Ramalláh strana 2 z 2

Izrael ve čtvrtek podnikl letecké údery na Pásmo Gazy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Stalo se tak jen několik hodin poté, co izraelská armáda zachytila raketu vypálenou právě z této oblasti, které vládne radikální hnutí Hamás. Informace o obětech nejsou známy. Izraelská armáda rovněž uvedla, že se v noci v oblastech kolem Pásma Gazy opět ozvaly sirény varující před blížícími se raketami.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Při razii izraelské armády v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo v noci pět Palestinců a další dvě desítky lidí byly zraněny, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda oznámila, že šlo o operaci proti palestinské skupině Lví doupě a že vojáci zničili její výrobnu výbušnin. V reakci na to oznámila odplatu jiná teroristická skupina Islámský džihád a palestinská média píší o výzvách Palestinců ke generální stávce v Nábulusu. Jeden Palestinec zemřel v noci na úterý také při střetech s izraelskou armádou v Nabí Sálihu severně od Ramalláhu. Podle agentury EFE jde letos o největší počet mrtvých na Západním břehu za noc při razii armády.

Nové a stále častější střety a téměř žádná vize trvalého řešení. To je ve zkratce obrázek současné fáze izraelsko-palestinského konfliktu. A přesto v chystaných izraelských volbách tato otázka nehraje zásadní roli. Je to obrovský kontrast oproti situaci před dvaceti lety, tedy době, kdy vrcholila takzvaná druhá intifáda.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz se v neděli v Ramalláhu setkal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Zdroj blízký izraelskému předsedovi vlády Naftalimu Bennettovi se ale vymezil proti případným dohadům, že schůzka znamená obnovení mírových jednání, která uvázla na mrtvém bodě v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Podle deníku Ha'arec to byla první schůzka Abbáse s vysokým představitelem izraelské vlády od roku 2010.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Izrael má za sebou hlavní fázi očkovací kampaně. Dosáhl 10 milionů podaných dávek vakcíny a víc než polovina všech obyvatel už dostala obě dávky. Teď se začíná zaměřovat na cizince žijící nebo pracující na svém území, včetně Palestinců nebo nelegálních migrantů z Afriky. Cílem je kolektivní imunita, která na občanství nehledí.

Palestinská samospráva a Liga arabských států (LAS) v sobotu odsoudily otevření diplomatické úřadovny České republiky v Jeruzalémě a označily jej za porušení mezinárodního práva. Česko otevřelo úřadovnu v Jeruzalémě k 1. březnu, ve čtvrtek se konala slavnostní ceremonie, které se zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO). České ministerstvo zahraničí v reakci na palestinskou kritiku zdůraznilo, že úřadovna není novým zastupitelským úřadem. Velvyslanectví ČR nadále sídlí podobně jako zastupitelské úřady většiny zemí světa v Tel Avivu.

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Izraelský nejvyšší soud v úterý nařídil zrušit kontroverzní zákon, který měl umožnit legalizovat židovské osady vystavěné na soukromých palestinských pozemcích na Západním břehu Jordánu. Podle soudu tato norma odporuje ústavě. Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne také uvedl, že vedení země podalo zástupcům USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení konfliktu ohledně anexe osad – pokud by k ní došlo, vyhlásí Palestinci svrchovaný stát.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás označil demolici palestinských domů v Jeruzalémě za etnickou čistku a ohlásil, že Palestinci vypoví všechny dosud uzavřené dohody s Izraelem. Židovský stát v pondělí zahájil demolice několika desítek domů postavených bez izraelského povolení na východě Jeruzaléma. Odůvodnil to tím, že jsou stavby příliš blízko bezpečnostní zdi. Domy ale stály na území, na němž o civilních otázkách rozhoduje palestinská samospráva. Podle EU je demolice nelegální.

Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.