Ramalláh strana 2 z 2

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Izrael má za sebou hlavní fázi očkovací kampaně. Dosáhl 10 milionů podaných dávek vakcíny a víc než polovina všech obyvatel už dostala obě dávky. Teď se začíná zaměřovat na cizince žijící nebo pracující na svém území, včetně Palestinců nebo nelegálních migrantů z Afriky. Cílem je kolektivní imunita, která na občanství nehledí.

Palestinská samospráva a Liga arabských států (LAS) v sobotu odsoudily otevření diplomatické úřadovny České republiky v Jeruzalémě a označily jej za porušení mezinárodního práva. Česko otevřelo úřadovnu v Jeruzalémě k 1. březnu, ve čtvrtek se konala slavnostní ceremonie, které se zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO). České ministerstvo zahraničí v reakci na palestinskou kritiku zdůraznilo, že úřadovna není novým zastupitelským úřadem. Velvyslanectví ČR nadále sídlí podobně jako zastupitelské úřady většiny zemí světa v Tel Avivu.

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Izraelský nejvyšší soud v úterý nařídil zrušit kontroverzní zákon, který měl umožnit legalizovat židovské osady vystavěné na soukromých palestinských pozemcích na Západním břehu Jordánu. Podle soudu tato norma odporuje ústavě. Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne také uvedl, že vedení země podalo zástupcům USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení konfliktu ohledně anexe osad – pokud by k ní došlo, vyhlásí Palestinci svrchovaný stát.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás označil demolici palestinských domů v Jeruzalémě za etnickou čistku a ohlásil, že Palestinci vypoví všechny dosud uzavřené dohody s Izraelem. Židovský stát v pondělí zahájil demolice několika desítek domů postavených bez izraelského povolení na východě Jeruzaléma. Odůvodnil to tím, že jsou stavby příliš blízko bezpečnostní zdi. Domy ale stály na území, na němž o civilních otázkách rozhoduje palestinská samospráva. Podle EU je demolice nelegální.

Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.