Magnesia Litera strana 3 z 5

Próza, poezie, publicistika, literatura faktu, knihy pro děti a mládež… Magnesia Litera po roce opět oceňuje nejlepší autory a knihy uplynulého roku. Do nominací se propsal například popis „české cesty“ od novináře Erika Taberyho, zevrubná publikace o panelových domech či rovnou dvě knihy Petry Soukupové. Výroční knižní ceny budou uděleny 4. dubna v přímém přenosu ČT art, hlasovat mohou i čtenáři. Jednotlivé nominace Česká televize opět představí podrobněji i v samostatných medailoncích.

Fotografie vysychajícího Aralského jezera vyvolala ve spisovatelce Biance Bellové pocit nezadržitelné zkázy a tento pocit přenesla do románu Jezero. Krutý příběh se stal Knihou roku 2016 v cenách Magnesia Litera. Bezútěšnost čiší i z vítěze nejsledovanější kategorie prózy – Únavy materiálu od Marka Šindelky.

Jasno lepo podstín zhyna. Ceněná prvotina irské spisovatelky Sary Baumeové už v názvu záměrně komolí označení jednotlivých ročních období. Knihu o osamělém podivínovi, který se psem prchá před policií, přeložila Alice Hyrmanová McElveen. Za tento překlad je nominována na cenu Magnesia Litera a její medailon uzavírá přehled nominovaných titulů, který pravidelně vysílaly Události v kultuře. Vítězové budou vyhlášeni už v úterý 4. dubna v přenosu České televize.

Ne každý, kdo se chová zvláštně, je nevychovaný, a ne každé vztekající se dítě je rozmazlené. O obyčejné rodině ovlivněné životem s autistou sugestivně a bez příkras vypráví Ivona Březinová. Příběh s názvem Řvi potichu, brácho jí přinesl nominaci na cenu Magnesia Litera v kategorii „kniha pro děti“. Vítězové budou vyhlášeni už v úterý 4. dubna.

Nejslavnější román spisovatelky Doly de Jongové Pole je tento svět popisuje příběhy Evropanů, kteří utíkají před druhou světovou válkou do Afriky. Knihu z roku 1945 přeložila kvůli aktuálnosti uprchlického tématu Magda de Bruin Hüblová. Nominována je za překlad na cenu Magnesia Litera. Vítězové budou vyhlášeni už v úterý 4. dubna.

Velká monografie ilustrátora Zdeňka Buriana autorské dvojice Ondřej Müller a Rostislav Walica je jedním ze tří nominovaných na Magnesii Literu za nakladatelský počin. Dobrodružný svět Zdeňka Buriana tvoří soubory jeho ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1921 až 1947. Kromě ilustrací, které Burian vytvořil například pro knihy Alexandra Dumase či Roberta Louise Stevensona, obsahuje i několik unikátních ilustrací z nevydaných knih.

V odvetě za smrt Reinharda Heydricha vypálili nacisté kromě Lidic také osadu Ležáky na Chrudimsku. Pozabíjeli téměř všechny její obyvatele s výjimkou dvou malých dívek, které poslali na převýchovu do Německa. Dcera jedné z nich, Jarmila Doležalová mladší, se nyní v knize Osud jménem Ležáky k tragédii vrací. Nominaci na Literu za nakladatelský čin získala díky řadě dosud nepublikovaných faktů a fotografií, za kvalitní provedení i podporu regionální paměti.

Rozsáhlá publikace s podtitulem Biografie cestovatelské legendy poskytuje ucelený pohled na život významného českého vědce, spisovatele a cestovatele Miloslava Stingla. Autor Adam Chroust se projevil nejen jako výborný systematik, ale překvapil také vytříbeným stylem. Box s více než 500 fotografiemi, který připravilo nakladatelství Jota, získal nominaci na Literu za nakladatelský čin.

Iva Knobloch a Radim Vondráček zvou ve své syntetizující knize Design v českých zemích 1900-2000 na cestu stoletím českého užitého umění. Vývoj designu od secese po postmodernismus mapují napříč odvětvími od průmyslu a grafiky přes módu a textil až po užitou fotografii. Titul získal nominaci na Literu za naučnou literaturu.

Dystopický román Jezero zasadila spisovatelka Bianca Bellová do bezútěšné krajiny blíže neurčené země kdesi ve střední Asii. Zatímco hladina zamořovaných vod postupně klesá, hlavní hrdina Nami se musí vydat na iniciační pouť, na které pátrá po své minulosti… a nakonec zjistí, že opsal kruh. Moderní podobenství získalo nominaci v kategorii prózy.

