Magnesia Litera strana 4 z 5

„Poezie má málo slov a já nad nimi mám kontrolu. Je to specifikum poezie, že se snaží do slov zakódovat víc obsahu, než ta slova mají jako jednotlivá. Člověk musí vytvořit past, klíč k podvědomí čtenáře,“ říká básník Vít Janota, který je nominován za sbírku Víkend v jakémsi Švýcarsku.

„Jakkoli to zní možná příliš nabubřele, generační výpověď je pro mě důležitá,“ říká básník Jan Škrob. Témata pro něj důležitá se odráží i v jeho debutové sbírce Pod dlažbou, za niž je nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku.

„Mám dojem, že pokud je historie dostatečně hnusná, nemá možnost stát se minulostí,“ domnívá se spisovatel a publicista Aleš Palán. Za román Ratajský les, který je inspirován vraždou komunistické funkcionářky, je nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii próza. A je první knihou, kterou Česká televize z celkového počtu téměř třiceti nominovaných děl představuje. Vítězové budou oznámeni 4. dubna.

Kteří z českých autorů vydali loni tu nejlepší knihu? Magnesia Litera vyhlásila nominace. Do výběru se dostala téměř třicítka titulů z prózy, poezie, literatury pro děti nebo literatury faktu. Nově se v letošním ročníku vrací ocenění za publicistiku. Vítězové jednotlivých kategorií, spolu s hlavní cenou za Knihu roku, budou vyhlášeni 4. dubna v přenosu České televize. Ta také nominované postupně představí ve videomedailoncích.

K sedmi kategoriím literárních cen Magnesia Litera přibude cena za publicistiku. V soutěži byla již dříve, pořadatelé ale od jejího udílení odstoupili a soustředili se více na propagaci původní české prózy. Knihy do 16. ročníku Litery je možné přihlašovat do 20. ledna, vítězné tituly budou oznámeny 4. dubna.

„Překvapilo mě, že takové ocenění může dostat kniha, do níž se dostanou jen odvážní čtenáři,“ říká o svých Točitých větách Daniela Hodrová. Román, který i podle poroty klade až bezohledně vysoké nároky na čtenáře, se stal Knihou roku 2015 v cenách Magnesia Litera. Ocenění za prózu „sebrala“ Anna Bolavá díky své proazické prvotině Do tmy.

V sídlišti na Pískovém vrchu propojila polská autorka Joanna Batorová osudy tří generací od druhé světové války až k nedávné současnosti. Rodinnou ságu přeložila do češtiny Iveta Mikešová - a za překlad je nominována v cenách Magnesia Litera.

Hrdinka románu Do tmy je „sběračkou léčivých bylin ve velkém“, jeho autorka Anna Bolavá sebrala zatím „jen“ nominaci na cenu Magnesia Litera. Zvítězit může v kategorii próza roku.

Jak doba nacistické okupace a válečná realita působila na postavení žen? Blanka Jedličková odpověď hledala prostřednictvím sedmi příběhů. Všechny hrdinky její knihy Ženy na rozcestí byly určitým způsobem spojeny s divadlem. Kniha jí vynesla v cenách Magnesia Litera nominaci na objev roku.

Straka na šibenici, obraz vlámského malíře Pietera Bruegela staršího z poloviny 16. století, dal název knize o dětství na severu Čech. Souvislostí mezi renesančním obrazem a soudobou novelou vysvětlí Daniel Petr, jehož kniha je nominován v kategorii prózy na cenu Magnesia Litera.

Kdo hledá, najde Čechy. Na cenu v literatuře faktu je v anketě Magnesia Litera nominován Archeologický atlas Čech. Čtenáře provede více než stovkou tuzemských lokalit a přitom tuto objemnou publikaci není třeba nosit na výlet s sebou. Autoři totiž ke knize připravili i webovou aplikaci, která vlastníka provede po místech význačné historie.

