Jarosław Kaczyński strana 2 z 3

V polské vládní koalici panuje stále větší napětí. Největší spor se vede o unijní plán obnovy, který jeden z menších koaličních partnerů – strana Solidární Polsko – odmítá podpořit. Některé plány nejsilnější strany Práva a spravedlnosti kritizuje i jeho druhý spojenec, formace Dohoda. Šéf vládního tábora Jaroslaw Kaczyński naznačil možnost předčasných voleb.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Stovky Poláků v posledních měsících formálně opustily katolickou církev. Třeba v hlavním městě Varšavě se tak za loňský listopad rozhodlo víc lidí než za celý předešlý rok. Nárůst takzvaných apostází přišel po rozhodnutí Ústavního soudu, které zpřísnilo pravidla potratů. Církev změnu pravidel interrupcí přivítala.

Zástupci členských zemí Evropské unie pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki znovu varoval před hrozbou nekontrolovaného šíření koronaviru kvůli demonstracím po nedávném nálezu ústavního soudu, který znamená prakticky úplný zákaz interrupcí v zemi. Za pondělí Polsko eviduje rekordní přírůstek 16 300 nových případů infekce. Odpůrkyně zákazu potratů vyhlásily na středu celostátní stávku žen. O otázce potratů v úterý bouřlivě debatoval také Sejm.

Policie ve Varšavě zadržela ve čtvrtek patnáct lidí při protestech proti rozhodnutí ústavního soudu ohledně interrupcí. Oznámily to tiskové agentury. Stovky lidí vyšly v noci do ulic demonstrovat proti verdiktu ústavního soudu, podle něhož přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Protesty pokračovaly i v pátek. Tisíce lidí se po celé zemi sešly navzdory omezením vyhlášeným kvůli šíření koronavirové nákazy, napsala agentura Reuters.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Tři strany polské koaliční vlády podepsaly novou smlouvu, a prozatím tak překonaly krizi, kvůli níž se hovořilo i o předčasných volbách. O dosažení shody informoval podle agentury AP předseda největší strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski. Podle něj zaručí fungování vlády na další tři roky až do příštích řádných voleb.

Vládní koalici v Polsku provází řada vnitřních sporů. Situace se vyhrotila poté, co několik menších vládních stran odmítlo podpořit návrh zákona o ochraně zvířat a zákona, který se týká imunity úředníků. Obě novely navrhla strana Právo a spravedlnost. Odpůrci poukazují například na to, že zákon o beztrestnosti úředníků má ochránit hlavně premiéra Mateusze Morawieckého.

Polský odborový svaz Solidarita, vytvořený na základě takzvaných gdaňských dohod z 31. srpna 1980, byl první nezávislou organizací svého druhu ve východním bloku. Původně vznikl s cílem hájit sociální zájmy pracujících, záhy se však stal platformou sdružující prodemokratické síly a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu v Polsku.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński ostře kritizoval média v cizím vlastnictví. Udělal to v prvním rozhovoru po vítězství Andrzeje Dudy, kterého PiS podporovala, v prezidentských volbách. Vlivu médií zčásti přičetl slabou podporu prezidenta mezi mladými voliči a prohlásil, že „by měla být polská“. Jako „naprosto nepravdivou“ pak odmítl Dudovu hanlivou přezdívku „propiska“, naznačující, že hlava státu podepíše vše, co jí Kaczyński předloží.

Polské prezidentské volby vyhrál konzervativec Andrzej Duda. Znovuzvolení dosavadní hlavy státu v pondělí večer potvrdila státní volební komise při ohlášení konečných výsledků. Podle nich v nedělním druhém kole získal Duda 51,03 procenta hlasů, jeho soupeř, varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, dostal 48,97 procenta. Opozice si stěžuje především na průběh hlasování v zahraničí.

Západ proti východu, města proti venkovu a mladí proti seniorům – takový obraz Polska je patrný po nedělním druhém kole prezidentských voleb, ve kterých obhájil mandát Andrzej Duda. Svého protikandidáta Rafala Trzaskowského porazil o necelá tři procenta. Těsný výsledek i nadále ukazuje, že zhruba polovina Poláků si stále přeje konzervativní zemi založenou na rodině a víře. Druhá část je liberálnější.

Vítězství současného polského prezidenta Andrzeje Dudy v nedělních volbách hlavy státu podle polských komentátorů zachránilo vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) před závažnou krizí. Vláda země, která je dnes rozdělena víc než kdy jindy, může pokračovat v reformách. Kvůli některým vede ostré spory nejen s opozicí, ale i s Evropskou komisí.

Polští voliči vybírají prezidenta. V poledne dosáhla účast 24 procent, což je o deset bodů víc než minule. Favoritem prvního kola je spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda, který post obhajuje. Získat nadpoloviční většinu hlasů se mu podle průzkumů zřejmě nepodaří, a tak o prezidentovi patrně rozhodne až druhé kolo za dva týdny. Dudu v něm nejspíš vyzve varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy (PO). Volby se původně měly konat v květnu, po zmatcích kolem koronavirové pandemie ale byly odloženy. První odhady výsledků se očekávají po uzavření místností ve 21:00.

Polsko v neděli čekají prezidentské volby, v nichž se o znovuzvolení uchází současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle průzkumů má sice šanci první kolo vyhrát, zřejmě však nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a tak se o vítězi bude pravděpodobně rozhodovat až ve druhém kole o dva týdny později. V něm by se Dudovi zřejmě postavil současný varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy.

Prezidentské volby v Polsku, které se podle původních plánů měly konat tuto neděli, se uskuteční v pozdějším termínu. Ve středu pozdě večer se na tom dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński s Jaroslawem Gowinem, šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Ve velkolepém americkém stylu odstartovala v sobotu na sněmu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) kampaň prezidenta Andrzeje Dudy za znovuzvolení. „Polsko se mění k lepšímu, ale k dokonalosti má ještě daleko,“ prohlásil favorit květnových voleb o bilanci uplynulých let a příslibech do budoucna. Za svůj nejdůležitější cíl označil zvýšení životní úrovně Poláků. Projev ukončil v objetí s manželkou a na prezidentský pár se pak snesly konfety.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) odsoudili diskriminaci lidí s menšinovou sexuální orientací, které se dopouštějí polské úřady. V reakci na vyhlášení „zón bez ideologie LGBTI“ v desítkách polských měst vyzvali polskou vládu, aby proti postupu místních samospráv zakročila.

Pokračování v reformách justice, posilování role státu v polských firmách i další štědré sociální programy plánuje vláda pověřeného polského premiéra Mateusze Morawieckého z konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Staronový ministerský předseda představil program svého kabinetu dolní komoře parlamentu. Hlasování o důvěře proběhlo pro kabinet bezproblematicky – získal 237 hlasů, proti bylo 214 poslanců.

Polští zemědělci sčítají škody na úrodě po suchém létě. Vládnoucí straně přitom vyčítají, že problém opomíjí. Boj proti suchu chybí i mezi základními prioritami politiků před parlamentními volbami, které se budou konat přesně za měsíc. Podle průzkumů se udrží u moci strana Právo a spravedlnost. Do Sejmu se však mohou dostat i tři opoziční uskupení.

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.