Naturalisticky podanou zkušenost běženců a téměř fyzický zážitek z útrap lidí putujících do Evropy nabízí novela Únava materiálu. Mladý spisovatel Marek Šindelka se při jejím psaní nechal inspirovat stávající migrační krizí a od poroty literární ceny Magnesia Litera si za aktuální téma vysloužil nominaci v kategorii prózy.

Tým odborníků z Akademie věd pod vedením biologa Petra Pokorného zaostřil na dávnou domovinu lidského druhu. Výsledkem je kniha Afrika zevnitř: Kontinentem sucha a věčných proměn, která pohledem historie, geologie i zoologie zkoumá metamorfózy ovlivňující život černého kontinentu. Titul je nominovaný v kategorii Litera za naučnou literaturu.

„Hédi Kaddour začínal jako básník, vydal několik sbírek a jeho jazyk je… povznesený,“ říká překladatel Tomáš Havel, který se Kaddourův styl – a s ním i příběh z francouzské kolonie v severní Africe – snažil českým čtenářům zprostředkovat pomocí románu Protější břehy. Zda Havlova překladatelská práce obdrží i letošní Magnesii Literu, bude jasno za necelé dva týdny.

Lidské tělo a jeho politické využití. Historik Petr Roubal popsal jeden z nejdůležitějších oficiálních rituálů socialistického Československa - spartakiády. Za knihu je nominován na ceny Magnesia Litera v kategorii „naučná literatura“.

Do výročních knižních cen se v letošním ročníku vrátila kategorie publicistiky ‒ jedním z nominovaných titulů je Brnox. Průvodce brněnskou čtvrtí, které se říká Bronx, sestavila po několikaletém zkoumání Kateřina Šedá.

Románová prvotina literárního historika Michala Přibáně představuje vyzrálou generační výpověď. Kniha nazvaná Všechno je jenom dvakrát líčí normalizační a polistopadovou společenskou atmosféru. Cesta do zákoutí vlastní paměti, která zároveň promýšlí nedávnou českou historii, byla nominována na Literu za prózu.

Co je to Obvyklé hrdinství? Poezii Tomáše Gabriela vládne humor, sebeironie a fabulace. Ve verších spřádá strhující i komické příběhy o středověkém rytíři, pilotovi stíhacího letadla nebo kosmonautech. Sbírka může získat cenu Magnesia Litera.

Prozaická prvotina Zuzany Kultánové do české literatury přináší svébytný autorský styl. Děj novely, inspirované skutečnou událostí, je zasazen do devatenáctého století, kdy mizí všechny dosavadní jistoty. Titulní postava textu Augustin Zimmermann se pokouší tento společenský pohyb zachytit, ale jeho nalomená psychika mu stále podráží nohy. Zoufalství, do kterého strhává svou rodinu, vyvrcholí tragickou událostí. Kniha získala nominaci na Literu pro objev roku.

Světlo v ráně se jmenuje sbírka Milana Ohniska, za niž je nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Zaujal čistotou češtiny, která se spojuje s naléhavostí jeho básnické výpovědi. Zdánlivě nevinně komentuje momenty z každodenního života nebo výjevy, které jako by vypadly ze snů nebo pohádek.

Městské děti do přírody moc nechodí, ale Hravouka by je tam mohla přivést, doufá Tereza Vostradovská. Přírodozpytecké vyprávění sepsala i ilustrovala a zaujala jím nejen děti. V cenách Magnesia Litera je nominována na ocenění v kategorii „literatura pro děti“.

Nominaci na Cenu Magnesia Litera v kategorii publicistiky získal také dlouholetý redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra za dílo o ruských agentech. Kniha Putinovi agenti popisuje konkrétní případy, které se staly, uvádí jména agentů, kteří pro Putinovo Rusko prováděli špionáž, a dovozuje, že další agenti zjevně stále pracují.

Jak funguje domácí hospic nebo jak hovořit s umírajícím o jeho přáních. Ondřej Nezbeda se v Průvodci smrtelníka věnuje citlivým tématům i základním otázkám spojeným s péčí o umírající a nevyléčitelně nemocné. Za tuto knihu je v cenách Magnesia Litera nominován na objev roku.

„Když je něco staré, vůbec to nevadí. Stárnutí patří k životu. Ty taky jednou budeš starý a je to tak v pořádku,“ ujišťuje autorská dvojice Tomáš Končinský a Barbora Klárová. Právě čas a časovost jsou tématem jejich výpravné knihy Překlep a Škraloup, za kterou jsou nominováni na cenu Magnesia Litera v kategorii tvorby pro děti.

„Poezie má málo slov a já nad nimi mám kontrolu. Je to specifikum poezie, že se snaží do slov zakódovat víc obsahu, než ta slova mají jako jednotlivá. Člověk musí vytvořit past, klíč k podvědomí čtenáře,“ říká básník Vít Janota, který je nominován za sbírku Víkend v jakémsi Švýcarsku.