Luhansk strana 2 z 2

Většina světových politiků přijala rozhodnutí Vladimira Putina uznat nezávislost okupovaných oblastí ukrajinského Donbasu ostře negativně. Evropská unie již pracuje na návrhu sankcí proti Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Moskva a Kyjev se vzájemně obvinily z provokací a porušování dohod. Ministři obrany zemí NATO se shodli na bezvýhradné podpoře Ukrajiny, uvedl generální tajemník Jens Stoltenberg. Ten dále vyjádřil obavu, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k nové invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden řekl, že nebezpečí ruského útoku je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno na další území sousední země vpadnout.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Devadesáté čtvrté narozeniny oslavila v úterý poslední žijící příslušnice 2. československé samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu Božena Ivanová. Domů do České Třebové přijeli válečné veteránce blahopřát zástupci armády a Československé obce legionářské.

Dvaatřicetiletý Martin Kantor, který podle obžaloby spáchal v Donbasu teroristický útok, se podle svých známých netajil tím, že se chce přidat na stranu Ruska a jím podporovaných separatistů. Svědci to uvedli u pražského městského soudu, který se začal kauzou zabývat. Muž je stíhaný jako uprchlý. Jeho přátelům přišel v roce 2016 e-mail se zprávou, že zemřel. Tuto informaci se ale nepodařilo ověřit. Obžalovanému hrozí 12 až 20 let vězení.

Další ukrajinský voják přišel podle armádního komuniké o život při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic v Donbasu na východě země, jehož část ovládají Ruskem koordinované síly. Na východě Ukrajiny roste v posledních týdnech napětí v souvislosti s posilováním ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že současné ruské chování v oblasti by mohlo mít následky.

Na frontě mezi ukrajinskými vládními jednotkami a proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny má od pondělka začít platit nové příměří, uvedla ukrajinská televize 112. V minulosti bylo příměří mezi znepřátelenými stranami domluveno mnoho, každé ale bylo dříve či později porušeno.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v týdnu otevřel nový most vedoucí do oblasti okolo města Luhansk okupované ruskými bojovníky a místními separatisty v Donbasu na východě země. Zelenského čeká začátkem prosince klíčová první schůzka se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, ale také s Francií a Německem.

Čeští vládní politici se zastali humanitární organizace Člověk tísni, kterou v úterý zařadilo Rusko na seznam nežádoucích organizací. Kromě ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který vzápětí avizoval, že si kvůli kroku Moskvy předvolá ruského velvyslance, vyjádřil organizaci podporu také premiér Andrej Babiš (ANO). Člověk v tísni ovšem zdaleka není první nevládní organizací, které Rusko zakázalo působit na svém území. Od anexe Krymu je již devatenáctá.

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.