Tělesnost je tu přítomna se všemi přiznanými pachy, neduhy a slabostmi, píše porota o básnické sbírce Ireny Šťastné. Verše jsou chrleny s téměř zběsilou obrazností. Kniha nazvaná Žvýkání jader získala nominaci na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie.

Lidské osudy, které poslední dvě staletí utvářely dějiny hlavního města, připomíná komiksová kniha kreslířky Renáty Fučíkové. Praha v srdci je navržená na cenu Magnesia Litera v kategorii literatura pro děti.

Pavel Bušta sepsal 14 povídek, které pojí téma lidské normálnosti a Sigmundovy můry. „Chtěl bych, aby čtenáři fandili spíš parchantům,“ přeje si čtyřiadvacetiletý autor, nominovaný za svou povídkovou sbírku na cenu Magnesia Litera za prózu.

Všechno, co jsem se naučil, jsem se naučil proto, abych mohl interpretovat dílo Leopolda Bauera, tvrdí historik architektury Jindřich Vybíral. Jeho výpravná monografie o tomto „heretikovi moderní architektury“ je nominována v cenách Magnesia Litera za nakladatelský čin.

Změníš-li město, změníš osud, píše se v prvotině básnířky Marie Iljašenko. Ve sbírce nazvané Osip míří na jih zachází se slovy citlivě a s lehkostí, soudí ceny Magnesia Litera, která Iljašenko nominovala na objev roku 2015.

Homo sovieticus, tedy člověk sovětský, nazývá běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová typ, který promlouvá v její knize Doba z druhé ruky - konec rudého člověka. Kniha loňské laureátky Nobelovy ceny je nominována na cenu Magnesia Litera - za překlad. Ten je dílem Pavly Boškové.

Jak daleko má středověký člověk k tomu dnešnímu? Někdy mohou stát vedle sebe možná až překvapivě blízko, ukazuje historik Martin Nodl. V knize Středověk v nás srovnává každodenní život, vnímání peněz, manželstí i například migrace. Za publikaci je nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii literatura faktu.

„Zdánlivě nenápadná a přitom působí jako zjevení,“ hodnotí porota cen Magnesia Litera příběh Klárka a 11 babiček spisovatelky Olgy Černé a výtvarnice Alžběty Skálové. Drobná kniha s vyprávěním o touze a opuštěnosti je mezi třemi nominovanými v kategorii literatury pro děti.

Luhačovický rodák Jiří Dynka psal několik let básně o pražských kavárnách. Autor v hlavním městě žije už dlouho a zdejší Kavárny, jak zní i titul sbírky, pro něj znamenají hlavně místa setkání s básníky a přáteli poezie. Básnická kniha, kterou připravilo nakladatelství Archa, získala nominaci na cenu Magnesia Litera za poezii.

Jde o to, aby o něco šlo zní název monografické publikace o typografovi Oldřichu Hlavsovi, která je nominovaná v cenách Magnesia Litera za nakladatelský čin. Kniha vyšla díky spolupráci nakladatelství Akropolis a UMPRUM, představuje ji editorka Barbora Toman Týlová.

V knize Pečená zebra se střetává česká kultura s africkou ve složitosti partnerských vztahů. V románu Ivy Pekárkové ocenila porota cen Magnesia Litera strohost i humor vyprávění a nominovala ho v kategorii próza. O vítězi se rozhodne 5. dubna.

V první světové válce se české děti naučily, že co se říká doma, nelze říct ve škole. Toť jeden z postřehů, který učinili Martina Halířová, Tomáš Jiránek a Milena Lenderová, autoři  historické studie nazvané Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918. Knihu zkoumající dějiny každodennosti těžkých válečných dob z pohledu těch nejmenších, nominovala porota cen Magnesia Litera v kategorii literatura faktu.

Kombinaci stesku po tom starém a dobrodružství z poznávání nového čeká na dětské čtenáře autorské knihy Samota není zlej. Za svůj debut o prvňáčkovi, který získá po přestěhování za kamaráda sousedova psa, je spisovatelka a ilustrátorka Lucie Raškovová nominována na Magnesia Literu pro objev roku.