Občanské fórum strana 2 z 3

Uprostřed napjatých jednání, která doprovázela přípravu kompetenčních zákonů stanovujících pravomoci národních vlád v rámci federace, se na zámku Slavkov v den výročí založení státu konalo setkání nejvyšších představitelů federace i obou republik. Na závěr jednání účastníci přijali deklaraci o vůli pokračovat v soužití ve společném státě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“ Volební heslo, které symbolizuje přelomový rok 1990, neplatilo dlouho. Právě před 30 lety se odehrál moment, který proměnil směřování Občanského fóra (OF) i českou historii. A definitivně potvrdil začátek jedné neobyčejné politické kariéry. Na sněmu v pražské Hostivaři byl 13. října 1990 prvním a posledním předsedou OF nečekaně zvolen Václav Klaus. Končila disidentská snaha o „nepolitickou politiku“ a naopak pomalu začínala éra ODS.

Po sametové revoluci se Československo potýkalo s nárůstem kriminality a citelným nedostatkem policistů. Jedním z nových způsobů, jak zajistit bezpečnost obyvatel a majetku, bylo zřizování soukromých bezpečnostních služeb, označovaných tehdy jako černí šerifové. Jak se ovšem ukázalo, začali se mezi nimi brzy objevovat bývalí příslušníci StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR podal prezident Václav Havel ve svém projevu k občanům nelichotivou bilanci stavu tehdejší československé společnosti, ve které podle jeho slov i nadále přetrvávalo mnoho z ducha i každodenních praktik předlistopadového režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Představitel koordinačního centra Občanského fóra Petr Kučera promluvil o situaci ve státních podnicích a institucích, kde staří nomenklaturní kádři blokovali porevoluční obměnu, a o frustraci, kterou tento stav vyvolával u veřejnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česká republika si připomíná 30. výročí od voleb, které byly z hlediska budování nového demokratického režimu zásadní; v červenci 1990 zvolili poslanci Federálního shromáždění do prezidentského úřadu Václava Havla. Sami zákonodárci přitom zasedali v parlamentních lavicích jen krátce; měsíc před prezidentskou volbou se konaly i první svobodné volby po sametové revoluci.

Petr Kučera, představitel Koordinačního centra Občanského fóra, které v prvních polistopadových volbách získalo nadpoloviční většinu hlasů, hovoří o probíhajících jednáních o nové vládě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety se 8. a 9. června uskutečnily první volby po pádu komunistického režimu. Lidé hlasovali do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. Volby v Česku vyhrálo podle očekávání s velkým náskokem Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě ale uspěli i komunisti, kteří tehdy skončili druzí.

Prezident Václav Havel na návštěvě Severočeského kraje uctil v Terezíně památku obětí nacismu, v Litoměřicích navštívil bohoslovecký seminář a v Chotiněvsi se zúčastnil bohoslužby v místním katolickém kostele.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po celé republice si lidé připomínali výročí sametové revoluce. Na pražském Václavském náměstí vystoupila Marta Kubišová, v Kroměříži studenti slavili majáles.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nedlouho po svých devadesátých narozeninách odešel rozhlasový režisér Karel Weinlich. Za více než půlstoletí práce pro rozhlas režíroval stovky pořadů, především pohádek a programů pro děti. Sám o sobě prý kvůli zaměření své profese říkal, že je „pohádkář český“, píše o něm na svých stránkách Český rozhlas.

Jak velké škody během svého pobytu v Olomouci způsobila sovětská armáda? A proč ještě neodešly speciální jednotky z Horních Pasek u Aše, když se o nich proslýchá, že by mohlo jít o tajnou službu KGB? Další dílek historie odsunu sovětských vojsk z Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ve věku 91 let zemřela Heda Čechová. Bývalá televizní hlasatelka začala kariéru v rozhlase. Později přešla do Československé televize. Po roce 1968 však byla z politických důvodů donucena práci hlasatelky opustit. Po revoluci dva roky působila jako poslankyně České národní rady za Občanské fórum.

V povědomí veřejnosti je divadelní dramaturg, scenárista a herec Petr Oslzlý, narozený 26. dubna 1945, nejvíce spojen s brněnským divadlem Husa na provázku. Na této scéně působil několik desítek let jako umělecký šéf, na inscenacích se podílel dramaturgicky i jako herec. Pět let také organizoval v Brně Podzemní univerzitu, pak začal přednášet sám. Od února 2018 je rektorem Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Píše knihy o divadle a výtvarném umění.

Poprvé od konce 40. let 20. století se otevřel hraniční most spojující Čížov v moravském Podyjí s rakouským Hardeggem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Jedním z hlavních projevů změny společenského klimatu, která nastala po sametové revoluci, byla snaha o otevřenou debatu, v níž se nic nezamlčuje. A to ani tam, kde se jedná o ta nejožehavější témata, jakým necelé čtyři roky od černobylské havárie bezesporu byla i jaderná energie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Stovky vězňů, propuštěných na začátku ledna v rámci rozsáhlé amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Havlem, zůstávaly i po více než měsíci od nabytí svobody stále bez domova. Mnozí z nich hledali útočiště na pražských nádražích – k nelibosti cestujících i k rostoucímu znepokojení představitelů Občanského fóra.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ještě v květnu 1989 seděl Václav Havel ve vězení, na konci roku se stal prezidentem republiky. Právě před třiceti lety, v pátek 29. prosince 1989, byl Pražský hrad svědkem historického paradoxu, když Federální shromáždění tvořené komunistickými poslanci jednohlasně zvolilo hlavou státu disidenta a „nepřítele socialismu“. K přelomové volbě však nevedla přímá cesta. Klíč ke zvolení Havla nakonec nenašel nikdo z Občanského fóra, nýbrž premiér a politický pragmatik Marián Čalfa.

Do konce prosince 1989 se sametové revoluci podařilo změnit podobu vlády, nabourat cenzuru médií a ovládnout nálady v ulicích. Dosud netknutá ale zůstala klíčová politická instituce v zemi – parlament. Jedním z hesel revoluce sice bylo volání po svobodné volbě poslanců, na tu ale v revoluční době nebyl čas čekat. Na řadu proto přesně před 30 lety přišly kooptace.

Návštěva Václava Havla na Slovensku v prosinci 1989 byla jedním z klíčových okamžiků, který rozhodl o jeho pozdějším zvolení prezidentem. Před 30 lety se mu totiž podařilo získat si Slovensko i s tehdejším protikandidátem Alexandrem Dubčekem na svoji stranu. Havlův tajemník Vladimír Hanzel Havlovu cestu na východ popsal jako „bez přehánění triumfální“. Přitom ještě před odjezdem panovaly obavy, že se stane naprostý opak a Slováci Havla vůbec nepřijmou.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) by mohla být nástupkyní Anny Šabatové v úřadu veřejného ochránce práv. V Událostech, komentářích řekla, že své šance vidí padesát na padesát, v debatě se prý projevuje averze vůči čemukoliv z hnutí ANO. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) se obává, že Válková nezaručí nestrannost a nezávislost instituce ombudsmana.

Před třiceti lety ukázalo Občanské fórum na Václava Havla a vybralo ho za svého kandidáta na budoucího prezidenta republiky. Jenže Československo sice znalo jeho jméno, ale ne jeho tvář. Bleskovou prezidentskou kampaň tehdy zajistily stovky dobrovolníků, kteří po celé zemi roznášeli letáky a plakáty s Havlovou podobiznou.