Lesy ČR strana 3 z 4

Extrémně silný vítr nadělal začátkem týdne v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) škody za 250 milionů až 300 milionů korun. Vítr podniku poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva, což představuje přibližně 950 tisíc stromů. V Krkonošském národním parku (KRNAP) poškodila bouře asi pět tisíc metrů krychlových dřeva.

Státní podnik Lesy České republiky loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v CHKO Jeseníky zrušilo ministerstvo životního prostředí. Povolení kácet loni vydala správa chráněné krajinné oblasti, ohradily se proti němu Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod níž CHKO Jeseníky spadá, rozhodnutí resortu nekomentuje.

Vláda na pondělním zasedání schválila poslaneckou novelu, která by zakázala polovojenské ozbrojené skupiny. Odsouhlasila také způsob výběru nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na programu kabinetu byla i studie hodnotící dopady stavebního zákona, ministři její projednávání ale odložili. Připomínky k legislativě bude ministerstvo pro místní rozvoj vypořádávat do března.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách usiluje o zápis na seznam UNESCO. Pokud by se to podařilo, stala by se rezervace prvním územím přírodního světového dědictví v České republice. Česko má zatím na seznamu čtrnáct památek v kategorii kulturního dědictví a dalších šest položek mezi nehmotným kulturním dědictvím.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Společnost o výjimku žádala kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a hodlá se proti němu odvolat.

Šetrně obhospodařovaných lesů u nás přibývá. Oproti loňsku se zdvojnásobila plocha těch, ze kterých se prodává dřevo s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Získání certifikátu pomáhá vlastníkům lesů s uplatněním produkce na trhu. Odběratelé a zpracovatelé preferují totiž právě takové dřevo.

Vítězem sedmimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva 2020+ pro léta 2020 až 2024 je předběžně těžařská skupina PETRA z Hodonína. Firma v tendru podala nejlepší cenovou nabídku na deset z 54 soutěžených jednotek, a má tak šanci získat až deset kontraktů, vyplývá z přehledu, který Lesy ČR zveřejnily na webu.

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Město chce dovoláním zvrátit rozhodnutí soudů, které nárok šlechtického rodu na vydání panství na Turnovsku uznaly za oprávněný. Stejný krok jako Turnov učinil už státní podnik Lesy ČR a podat dovolání se chystají také památkáři. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Vesporu jde i o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Lesy České republiky podaly dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze, v níž hradecký krajský soud potvrdil rodu Walderode restituční nárok na zámek, lesy a další pozemky. Podání dovolání podle informací ČTK chystají také město Turnov a Národní památkový ústav.

Jen kousek za severozápadními hranicemi Česka zasahuje v saských lesích německá armáda. Na pomoc s bojem proti kůrovci je povolala Správa hospodářských lesů. Podle odborníků zažívá Německo největší kůrovcovou kalamitu ve svých dějinách.

Památkáři i turnovská radnice podají dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Upozornila na to Česká televize. Lesy ČR pak podobný postup zvažují. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové v červnu potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo na Pálavě tisíce přísně chráněných motýlů. Oznámili to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle biologů státní podnik do lokality nevhodně zasahuje, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podle Lesů ČR je naopak na vině především klimatická změna a její dopady na tuzemskou krajinu.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu. Celková těžba v prvním pololetí stoupla o 17 procent na 5,59 milionu metru krychlových, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se stále daří udržet bez kůrovce. V chráněné lokalitě sice neprobíhají žádné zásahy proti lýkožroutovi, ale příroda si se škůdcem dokáže poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Ve stošedesátihektarovém pralese rostou převážně listnaté stromy, kromě nich také jedle nebo smrky. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro další lesy v Česku.

Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti správců lesů. Nově nebudou muset kácet souše, aby mohli všechny síly soustředit na těžbu dřeva napadeného kůrovcem, kvůli trhu zaplavenému levným dřevem by pak mohli dosáhnout na odškodné od státu. Resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) se tím snaží bojovat s historicky největší kalamitou, která zdejší lesy zasáhla.

Ministerstvo zemědělství rozčlení území Česka na oblasti podle stupně napadení lesních porostů kůrovcem a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Bylo by tak například možné odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Chystá se i změna zalesňovací vyhlášky, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet.

Majitelé lesů, kteří před 15 lety dali na varování vědců ohledně změn klimatu a začali na svých pozemcích prosazovat mimo jiné druhovou pestrost, zmírnili usychání a rozpad monokulturních lesů a souvisejí hospodářský dopad, říká lesnický odborník Aleš Erber. Zato s ekonomickými komplikacemi se nyní potýkají desítky majitelů včetně státního podniku Lesy ČR, dodal.

Tuzemští lesníci už od listopadu posilují hlídky v českých lesích. Právě z nich totiž na adventní trh míří jedna ze žádaných komodit – jmelí, jehož sběrem si lidé mohou za hodinu přijít i na více než dva tisíce korun. Ke sklízení líbivého cizopasníka je ovšem třeba získat povolení a lidem, kteří se do lesních korun pouštějí bez něj, hrozí až pětitisícová pokuta.

Tisíce malých stromů natřou začátkem prosince lesníci ochranou látkou proti zlodějům. Ukradené stromky v teple začnou zapáchat. Ročně zloději podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové ukradnou z lesa odhadem desítky až stovky stromků. Množství krádeží ale podle ní klesá.

Odhad škod způsobených na smrkovém dříví se v letošním roce odhaduje na více než 12 miliard korun. Odborníci varují, že hlavně menší vlastníci situaci bez pomoci státu nezvládnou. Kromě kůrovce jim působí újmy také počasí, ve kterém schnou i jiné stromy než jen smrky.

Minule sežral Šumavu, teď ničí Jeseníky a Beskydy a míří na Vysočinu. S kůrovcem se sice bojuje již desítky let, ale vždy, když se podaří napravit následky jedné kalamity, přijde další. Ta nynější je podle úřadů vůbec největší. Zesilují proto argumenty, že by se měly larvy lýkožrouta smrkového nechat vyhladovět a místo monokultur nově vysázet pestřejší, a tedy i odolnější lesy. Zalesňovací vyhláška, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet, však takové změně příliš neholduje.

Lesy České republiky se potýkají kvůli kůrovci, suchu i vichřicím s kalamitním dřevem, jehož cena prudce klesá. Podle nového ředitele Josefa Vojáčka se podnik může rozloučit s miliardovými zisky, kterých dosahoval v minulosti. A možná bude nutné sáhnout časem i po úvěru, uvedl Vojáček v pořadu Interview ČT24.