Rodičovský příspěvek strana 3 z 4

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Od ledna do konce července si o změnu – tedy zvýšení – rodičovského příspěvku požádalo skoro čtvrt milionu lidí. Další už to udělali v závěru loňského roku. Nově může rodič na dítě čerpat 300 tisíc korun, zatímco dříve to bylo 220 tisíc. Peníze navíc ale nezískali ti, kteří příspěvek dobrali před prvním lednem. Stížnost na toto pravidlo leží nyní u Ústavního soudu.

Rodiny s nárokem na navýšený rodičovský příspěvek už by ho měly dostávat. O změnu si v lednu požádala polovina těch, kteří dávku čerpají. Úřady práce dostaly v prvním měsíci roku téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. V některých případech se ale zájemci vyšší částky nedočkali. Mimo jiné kvůli chybám úřadů.

Zvýšení rodičovského příspěvku jen některým rodinám posoudí Ústavní soud. Podání, které podepsalo 45 senátorů z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 a také dva nezávislí, napadá přechodná ustanovení zákona jako diskriminační.

Pravděpodobnost, že Ústavní soud vyhoví stížnosti připravované skupinou senátorů i nespokojených rodičů a změní rozsah zvýšení rodičovské, je podle ústavního právníka Jana Kudrny jen malá. Nemyslí si, že by vyjmutí rodin, které příspěvek již vyčerpaly, z jeho navýšení zásadně ohrožovalo ústavní principy. Rodiče, kterých se růst rodičovské netýká, jsou však přesvědčeni, že jde o diskriminaci. Zvýšením rodičovské a jeho dopady z pohledu ekonomického, právního i praktického se zabývala 90' ČT24.

Desítky, někde i kolem sta lidí stály v pondělí ve frontách na úřadech práce. Přišli kvůli rodičovskému příspěvku, ať už kvůli úpravě výše měsíčního příspěvku, který se z rodičovské vyplácí, nebo se zeptat na podrobnosti. Než se rodiče dostali k přepážce, čekali desítky minut. Úřad práce přitom upozornil, že na změny je čas až do konce ledna, není potřeba přicházet hned na začátku měsíce.

Úřad práce rozeslal informativní dopisy o navýšení rodičovského příspěvku všem rodinám, kterých se týká. Části z nich ale nejsou některé informace jasné. Přitom některým hrozí, že část peněz propadne, pokud si nezmění částku, kterou měsíčně dostávají. Jasno nemají ani tehdy, když se obrátí na e-mail zřízený proto, aby rodičům zodpovídal dotazy ohledně zvýšení příspěvku.

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.

Kvůli schválenému zvýšení rodičovského příspěvku se KDU-ČSL obrátí na Ústavní soud. Peníze mají totiž dostat jen rodiny s dětmi do čtyř let, které příspěvek nevyčerpají do konce tohoto roku. Podle lidovců je diskriminační, že se navýšení netýká všech rodin s dětmi do 4 let. „Bohužel zde vzniká nerovnost před zákonem, a to je důvod, proč jsme se rozhodli k ústavní žalobě,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který byl hostem Interview ČT24.

Poslanecká sněmovna v úterý schválila růst rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun od ledna příštího roku. Přidáno ale dostanou jen ty rodiny, které ještě v lednu budou příspěvek pobírat. Lidovci se kvůli tomu chtějí obracet na Ústavní soud. „Myslíme si, že je tu určitá skupina osob, které jsou krácena práva. A je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl v Událostech, komentářích Marian Jurečka (KDU-ČSL). To ovšem odmítala Alena Gajdůšková (ČSSD) – podle ní nejde ani o diskriminaci, ani o protiústavní zákon.

Kvůli způsobu, kterým se zvýší rodičovský příspěvek, se KDU-ČSL obrátí na Ústavní soud, řekl předseda strany Marek Výborný. Podle znění, jež v úterý potvrdili poslanci, dostanou peníze navíc jen ty rodiny s dětmi do čtyř let, které příspěvek nevyčerpají do konce tohoto roku. Podle lidovců je diskriminační, že se navýšení netýká všech rodin s dětmi do 4 let.

Okruh rodin s nárokem na zvýšený rodičovský příspěvek se nerozšíří. Sněmovna dnes odmítla návrh senátorů, aby jej dostali i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši už vyčerpali. Rodičovská vzroste od ledna o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun.

Poslanci budou na poslední chvíli schvalovat vládní priority. Příští týden jim končí letošní závěrečná schůze. A zvýšení rodičovského příspěvku i daňový balíček proto na program sněmovny narychlo zařadí předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Oba zákony mají platit od ledna, oba ale s úpravami vrátil poslancům zpět Senát.

