Ministerstvo zemědělství České republiky strana 2 z 2

Zdražování energií, krmiv, pracovní síly a v poslední době také vybíjení chovů kvůli ptačí chřipce má za následek růst cen vajec v obchodech. Na konci roku se prodávala za zhruba dvojnásobek ceny než na jeho začátku. Někteří Češi se tak snaží předzásobit a kupují více vajec, než jsou zvyklí. Obchodníci i zemědělci ale ubezpečují, že vajec je zatím na trhu dost.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Ekonomickým ředitelem státního podniku Lesy České republiky bude od 1. ledna 2023 Daniel Szórád, který byl v letech 2014 až 2018 generálním ředitelem podniku. Od února 2019 je Szórád ředitelem divize Morava lesnické společnosti LST z Trhanova na Domažlicku. V nedávném výběrovém řízení se ucházel o místo generálního ředitele. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Státní zemědělský intervenční (SZIF) fond povede Petr Dlouhý. Funkce generálního ředitele se ujme v pátek 23. prosince. Zvítězil ve výběrovém řízení, které ministerstvo zemědělství vyhlásilo poté, co předchozí ředitel Martin Šebestyán po dohodě skončil ke konci srpna. SZIF rozděluje většinu dotací pro zemědělce, potravináře nebo lesníky. Nový šéf chce zlepšit komunikaci s ministerstvem.

Zájem ukrajinských uprchlíků o ubytování ve státem nabízených objektech klesá. Některé resorty už proto nabídku prostor omezují. Část úřadů ale kapacity ponechává pro případ, že by během zimních měsíců přišla nová uprchlická vlna. Podobná je situace i v ubytovně Poslanecké sněmovny v Harrachově. Ta bude od pondělí prázdná. Po rekonstrukci bude opět sloužit zaměstnancům dolní komory. Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, udělilo ministerstvo vnitra dočasnou ochranu téměř 464 tisícům lidí.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Resort životního prostředí má nového ministra. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho ale povede jen dočasně, sám předpokládá, že to budou asi čtyři týdny. Prezident Miloš Zeman pověřil šéfa lidovců, aby ministerstvo řídil, dokud se nevyjasní situace kolem původního kandidáta Petra Hladíka (KDU-ČSL). V souvislosti s brněnskou bytovou kauzou byla v jeho kanceláři policie. Dosavadní ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) přes problém s výběrem svého nástupce končí. Rezignaci zdůvodnila zdravotními problémy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není možné, aby ještě pokračovala.

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Ceny potravin nadále rostou, je potřeba zastropovat ceny energií a vyplatit potravinářům kompenzace, řekla v Událostech, komentářích prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle místopředsedy zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) vláda hledá způsob, jak potravinářům pomoci nikoliv na úkor státního rozpočtu, ale odstraňováním byrokracie.

Zhruba dvacítka chovatelů drůbeže letos žádala o kompenzace za ptačí chřipku. Většina z nich už podle ministerstva zemědělství peníze dostala. Stát jim vyplatil přes čtyřicet milionů korun. Celou částku ale zatím neobdrželo Rybářství Nové Hrady, které má v Česku poslední šlechtitelský chov hus. Veterináři tam kvůli nákaze utratili přes čtyři tisíce ptáků. Stovky zachráněných hus se podařilo naočkovat.

Ve funkci ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) skončí k 31. srpnu Martin Šebestyán. Odchází po vzájemné dohodě s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). V úterý to uvedl server Seznam Zprávy. Šebestyán čelil kritice, že při vyplácení zemědělských dotací stranil holdingu Agrofert, který bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.