Magnesia Litera strana 2 z 5

Přes tři sta hesel zpracoval literární vědec Michal Přibáň se svými kolegy, aby podrobně popsali český literární samizdat. Stejnojmenná publikace je přehledem samizdatových edic, časopisů a sborníků, známých i dosud nezmiňovaných, z let 1948 až 1989. Pečlivě sestavená encyklopedie je nominována na cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin.

„Mám dojem, že děláme pořád ty samé chyby, jako lidstvo i jednotlivé státy, některé z nich jsou vidět i číselně,“ zmiňuje Marian Kechlibar jeden z důvodů, které ho vedly k založení blogu Kechlibar.net. Nominován je za něj na cenu Magnesia Litera. Vystudovaný matematik na svém internetovém zápisníku nejčastěji publikuje komentáře ke světovému dění a cestovní reportáže.

Maďarský autor Viktor Horváth se v humoristické knize Můj tank vrací k okupaci Československa v roce 1968. Nahlíží ji ale očima nadporučíka maďarské armády, který s neochvějnou vírou v komunistickou ideologii a naivitou komentuje stranické schůze i československé reálie. Překladatelka tohoto románu Simona Kolmanová je nominována na cenu Magnesia Litera. Za způsob, jakým v překladu zachovala slovní humor spojený se stranickým žargonem a dobovým děním.

„Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy v letech 1914 a 1922“ zní podtitul publikace Cesty z apokalypsy. Historici Ota Konrád a Rudolf Kučera se v ní zabývají násilnými projevy na pozadí společenských a politických změn, které přinesl konec Rakouska-Uherska. Za knihu jsou nominováni na cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.

Kniha o moři propojuje příběh dvou přátel, kteří se rozhodnou chytnout mýty opředeného žraloka grónského, a esej o moři, jeho dějinách a vztahu k civilizaci i literatuře. Čeští čtenáři si román Mortena A. Strøksnese mohli přečíst díky překladu Jarky Vrbové. Mimo jiné za to, jak se popasovala s norským námořnickým a rybářským slangem, je nominována na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu.

Literární událostí roku se může stát kniha dvanácti tuzemských vědců na poněkud překvapivé téma nazvaná O parazitech a lidech. Přední čeští parazitologové v čele s Janem Votýpkou představují svět parazitů nejen jako drsnou podívanou, ale také jako doklad neuvěřitelné pestrosti forem pozemského života. Publikace je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura.

Punťa – zapomenutý hrdina českého komiksu – soutěží o cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin. Kresleného psa milovaly české děti ve třicátých a čtyřicátých letech. Vznikaly podle něj hračky, inspiroval české umělce. Loni ho znovuobjevili Lucie a Pavel Kořínkovi z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky.

Jiří Kamen je nominován na cenu Magnesia Litera za povídkový soubor Elvis ze Záluží. Ve svých povídkách popisuje s groteskností a černým humorem zlomové situace jedince i velkých dějin.

Na dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků i revolucí a převratů vzpomínal ve své knize Jakub Szántó. Publikace Za oponou války od válečného reportéra a někdejšího zpravodaje České televize na Blízkém východě je nominovaná na cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika.

Portrétem střední Evropy završil Martin C. Putna svou trilogii o náboženských a kulturních dějinách, jejíž první dvě části pojednávaly o Spojených státech a Rusku. Za své Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy je nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Tajemství oblázkové hory je název temné fantasy pro starší školní děti. Její autorka Bára Dočkalová ji začala psát ve svých jedenácti letech a dokončila ji, když bylo jedenáct její dceři. Nyní je za svůj debut nominována na cenu Magnesia Litera.

Za předchozí román Mlýn na mumie obdržel Petr Stančík cenu Magnesia Litera, za novinku Nulorožec je na stejné ocenění opět nominován. I tentokrát zaujal příběhem, v němž se svým typickým humorem splétá prvky detektivky, mystiky i science fiction. „Rozhodně bych nechtěl být svoje literární postava. Někdy je mi jich tak líto, že i uroním slzu, ale neoblomí mě to a vystavuju je dál nepříjemným věcem, často také umírají,“ přiznává autor.

