Ochrana přírody strana 5 z 5

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

Biolog Marco Wagemann se dlouhodobě zabývá ochranou malých zvířat v místech, kde dochází ke změně prostředí po zásahu člověkem. Jeho agentura na ochranu přírody cílí na jednotlivé lokality, ve kterých má vzniknout nová výstavba. V těchto oblastech organizuje odchyt a přesun zvířat do nových lokalit. Zachraňoval je i na budoucím staveništi u města Landau. Základem jeho práce je trpělivost a čekání. Často o úspěchu rozhoduje malý pohyb nebo zvuk. Vzhledem k absenci speciálního vybavení pro odchyt si biolog vyrábí tyto pomůcky sám. Pracuje tak se speciálními žabími sítěmi, udičkami na plazy a nitkovými lasy na odchyt ještěrek.

Strážci šumavského národního parku  vyrazili na společné hlídky s policií. V celé oblasti totiž přibývá přestupků. Šumava je stejně jako vloni plná turistů. Služby s policisty jsou hlavně preventivní. Zabránit mají nejen porušování návštěvního řádu, ale také napadení strážců. I takové případy teď vedení parku řeší.

Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Kvůli vysokému napětí uhyne každý rok v Česku až 300 tisíc ptáků. Energetici se proto ve spolupráci s ochránci přírody snaží dráty elektrického vedení zabezpečit. Tam, kde to nejde, je přesouvají do země. Jedním z takových míst se má stát i lokalita bývalého lomu v Mikulově na Břeclavsku.

Správa národního parku České Švýcarsko si dala za cíl spolu s vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) spočítat všechna auta, která do parku a blízké chráněné oblasti vjela a zaparkovala tam. Průzkum měl také zachytit, kde auta skutečně parkovala, kolik z nich bylo na oficiálních místech a kolik třeba na okraji lesa. Kapacita parkovišť je v oblasti dlouhodobě nedostačující a data by měla vést ke zlepšení situace.

Skupina dobrovolných potápěčů, vědecké centrum pro výzkum pobřeží a thajské královské námořnictvo odstraňují „sítě duchů“. Tak nazývají námořníci i ochranáři rybářské sítě, které se utrhly z rybářských lodí a potopily se na dno. Ochranáři se zaměřili na chráněnou oblast Ko Losin, kde opuštěné sítě pokrývaly korálový útes. Sítě v podstatě korál „udusí“ a znemožní mu další rozvoj. V důsledku toho korál umírá. Ochranáři tak postupně z oblasti Thajského zálivu odstranili v uplynulých dnech téměř tři tisíce metrů čtverečních sítí.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva životního prostředí (MŽP) v úterý s polskými partnery kontrolovali stavbu rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Impulsem byly protesty ekologických organizací, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. MMR požádalo polské partnery o založení pracovní skupiny, která by sledovala dodržování pravidel a úroveň turistického ruchu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí MMR Vilém Frček. Rozhlednu staví polská strana v programu přeshraniční spolupráce.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.

Na dvě černé stavby na Červenohorském sedle upozornilo Hnutí Duha. Obě slouží jako restaurace a bar u sjezdovky. Původně dostaly výjimku od správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO), ta je ale v jednom případě jedenáct let propadlá, v druhém resort stavbu bez povolení rozšířil. Obě budovy teď posuzuje stavební úřad v Šumperku, v krajním případě provozovatelům hrozí jejich odstranění.

Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.

Mládě slona afrického, které se ve zlínské zoologické zahradě narodilo v neděli, uvidí návštěvníci poprvé zblízka o víkendu. Jde o samečka, je to první mládě slona afrického narozené v Česku. Po narození mláděte v neděli ráno pracovníci zahrady pavilon i okolí venkovního výběhu uzavřeli, chtěli slonicím a mláděti dopřát maximální klid. „Budeme chování slonic neustále sledovat, v případě nepříznivé reakce opětovně přistoupíme k uzavření okolí kolem pavilonu a výběhu slonů,“ řekl v pátek ředitel zahrady Roman Horský.

Na několika místech hlavního města Velké Británie Londýna se objevily „pochodující“ skupinky dřevěných slonů v životní velikosti. Výstava je součástí charitativní akce, která poukazuje na ochranu slonů ve volné přírodě a spolužití člověka vedle těchto zvířat. S iniciativou nazvanou „CoExistence“ přišla organizace Elephant Family, která se od roku 2002 touto činností intenzivně zabývá. Během téměř dvacetileté existence má za sebou přes 170 úspěšných projektů. Organizace je dlouhodobě podporována britskou královskou rodinou, a tak se jedna ze sloních skupin objevila i přímo před Buckinghamským palácem. Sloni byli ručně vyrobeni komunitami lidí v jihoindickém státě Tamilnádu. Ty žijí v těsné blízkosti těchto velkých savců.

Sameček slona afrického, který se v neděli ráno narodil ve zlínské zoo, je zdravý a čilý. V pořádku je i jeho matka, o mládě se stará i další zlínská slonice. Jde o vůbec první úspěšný odchov tohoto druhu v České republice. Sloni afričtí, největší suchozemští savci na planetě, jsou přitom jedním z vůbec nejohroženějších zvířat afrického kontinentu.

Některá místa v tuzemské přírodě se potýkají s nebývalým zájmem výletníků, pramenil z omezeného cestování za hranice a leckde vydržel. Oblíbené lokality jsou ale pod množstvím návštěvníků přetížené. Turistům se teď uzavřely třeba Drábské světničky v Českém ráji. A i jinde přemýšlejí, jak rostoucí zájem lidí usměrnit.

Australští ochránci přírody představili plány na vybudování prvního útočiště pro ptakopysky na světě. Cílem projektu je podpoření chovu a udržení populace. Rezervace by měla být vybudována do roku 2022. Dle vědců savec s „kachním zobákem“ čelí vyhynutí v důsledku změn klimatu. Ptakopysk je malý noční savec, který se vyskytuje endemicky pouze ve východní části Austrálie a v Tasmánii. Přípravy otevření přírodního parku urychlil požář buše v roce 2019, při kterém zemřelo přes tři miliardy kusů zvěře. Výzkumný tým Univerzity Nového Jižního Walesu v současné době zkoumá ptakopysky v oblasti města Bobin, které je výchozím bodem pro zbudování rezervace.

Divocí koně v Národním parku Podyjí na Znojemsku začali spásat i lesní část pastviny. Dosud bezmála desetihektarovou plochu smíšeného lesa izoloval mobilní ohradník. Správa národního parku to uvedla na svém webu.

V rámci oslav mezinárodní dne uspořádalo ministerstvo životního prostředí v roce 1991 akci nazvanou 8 dní pro Zemi. Té se u Hamerského rybníka v Praze zúčastnila i první dáma Olga Havlová, která sledovala i slavnostního slib světlušek a skautek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Část lidí ve Slavonicích na Jindřichohradecku se postavila proti kácení stromů. Radnice ho vysvětluje potřebou obnovit obecní zeleň, ta stará údajně ohrožuje okolí. Odpůrci kácení ale namítají, že se Slavonice zbytečně zbavují i zdravých dřevin.

Více než desítka mláďat různých druhů se narodila od začátku roku v brněnské zoo. Mezi posledními jsou to například surikaty, osinák africký nebo dvě mláďata takina indického. Do zoo také dorazil samec urzona kanadského, odjeli naopak dva lvi, uvedla mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.