Jan Kysela strana 3 z 3

Odložení podzimních krajských a senátních voleb je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) až poslední variantou. S účastí lidí v karanténě u voleb však nepočítá, dle něj půjde o zanedbatelné číslo. Zabránit jim volit však může být dle právníků protiústavní a může vést k řadě soudních sporů.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu. Ministr Lubomír Metnar (za ANO) v předkládací zprávě počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér. Iniciativu resortu obrany kritizují někteří opoziční politici. Ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že oslabení parlamentu nechystalo.

Impéria přicházejí a odcházejí. Co bývá příčinou rozkladu? Jak poznáme, že je společnost u konce s dechem? A jak se můžeme bránit? Těmto tématům se věnoval pořad Fokus Václava Moravce nazvaný Kolaps civilizace.

Není pravda, že by tu ani vteřinu nebyla ústavní krize, jak říká premiér. Prezident porušoval ústavu dlouhodobě, zjevně a intenzivně, je přesvědčen ústavní právník Jan Kysela. Miloš Zeman chce podle Tomáše Lebedy přeměnit český systém na poloprezidentský. Politolog také upozorňuje na to, že společnost je netečná k prohřeškům proti pravidlům. Zeman ani Babiš nejsou první, kdo se pokouší deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale poslední dobou nebývalá, domnívá se právník Ondřej Závodský. O ústavě, demokracii a úctě k pravidlům hovořili v Otázkách Václava Moravce.

Prezident Miloš Zeman se nyní pohybuje v rovině mimoústavní i protiústavní a nemá odmítat jmenování Michala Šmardy, domnívá se ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Jmenování ministrem by podle něj mohl prezident zastavit jen v případě bezpečnostní hrozby nebo třeba negramotnosti kandidáta. Pokud se podle Kysely nyní vláda s postojem prezidenta smíří, těžko se budou podobné kroky vyčítat příští hlavě státu.

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle prezidenta není Šmarda odborně kompetentní. Po šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi chce nového kandidáta. Premiér Andrej Babiš (ANO) vzkázal, že se po návratu z dovolené s Hamáčkem setká. Spor o nového ministra trvá čtvrt roku.

V osm hodin večer přijme prezident Miloš Zeman na svém letním sídle v Lánech premiéra Andreje Babiše (ANO) i vicepremiéra a šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka. Ambicí jednání je odblokovat personální změnu na ministerstvu kultury; Lidový dům žádá odvolání stávajícího ministra Antonína Staňka a jeho nahrazení Michalem Šmardou (oba ČSSD), Zeman se k této změně dosud nemá.

Ve sporu o odvolání ministra kultury, které navrhl předseda vlády a prezident je zatím neprovedl, není namístě kompetenční žaloba, nýbrž rovnou ústavní žaloba na prezidenta republiky. Je o tom přesvědčen ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Prezidentův názor, že mu ústava nedává žádnou lhůtu, považuje za mylný, protože dlouhé váhání sabotuje pozici premiéra. Rozhovor s Janem Kyselou vedla v Událostech, komentářích vedla Světlana Witowská.

V posledních letech vypluly na povrch slabiny české ústavy, míní ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlova Jan Kysela. S odstupem se podle něj ukazuje, že v něčem asi měla být návodnější. Dlouhodobější problém je to podle něj u prezidenta republiky. Už Václav Havel a Václav Klaus měli ústavně sporné kauzy, ale u Miloše Zemana jsou četnější, podotkl. Nevidí však v současné sněmovně vůli svazovat prezidenta ve vztahu k ústavě. Rozhovor s ústavním právníkem vedl Jiří Václavek. V prosinci uplyne 26 let od schválení nynější ústavy Českou národní radou.

Opětovným jmenováním Andreje Babiše (ANO) předsedou vlády se Česko dostane do ústavních kolejí, ze kterých v posledních měsících vybočovalo. Je o tom přesvědčen ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Upozornil, že poslední krok, který ústava zná, učinili politici v lednu, kdy vláda, jež nezískala důvěru, podala demisi, od té doby se nestalo nic. Rozhovor s Janem Kyselou vedl Jiří Václavek.

Menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) vládne bez důvěry od 13. prosince. Od konce ledna je navíc v demisi a jednání o druhé vládě stále neskončila. Ozývají se proto hlasy, zda by v ústavě neměl být ukotvený termín, dokdy musí vláda vzniknout. Politikům se nelíbí ani některá rozhodnutí, která kabinet v demisi provádí. Podle ústavního právníka Jana Kysely jsou ale zásahy do ústavy problematické a je potřeba je dělat i s ohledem na budoucnost. Pravomoci, o které by vláda nebo prezident přišly, by jim totiž jednou mohly chybět.