Klíště strana 2 z 2

Aktivita klíšťat je v celé republice na pátém, nejvyšším stupni, který znamená mimořádné riziko, uvedli meteorologové. Doporučují při pobytu v přírodě používat repelent, vhodně se obléknout a pokud možno se pohybovat po zpevněných cestách mimo porost a vysokou trávu. Po návratu je vhodné se důkladně prohlédnout a případně co nejdříve odstranit přisátá klíšťata.

Vědci z Olomouce a Brna zmapovali v České republice výskyt čtyř méně známých klíšťových infekcí, které mohou u lidí s oslabenou imunitou ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. Výsledkem několikaletého výzkumu jsou mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených patogenů anaplasmy, rickettsie, neoehrlichie a babesie. Pomůže to při prevenci i diagnostice nákaz.

Infekčních onemocnění vloni výrazně ubylo. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za celý rok 2020. Výrazný propad ústav registruje například v počtu nahlášených nákaz neštovicemi, spálou a meningitidou. Spalniček se objevily jen čtyři případy, což je nejméně za posledních deset let. Pomohlo tomu uzavření škol a epidemiologická opatření zavedená v souvislosti se šířením koronaviru. Naopak případů klíšťové encefalitidy znovu přibylo.

V červenci se klíšťovou encefalitidou v Česku nakazilo 208 lidí. Nemocných přibylo víc než za celé první pololetí. Na červenec připadá i téměř čtyřicet procent z celkového počtu letos nakažených lymeskou boreliózou. Informace České televizi poskytl Státní zdravotní ústav (SZÚ).

V Česku přibývá případů klíšťové encefalitidy, do konce června se nakazilo už 158 lidí. Meziročně jde o nárůst asi o 25 procent. Státní zdravotní ústav ale naopak eviduje méně případů boreliózy, za prvních šest měsíců letošního roku jich bylo 1035, což je zhruba o sedmdesát méně než v loňském roce. Nejvíce případů nákazy bývá v letních měsících, kdy lidé častěji chodí do přírody.

Do České republiky se dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i nová infekční onemocnění zdejších zvířat. Podle posledních vědeckých údajů je v zemi možné nalézt početně zastoupeného pijáka lužního i klíště rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. Nové druhy přinášejí i nová onemocnění pro domácí zvířata.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Nemoc, kterou způsobují bakterie rodu borelia, přenášejí klíšťata. Přípravek vykazuje proti boreliím stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány na začátku května v odborném časopisu NPJ Vaccines (Nature Partner Journals).

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpovídá na středu výraznou aktivitu klíšťat. Konkrétně na stupni 9 z desetibodové stupnice, což znamená nejvyšší riziko. Známý přenašeč nebezpečné klíšťové encefalitidy nakazil v loňském roce 774 lidí, nejvíce za posledních osm let. Letos už Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal 38 nemocných. Lymeskou boreliózou se zatím nakazilo méně lidí než loni.

Na lymskou boreliózu se občas léčí i lidé, kteří ve skutečnosti trpí jinou nemocí – a nevhodné braní antibiotik jim může uškodit. Poznat chorobu není jednoduché: falešné indicie občas přinesou i krevní testy. Jak postupovat správně, se v sobotu učili lékaři v Brně.

Lidé stále častěji přinášejí do laboratoří vytažená klíšťata, odborníci je poté vyšetřují, zda nejsou zdrojem lymské boreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Za takový rozbor pacienti zaplatí několik stovek korun. Kritici však namítají, že přítomnost bakterie borelie nebo viru, který způsobuje encefalitidu, neznamená, že se nemocí člověk nakazil. Zaručené výsledky přinesou pouze krevní testy u pacientů.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.

Klíšťová encefalitida v Česku ročně postihne stovky lidí. Lékaři přitom nemoc nedovedou léčit, a kdo ji dostane, tomu hrozí vážné komplikace v podobě zápalu mozkových blan nebo jiných částí nervové soustavy. Podle zdravotníků je vhodné se proti encefalitidě očkovat, což ale většina lidí nedělá.

Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské Fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali zástupci olomoucké univerzity.

Česko mělo loni nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy ze zemí Evropské unie. Případů bylo 712, což je nejvyšší počet od roku 2011. Víc nakažených ve světě zaznamenalo jen Rusko. Informace zazněla na zasedání Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.

Klíšťata v posledních letech přenáší silnou alergii na červené maso. Nový výzkum ukázal, že člověk se jím může nakazit mnohem snadněji, než se dříve myslelo.

Po tropickém létě, kdy aktivita klíšťat klesla, se dá čekat druhá vlna. V chladnějším a vlhkém počasí se jim totiž daří lépe. Největší aktivitu na stupni devět nebo deset ale meteorologové neočekávají. Hygienici letos ke konci července evidují o třetinu víc lidí nakažených lymskou boreliózou než za minulý rok. Ukazují to data ze všech krajských hygienických stanic, které Česká televize oslovila.