovaly zástupkyně koalice a opozice v Událostech, komentářích.

O zvýšení rodičovského příspěvku budou poslanci jednat zřejmě ještě v červnu. Původně mělo být první čtení na programu řádné červencové schůze, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se však obává, že by se nestihlo vše dotáhnout do konce tak, aby se rodičovská zvýšila k 1. lednu 2020. Chce proto prosadit změnu programu aktuální schůze.

Vláda tento týden našla shodu na podobě zvýšení rodičovského příspěvku, který naroste z 220 tisíc na 300 tisíc. Nebude se to ale týkat všech rodin s dětmi do čtyř let věku. „Bude to přes 80 procent rodičů. Dostanou to všichni s nově narozenými dětmi a zpětně to dostanou ti, co to nevyčerpali,“ přiblížila v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).