Hudební publicista Jiří Černý v šedesátých letech sestavoval a uváděl rozhlasový pořad Načerno. Stejně později pojmenoval své webové stránky, na nichž se dělí o své nejen hudební komentáře. Nominován je za ně na cenu Magnesia Litera v kategorii Blog roku. O vítězi, na rozdíl od ostatních kategorií, nerozhodují hlasy poroty, ale čtenářů.

Jazykem sběratelů brouků, myslivců nebo lovců kešek je inspirovaná básnická sbírka, za niž je Petr Borkovec nominován na cenu Magnesia Litera. „Zajímá mě úplně všechno, chovám se k jazyku jako poslední babička v kostele k pánubohu,“ prozradil básník o svém Herbáři k čemusi horšímu.

Soubor povídek Hemingwayův býk je jednou z šesti knih nominovaných na nejlepší prózu v cenách Magnesia Litera. Spisovatel Michal Šanda do pomyslné arény přivádí zjizvené matadory, aby se utkali s vlastním stárnutím a tím, co ho doprovází.

Spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková přesvědčila porotu cen Magnesia Litera, že je dobrou pozorovatelkou. Pronikavé postřehy jsou předností jejího románu Teorie podivnosti, za nějž je Pavla Horáková nominovaná v kategorii nejlepší próza.

„Když člověku není úplně dobře, má právo na provizorní strategii,“ nepochybuje spisovatelka Tereza Semotamová. Hrdinka její knihy Ve skříni najde dočasné útočiště právě ve skříni, aby nezvyklým způsobem vyřešila svou bytovou i životní krizi. Semotamová je jedním z šesti autorů nominovaných na cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Ke stému výročí vzniku republiky napsala Vendula Borůvková knihu, v níž dějinná fakta přibližuje dětským čtenářům. Příběh s názvem 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo vypráví o desetiletém fotbalistovi Jendovi, jehož otec se rozhodne přestěhovat na Slovensko a později na Podkarpatskou Ukrajinu. Kniha je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii literatura pro děti a mládež.

„Obecně jsou tématem knihy choroby doby, ve které žiju, pohled na Evropu, na to, co se děje, čemu nerozumím a kde cítím nebezpečí,“ podotýká Radka Denemarková ke své knize Hodiny z olova. Za mnohovrstevnatý román ze současné Číny je nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii nejlepší próza.

Z rekordního počtu 412 přihlášených titulů vybrali porotci ceny Magnesia Litera nominace na nejlepší knižní počiny uplynulého roku. „Je to zvláštní rok, letošní ceny nabízejí poměrně hodně debutů a zároveň množství zavedených autorů,“ upozorňuje předseda pořádajícího spolku Pavel Mandys. Mezi nominovanými je mimo jiné zpravodaj ČT Jakub Szántó. Nejlepší próza, poezie, objev či nakladatelský čin a také hlavní Kniha roku 2018 budou vyhlášeny 7. dubna v přímém přenosu ČT art. Česká televize nominované také postupně představí v podrobných medailoncích.

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.

Co se dělo v loňském roce v české poezii? I když to možná vypadá, že nic, o opaku přesvědčují Nejlepší české básně roku 2018. Již desátou antologii tuzemské poezie v řadě tentokrát sestavil básník J. H. Krchovský podle předvýběru Ondřeje Hanuse.

Knižní ceny Magnesia Litera opět vybraly nejlepší tituly minulého roku. Knihou roku se stal rozsáhlý esej novináře Erika Taberyho Opuštěná společnost s podtitulem Česká cesta od Masaryka po Babiše, který porotci vybrali jako nejlepší napříč kategoriemi. Literu v sledované kategorii prózy obdržel román Láska v době globálních klimatických změn od Josefa Pánka. Diváci České televize mohli slavnostní vyhlášení cen v Národním divadle sledovat díky přenosu na ČT art.

Magnesia Litera opět ocení nejlepší autory a knihy minulého roku. Ještě před tím Česká televize představuje jednotlivé nominace v samostatných medailoncích. Výroční knižní ceny budou uděleny ve středu 4. dubna od 20:20 v přímém přenosu na ČT art.