Odškodné strana 4 z 4

Anarchista Martin Ignačák, který čelil stíhání za přípravu teroristického útoku na vlak, dostal od státu odškodné ve výši 910 tisíc korun. Ignačák se dál soudí a požaduje více peněz,  nepravomocně mu zatím soudy přiznaly dalších 477 tisíc korun. Konečný verdikt vynese pražský městský soud za týden. Muž žádal přes 4,2 milionu korun.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Opoziční odškodňovací zákon a zavedení korespondenční volby ze zahraničí poslanci neprojednali. Sněmovna návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zamítla po skoro čtyřhodinové debatě. Trojice stran chtěla probrat také odebírání části sociálních dávek při neplacení pokut za závažné přestupky a zjednodušení postupu při prodlužování platnosti průkazů lidí se zdravotním postižením.

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které kabinet v pondělí schválil. Informoval o tom ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podobný příspěvek získali v minulosti například i propouštění zaměstnanci černouhelné těžební společnosti OKD.

Na jednání o možném smíru se u soudu v Brně dohodly strany v případu záměny embryí při umělém oplodnění na klinice Reprofit. Média o záměně oplodněných vajíček dvou klientek ze zahraničí informovala v roce 2017. Žalobkyně, která porodila dítě ze zaměněného embrya a ponechala si ho, požaduje jako odškodnění milion eur (asi 27 milionů korun). Zástupci kliniky navrhují 400 tisíc eur (asi 10,8 milionu korun). Obě strany budou o smírčí částce jednat. Druhá žena potratila a není součástí jednání o odškodnění.

Nejvyšší soud (NS) zrušil verdikt, podle kterého měla pražská Nemocnice na Bulovce zaplatit rodině odškodnění za smrt muže, který v prosinci 2009 opustil v nedostatečném oblečení areál a poté zemřel kvůli chladu a vyčerpání. Od nemocnic nelze podle soudu spravedlivě očekávat, že personál bude mít neustálý přehled o pohyblivých pacientech hospitalizovaných na běžných odděleních.

Pozůstalí po obětech pádu letadla společnosti Germanwings z roku 2015, který v sebevražedném úmyslu způsobil pilot stroje, další odškodné od mateřského koncernu Lufthansa nedostanou. Rozhodl o tom soud v západoněmeckém Essenu.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje se dohodla na mimosoudním vyrovnání s rodinou chlapce, který je po operaci mandlí v roce 2017 a následných komplikacích v takzvaném bdělém kómatu. Rodiče požadovali 22 milionů korun, nemocnice jim nabízela 15,5 milionu. Minulý rok již rodina dostala zálohu šest milionů korun. Celková výše odškodného není známa.

Rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže, zřejmě bude odškodňovat stát. Ve čtvrtek vládní návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna. Nyní jej posoudí Senát. Poslanci návrh upravili tak, že stát bude místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Náhrada za duševní útrapy rodičů v předloze zůstala beze změn.

Ministerstvo zdravotnictví poslalo kontrolu do východočeských nemocnic, úředníci mají odhalit, kdo pochybil v případu novorozené dívky, která se narodila v červnu v Pardubicích. Její matku ještě předtím odmítly přijmout rychnovská a následně i královéhradecká nemocnice, i přesto, že byla nakažena streptokokem. Dívka si ponese doživotní následky. Nejde o jediný případ, kdy se hovoří o pochybení zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví i nemocnice připravují přísnější opatření.

Lukáš Nečesaný a jeho příbuzní žádají od státu zhruba 45 milionů korun jako odškodné za trestní stíhání, které se týkalo neobjasněného pokusu o vraždu kadeřnice z Hořic. Mladík byl za napadení ženy dva roky ve vězení, soud ho ale nakonec pravomocně zprostil viny.

Státní úřednice Jana Hendrichová, která stála kvůli kauze Promopro před tuzemskými soudy a podle závěrečného verdiktu sehrála v případu obětního beránka, nemá nárok požadovat po státu další odškodné. Rozhodl o tom pražský městský soud, podle kterého je již vyplacených 180 tisíc dost. Prvoinstanční soud ženě připsal víc než půl milionu, proti čemuž se ale bránilo ministerstvo spravedlnosti.