Ochrana přírody strana 4 z 5

Strážci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky v poslední době zaznamenávají zvýšený počet vozidel na lesních cestách. Návštěvníky vybízí, aby svá auta nenechávali mimo vyhrazená parkoviště. Za porušení jim hrozí až desetitisícová pokuta, ani to však mnohé řidiče neodradí.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Když Polská akademie věd zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se otevře turistům. Průlomové rozhodnutí ve čtvrtek vydala státní správa národního parku. O zpřístupnění cesty Luzenským údolím usilují na Šumavě už od devadesátých let. Zatímco z Bavorska je přechod přístupný, na české straně byly zatím veškeré snahy o otevření marné. Hlavním důvodem je ochrana tetřeva hlušce, který se v oblasti vyskytuje.

Nejvyšší český vrchol znovu obepíná ochranná plastová síť. Rozvinuli ji tam správci českého a polského národního parku. Přes léto má neukázněným návštěvníkům hor zabránit v pohybu mimo vyznačené plochy, a tedy i v devastaci vzácné přírody.

Krkonošský národní park (KRNAP) zahájil správní řízení s lyžařkou Sandrou Schützovou, donedávna českou reprezentantkou v běhu na lyžích. Podle fotografií, které sama zveřejnila na sociálních sítích, se zřejmě pohybovala v přísně střežené lokalitě v Obřím dole, kam je vstup podle zákona zakázaný. Lyžařka to popírá.

V horském resortu Dolní Morava na Orlickoústecku se pro turisty otevřel nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge 721. Ve výšce 95 metrů překonává údolí Mlýnského potoka z horského hřebene Slamník na hřeben Chlum. Místostarosta obce Dolní Morava Petr Vrzal doufá, že most do obce přivede více turistů a peněz, ekolog Mojmír Vlašín se naopak obává, že dojde k poškození přírody. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Lávka Sky Bridge je dlouhá 721 metrů a spojuje dva horské hřebeny Králického Sněžníku - Slamník a Chlum. Zátěžová zkouška lávky, která je v nadmořské výšce 1110 metrů, skončila v neděli, první turisté mostem projdou v pátek 13. května, vstupenky si musí koupit on-line. Agentura CzechTourism očekává, že unitkátní stavba přiláká do lokality návštěvníky z celého světa. Podle ochránců přírody je projekt problematický, nepříznivě ovlivní ráz krajiny.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Jednání o obřím jezu na Labi u Děčína se znovu otevírají. Podkladem je nová studie. Zaměřila se na výtky národního parku, který před časem zvažovanou stavbu v podstatě zastavil s argumentem, že poškodí unikátní pískovcový kaňon. Studie namítá, že výjimečný ekosystém je možné přesunout.

Povodí Moravy získalo od magistrátu povolení pro stavbu protipovodňových opatření u řeky na Nových Sadech, která zvýší ochranu okrajové části Olomouce před velkou vodou. Stavba má být dokončena do závěru roku 2027, zjistila ČTK na úřední desce radnice. S projektem nesouhlasí zahrádkáři, pozemky totiž budou muset stavbě ustoupit. Zahrádkáři připravili vlastní projekt úprav na protějším břehu řeky Moravy, díky kterému by podle nich osada mohla být zachována. Tvrdí, že jejich varianta zajistí protipovodňovou ochranu i příhodnější podmínky pro živočichy.

Část zemědělců bude ve čtvrtek s traktory demonstrovat na silnicích. Agrární komora se zemědělským svazem tak protestují proti změnám v rozdělování dotací. Nová vláda slíbila, že je přepracuje s důrazem na vyšší ochranu přírody. S tím souhlasí Asociace soukromého zemědělství, která o protestech mluví jako o nátlaku agrobaronů. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a šéf Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek o tom diskutovali v Událostech, komentářích. Ministr zemědělství ve středu uvedl, že nikomu neupírá právo demonstrovat, odmítá však ustupovat nátlaku.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

„Vezete stavební suť? Zaplaťte.“ To obyvatelé Plzně nově uslyší při návštěvě některého z tamních sběrných dvorů. Radnice pravidlo zavádí od ledna příštího roku. Za přijetí kilogramu suti se bude účtovat koruna a padesát haléřů. Proti rozhodnutí radnice jsou ekologové, obávají se toho, že budou ve městě a jeho okolí vznikat nové černé skládky.

Stavbaři kvůli počasí pozastavili práce na rozhledně na Králickém Sněžníku. Pokračovat by tak měli až na jaře. Ekologové dlouhodobě upozorňují na pochybení a porušování zákonů o ochraně přírody. Podle nich by měl být projekt zastaven úplně. Bojí se hlavně přílivu turistů, proto už vznikají plány, jak pohyb lidí na hoře omezit nebo usměrnit.

Na státním zámku v Opočně byl ve středu zahájen 54. ročník Národního sokolnické setkání. Jde o mezinárodní setkání určené i pro širokou veřejnost. Ranní nástupy a večerní výřady jsou vždy hojně navštěvovány nejen občany Opočna. Zájemci mohou fandit při Mistrovství sokolovitých dravců ve stoupavém letu, zažít ukázky výcviku dravců, nebo se zúčastnit doprovodných akcí. Sami sokolníci o sobě říkají „Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu“. Zájemci mohou na zámku zhlédnout prastarou techniku lovu za pomocí ptáků do 10. října.

Americké úřady oficiálně prohlásily za vyhynulé 23 druhů zvířat a rostlin, mezi nimi například datla knížecího. Ptáka dříve považovaného za jeden ze symbolů severoamerické přírody vědci spatřili naposledy v roce 1944. Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž oznámila, že znovu začne stíhat soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k ochraně divokých ptáků.

V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie dvanáct lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to řekl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se týká také lovu chráněných rysů.

Od začátku roku do konce prázdnin přišli celníci na pražském Letišti Václava Havla na 37 pokusů přivézt do Česka nepovolené suvenýry. Nejčastěji se jednalo o léčebné přípravky, korály nebo motýly, našla se ale i kostra leguána, sušený mořský koník nebo kůže kozorožce. Naopak z Česka do Spojených arabských emirátů se cestující pokusili vyvézt čtyři dravé ptáky. Česká televize to zjistila od Celního úřadu Praha Ruzyně. Zabavených suvenýrů i udělených pokut bylo letos méně než loni i v posledním roce před pandemií.

Ochránci přírody zachraňují z rybníka v Nasavrkách na Chrudimsku tisíce vzácných škeblí. Rybník patří městu, které ho vypustilo a vylovilo z něj ryby. Chránění měkkýši ale v bahně zůstali a hrozí jim úhyn. Případ řeší Česká inspekce životního prostředí, která k vypuštění vody udělila povolení.

Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Na vrcholy Beskyd míří stále více turistů. Výrazně jich přibylo s covidovou epidemií. Lidé ale stále častěji porušují různá pravidla. Parkují mimo vyznačená místa a odhazují odpadky. Narůstající množství návštěvníků ohrožuje chráněnou přírodu, naopak poskytovatelům ubytování vyhovuje. Problémy mají i v Jeseníkách.