Ústavně-právní výbor Senátu se domnívá, že navýšený rodičovský příspěvek by měli od ledna 2020 dostávat rodiče všech dětí do čtyř let. Bez ohledu na to, zda ho ještě čerpají. Naopak podle vládního návrhu, který již prošel sněmovnou, mají 80 tisíc korun navíc získat jen rodiny novorozenců a ti, kteří příspěvek budou na začátku příštího roku ještě pobírat. Tahanicím kolem rodičovské byl věnován pořad 90' ČT24.

O konkrétní podobě zvýšení rodičovského příspěvku se lidé dozví zřejmě až těsně před Vánoci. Česká televize zjistila, že opoziční Senát vládní návrh zřejmě neschválí a vrátí ho zpátky do sněmovny. Senátorům se nelíbí, že podle kabinetní verze nebudou mít na zvýšení příspěvku nárok všechny rodiny, které mají děti mladší čtyř let. S navrženým růstem o 80 tisíc přitom senátoři souhlasí. Vláda počítá s tím, že vyšší příspěvek dostanou rodiny, které ho budou k 1. lednu aktivně pobírat.

Zákon navyšující rodičovský příspěvek míří do Senátu. Ten o něm rozhodne čtvrtého prosince. Pokud pak novelu podepíše prezident, vzroste základní rodičovský příspěvek ze současných 220 na 300 tisíc korun. V případě vícerčat pak z nynějších 330 na 450 tisíc korun. Mnozí rodiče ale stále nemají jasno, za jakých podmínek na navýšenou částku dosáhnou a ministerstvu práce a sociálních věcí chodí denně stovky dotazů. Resort proto vydal manuál, který odpovídá na základní otázky.

Učitelé si zaslouží podporu v požadavcích na splnění vládního slibu růstu platů o 15 procent, ale stávka byla projevem diletantství a byla špatně zdůvodněná. Je o tom přesvědčen předseda KDU-ČSL, středoškolský pedagog a bývalý ředitel gymnázia Marek Výborný, který byl hostem Interview ČT24. Kritizoval také způsob, jakým vláda odhlasovala daňový balíček, i porušení jednacího řádu sněmovny při hlasování o rodičovském příspěvku.

Skupina rodičů malých dětí se obrátila na senátory, po kterých chce, aby zasáhli do způsobu, kterým vláda plánuje zvýšit rodičovský příspěvek. Ten se má zvýšit rodinám s dětmi do čtyř let, ale pouze, pokud do konce roku ještě nevyčerpají všechny peníze, na které mají v rámci rodičovské nárok. Řada dalších rodin si zase stěžuje, že jim princip zvýšení není jasný – ne každý totiž dosáhne na celých 80 tisíc, o které by měla rodičovská vzrůst. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto slíbilo, že připraví manuál.

Základní rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku na 300 tisíc ze současných 220 tisíc korun, pokud novelu schválí Senát a podepíše ji prezident. V případě vícerčat vzroste z aktuálních 330 na 450 tisíc korun. Navýšení se týká i rodičů, kteří už příspěvek pobírají ve stávající výši. Aby zbytečně o peníze nepřišli například kvůli čtvrtým narozeninám potomka nebo tím, že současnou částku dočerpají do konce roku, je potřeba žádat o úpravu vyplácení příspěvku. Úřad práce slibuje, že rodičům rozešle informační dopisy.

Poslanci se v pátek znovu nedostali k hlasování o vládním daňovém balíčku ani zvýšení rodičovského příspěvku. U daňových změn chce koalice ANO a ČSSD předčasně ukončit sněmovní debatu a hlasovat ve středu. Dlouhé opoziční projevy totiž považuje za obstrukce. Předčasné ukončení sněmovní debaty o daňovém balíčku ale kritizuje část opozice. Ta naopak tvrdí, že vláda chce nejprve schválit daňový balíček a rodiny s malými dětmi si proto bere jako „rukojmí“. Politici o pátečním dění ve sněmovně diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Sněmovna pravděpodobně ani na středečním pokračování mimořádné schůze nebude hlasovat o daňovém balíčku. V Otázkách Václava Moravce to řekl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Opozice daňový balíček odmítá s tím, že vládě jde jen o větší výběr do státního rozpočtu. Kritizuje zejména nápad na nové zdanění rezerv pojišťoven.

Sněmovna by měla pokračovat ve schvalování vládního návrhu kritizovaného opozicí na zvýšení některých daní, zejména z tabákových výrobků, lihu a hazardu, ve středu. Na páteční  mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních poslanců ANO a ČSSD a také KSČM se na hlasování nedostalo, diskuse byla přerušena. Sněmovna nerozhodla ani o zvýšení rodičovského příspěvku, jednání by mělo pokračovat opět na další mimořádné schůzi příští pátek.