komentáře strana 3 z 3

Reportáž z průběhu procesu s Miroslavem Štěpánem. Ten zastával funkci vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze a mohl za násilné potlačení demonstrací během Palachova týdne v lednu 1989. Soud nakonec odsoudil Štěpána ke čtyřem letům vězení za zneužití pravomocí veřejného činitele. Trest mu byl později zkrácen na dva a půl roku.

Prezident Václav Havel se naposledy oficiálně setkal s představiteli první polistopadové federální vlády, tzv. vlády národního porozumění, na zámku v Kolodějích. V proslovu jejím členům vyjádřil své uznání a dík.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Petr Kučera, představitel Koordinačního centra Občanského fóra, které v prvních polistopadových volbách získalo nadpoloviční většinu hlasů, hovoří o probíhajících jednáních o nové vládě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Diplomat, politolog a někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger, toho času na návštěvě Prahy, poskytl Československé televizi rozhovor, v němž uvažuje o možnostech budoucího bezpečnostního uspořádání Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po návratu z Irska hovoří československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier o pokračujícím sbližování ČSFR s EHS, předchůdcem dnešní Evropské unie, a o plánu na stabilizaci středoevropských ekonomik.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Spisovatelce Tereze Boučkové, jedné z nejvýraznějším současných českých autorek, vyjde v nejbližší době cestopis „Bhútán, má láska“. Popisuje v něm svoji pouť jihoasijskou zemí ve východní části Himalájí. „Hodně jsem překonávala sama sebe. Zdolávala jsem tam tak trochu své osobní rekordy,“ říká Boučková, která byla hostem Událostí, komentářů.

V květnu 1990 mohla Československá televize divákům konečně pustit záběry, které se v komunistickém Československu při oslavách osvobození republiky od nacismu z ideologických důvodů neukazovaly. Mladý fotograf a pozdější kameraman ČST Václav Hojda na nich zachytil vstup amerických jednotek do Domažlic a do Plzně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Nenávistných komentářů a výhrůžek na internetu přibývá. Potvrzují to data policie, která takových případů řeší čím dál víc. Přesto jsou někteří poškození i pachatelé přesvědčení, že vyšetřovatelé ke všem nepřistupují stejně. Ti to odmítají.

Ústecký krajský soud zrušil zprošťující verdikt v případu nenávistných komentářů pod fotografií teplických prvňáků. Uvedl to v sobotu server iDnes. Teplický soud se tak musí případem zabývat znovu.

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Británie by měla přestat opakovat co nechce a začít se soustředit na spolupráci s Evropou a nutné dohody. V rozhovoru pro pořad ČT Události, komentáře to řekl norský ministr pro EU Frank Bakke-Jensen. Bez řady zákonů, jež jsou v souladu s unijními, by podle něj prakticky nešlo udržovat mezinárodní obchod. „V současné době je velice těžké se v nějaké zemi izolovat, říct, že my si tady budeme na vlastním písečku a nebudeme spolupracovat,“ upozornil politik.

Bohuslava Sobotku podpořilo před blížícím se sjezdem ČSSD třináct regionálních organizací ze čtrnácti. Téměř jistě obhájí funkci předsedy a povede stranu do parlamentních voleb.

Česká republika v březnu navázala strategické partnerství s Čínskou lidovou republikou. Prohlášení prezidenta Zemana, že se tak zbavujeme diktátu EU, snad bylo jen tlachem pro čínská média. Při té příležitosti u nás vykonal vůbec první oficiální návštěvu čínský prezident. Událost vyvolala řadu kontroverzí a nakonec po ní zbyly rozpaky kvůli agresivnímu jednání Si Ťin-pchingových fanoušků a laxnosti české policie proti nim zasáhnout.

Turecko neprožilo dobrý rok. Země na pomezí Evropy a Asie, v níž žije 76 milionů obyvatel, regionální mocnost hraničící s Irákem i Sýrií, důležitý člen NATO i mezinárodního společenství čelil těžkým problémům.

Bilancovat uplynulý rok z pohledu bezpečnosti musí nutně sklouznout k hodnocení významu terorismu a toho, jak moc ovlivňuje každodenní život občanů naší země. Není to přitom téma nové. Pomineme-li teroristické útoky dávno před rokem 2001 (které mimochodem nezřídka nesly českou pečeť v podobě Semtexu), tak na tom, že terorismus patří do první trojice akcentovaných hrozeb (spolu s migrací a Ruskem), se bez problémů shodne téměř každý.

Rok 2016 završil trend, k němuž postupně a neodvolatelně směřuje popkultura, jak ji známe. Zapomeňte na přitažlivost sexu, drog a rokenrolu, zapomeňte na věčnou rebelii tvůrců s tvářemi nestárnoucích chlapců a dívek. Věčné mládí dosáhlo věkovitosti – a poučilo nás o umění důstojné smrti. Poučilo nás o umění odcházení, řečeno s Václavem Havlem, který k této popkultuře patřil.

Když jsem v létě 2015 stál v dusnu před Kapitolem a sledoval společné vystoupení tehdy ještě dvou přátel Donalda Trumpa a Teda Cruze, říkal jsem si v duchu, jak to mají promyšlené: do začátku primárek možná přežije jen jeden, pokud vůbec, a ten druhý ho pak podpoří.

Rok 2016 byl rokem krajských voleb. „Věděli jsme dopředu, že jejich výsledek ovlivňuje především oblíbenost politických stran na celostátní úrovni. Sebelepší kampaň s tímto faktem nic neudělá, dopředu byl tedy znám volební vítěz. Nevěděli jsme pouze, s jakým náskokem ANO 2011 zvítězí a kolik bude mít hejtmanů. Přesto volby přinesly několik zajímavých výsledků, neřkuli překvapení,“ píše v komentáři pro ČT24.cz politolog Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín.

Angela Merkelová je německou kancléřkou už 11 let a o svůj post se chce ucházet i počtvrté. „Ví, jak chutná moc, a proto neví, kdy přestat,“ okomentoval její rozhodnutí pro Události, komentáře politolog Petr Robejšek. Podle něj by měl vládnout někdo, kdo vnímá, co lidé chtějí. Západ není zodpovědný za neštěstí celého světa, když to zkusí, tak zanikne, míní Robejšek. Podle publicisty Jaroslava Šonky je naopak dobře, že jsou u moci lidé, kteří věří v křesťanské hodnoty, jako je pomoc bližnímu.

Je nezbytné oprostit události, k nimž došlo v revolučním roce 1989, od mýtů, protože nelze stavět na falešných základech. Ve speciálu pořadu Události, komentáře k výročí 17. listopadu to řekl bezpečnostní analytik Jan Schneider. Připomněl, že si Spojené státy na slavné „uzbrojení Sovětů“, tedy na snahu Sovětský svaz stupňovaným zbrojením hospodářsky vyčerpat, půjčovaly u Číňanů. Sám tehdejší americký prezident Ronald Reagan navíc zdůrazňoval, že bez Michaila Gorbačova by k přelomovým změnám nedošlo.

Odmítání běženců a xenofobní nálady šířící se napříč střední Evropou oslabují EU, což se zamlouvá ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ten zde našel se svou antievropskou politikou spojence. V pořadu České televize Události, komentáře před tímto trendem v zemích Visegrádské skupiny varoval polský publicista Adam Michnik. Představitel protikomunistické opozice a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza říká, že je čas vystavit populistickým elitám červenou kartu.