Občanské fórum strana 2 z 3

Představitel koordinačního centra Občanského fóra Petr Kučera promluvil o situaci ve státních podnicích a institucích, kde staří nomenklaturní kádři blokovali porevoluční obměnu, a o frustraci, kterou tento stav vyvolával u veřejnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česká republika si připomíná 30. výročí od voleb, které byly z hlediska budování nového demokratického režimu zásadní; v červenci 1990 zvolili poslanci Federálního shromáždění do prezidentského úřadu Václava Havla. Sami zákonodárci přitom zasedali v parlamentních lavicích jen krátce; měsíc před prezidentskou volbou se konaly i první svobodné volby po sametové revoluci.

Petr Kučera, představitel Koordinačního centra Občanského fóra, které v prvních polistopadových volbách získalo nadpoloviční většinu hlasů, hovoří o probíhajících jednáních o nové vládě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety se 8. a 9. června uskutečnily první volby po pádu komunistického režimu. Lidé hlasovali do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. Volby v Česku vyhrálo podle očekávání s velkým náskokem Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě ale uspěli i komunisti, kteří tehdy skončili druzí.

Prezident Václav Havel na návštěvě Severočeského kraje uctil v Terezíně památku obětí nacismu, v Litoměřicích navštívil bohoslovecký seminář a v Chotiněvsi se zúčastnil bohoslužby v místním katolickém kostele.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po celé republice si lidé připomínali výročí sametové revoluce. Na pražském Václavském náměstí vystoupila Marta Kubišová, v Kroměříži studenti slavili majáles.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nedlouho po svých devadesátých narozeninách odešel rozhlasový režisér Karel Weinlich. Za více než půlstoletí práce pro rozhlas režíroval stovky pořadů, především pohádek a programů pro děti. Sám o sobě prý kvůli zaměření své profese říkal, že je „pohádkář český“, píše o něm na svých stránkách Český rozhlas.

Jak velké škody během svého pobytu v Olomouci způsobila sovětská armáda? A proč ještě neodešly speciální jednotky z Horních Pasek u Aše, když se o nich proslýchá, že by mohlo jít o tajnou službu KGB? Další dílek historie odsunu sovětských vojsk z Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ve věku 91 let zemřela Heda Čechová. Bývalá televizní hlasatelka začala kariéru v rozhlase. Později přešla do Československé televize. Po roce 1968 však byla z politických důvodů donucena práci hlasatelky opustit. Po revoluci dva roky působila jako poslankyně České národní rady za Občanské fórum.

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

Poprvé od konce 40. let 20. století se otevřel hraniční most spojující Čížov v moravském Podyjí s rakouským Hardeggem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Jedním z hlavních projevů změny společenského klimatu, která nastala po sametové revoluci, byla snaha o otevřenou debatu, v níž se nic nezamlčuje. A to ani tam, kde se jedná o ta nejožehavější témata, jakým necelé čtyři roky od černobylské havárie bezesporu byla i jaderná energie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Stovky vězňů, propuštěných na začátku ledna v rámci rozsáhlé amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Havlem, zůstávaly i po více než měsíci od nabytí svobody stále bez domova. Mnozí z nich hledali útočiště na pražských nádražích – k nelibosti cestujících i k rostoucímu znepokojení představitelů Občanského fóra.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ještě v květnu 1989 seděl Václav Havel ve vězení, na konci roku se stal prezidentem republiky. Právě před třiceti lety, v pátek 29. prosince 1989, byl Pražský hrad svědkem historického paradoxu, když Federální shromáždění tvořené komunistickými poslanci jednohlasně zvolilo hlavou státu disidenta a „nepřítele socialismu“. K přelomové volbě však nevedla přímá cesta. Klíč ke zvolení Havla nakonec nenašel nikdo z Občanského fóra, nýbrž premiér a politický pragmatik Marián Čalfa.

Do konce prosince 1989 se sametové revoluci podařilo změnit podobu vlády, nabourat cenzuru médií a ovládnout nálady v ulicích. Dosud netknutá ale zůstala klíčová politická instituce v zemi – parlament. Jedním z hesel revoluce sice bylo volání po svobodné volbě poslanců, na tu ale v revoluční době nebyl čas čekat. Na řadu proto přesně před 30 lety přišly kooptace.

Návštěva Václava Havla na Slovensku v prosinci 1989 byla jedním z klíčových okamžiků, který rozhodl o jeho pozdějším zvolení prezidentem. Před 30 lety se mu totiž podařilo získat si Slovensko i s tehdejším protikandidátem Alexandrem Dubčekem na svoji stranu. Havlův tajemník Vladimír Hanzel Havlovu cestu na východ popsal jako „bez přehánění triumfální“. Přitom ještě před odjezdem panovaly obavy, že se stane naprostý opak a Slováci Havla vůbec nepřijmou.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) by mohla být nástupkyní Anny Šabatové v úřadu veřejného ochránce práv. V Událostech, komentářích řekla, že své šance vidí padesát na padesát, v debatě se prý projevuje averze vůči čemukoliv z hnutí ANO. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) se obává, že Válková nezaručí nestrannost a nezávislost instituce ombudsmana.

Před třiceti lety ukázalo Občanské fórum na Václava Havla a vybralo ho za svého kandidáta na budoucího prezidenta republiky. Jenže Československo sice znalo jeho jméno, ale ne jeho tvář. Bleskovou prezidentskou kampaň tehdy zajistily stovky dobrovolníků, kteří po celé zemi roznášeli letáky a plakáty s Havlovou podobiznou.

Jen měsíc po 17. listopadu se do své vlasti vrátil Tomáš Baťa, syn zakladatele zlínského obuvnického impéria, které dokázalo expandovat do celého světa. A jak později sám přiznal, srdečné uvítání v zemi, kde mu byl po únorovém převratu zkonfiskován veškerý majetek a lidé půlstoletí žili pod komunistickou diktaturou, ho přivedlo do euforie.

Když se po 17. listopadu 1989 začal hroutit totalitní režim, seděl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoliv provedl. Komunistické soudy ho odsoudily na 13 let kvůli tomu, že si chodil půjčovat knihy na americkou ambasádu a na odborové schůzi odmítl odsoudit Chartu 77. Zapomenutému případu politické perzekuce komunistického režimu se věnoval Miroslav Petráček v pořadu Reportéři ČT.

Na začátku prosince 1989 chtělo Občanské fórum (OF) ukončit období stávek a demonstrací. Premiér Ladislav Adamec měl dostat čas na další kroky. Obměnil ale vládu v poměru patnáct komunistů ku pěti nekomunistům, což Fórum nepřijalo. Zákulisí tehdejšího dění zachytila kamera Originálního videojournalu, která 3. prosince 1989 doprovázela Václava Havla.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Před třiceti lety se obyvatelé Československa probudili do světa, v němž už komunistická strana nebyla vedoucí silou ve společnosti. Den předtím, 29. listopadu 1989, tento článek 4 československé ústavy totiž zrušila. „Je to jedno z mých prvenství: byl jsem to já, kdo o potřebě zrušit článek 4 poprvé promluvil v živém vysílání televize,“ vzpomínal v pořadu Události, komentáře herec a bývalý představitel hnutí Veřejnost proti násilí Milan Kňažko.