Jan Kysela strana 3 z 3

Prezident Miloš Zeman se nyní pohybuje v rovině mimoústavní i protiústavní a nemá odmítat jmenování Michala Šmardy, domnívá se ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Jmenování ministrem by podle něj mohl prezident zastavit jen v případě bezpečnostní hrozby nebo třeba negramotnosti kandidáta. Pokud se podle Kysely nyní vláda s postojem prezidenta smíří, těžko se budou podobné kroky vyčítat příští hlavě státu.

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle prezidenta není Šmarda odborně kompetentní. Po šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi chce nového kandidáta. Premiér Andrej Babiš (ANO) vzkázal, že se po návratu z dovolené s Hamáčkem setká. Spor o nového ministra trvá čtvrt roku.

V osm hodin večer přijme prezident Miloš Zeman na svém letním sídle v Lánech premiéra Andreje Babiše (ANO) i vicepremiéra a šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka. Ambicí jednání je odblokovat personální změnu na ministerstvu kultury; Lidový dům žádá odvolání stávajícího ministra Antonína Staňka a jeho nahrazení Michalem Šmardou (oba ČSSD), Zeman se k této změně dosud nemá.

Ve sporu o odvolání ministra kultury, které navrhl předseda vlády a prezident je zatím neprovedl, není namístě kompetenční žaloba, nýbrž rovnou ústavní žaloba na prezidenta republiky. Je o tom přesvědčen ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Prezidentův názor, že mu ústava nedává žádnou lhůtu, považuje za mylný, protože dlouhé váhání sabotuje pozici premiéra. Rozhovor s Janem Kyselou vedla v Událostech, komentářích vedla Světlana Witowská.

V posledních letech vypluly na povrch slabiny české ústavy, míní ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlova Jan Kysela. S odstupem se podle něj ukazuje, že v něčem asi měla být návodnější. Dlouhodobější problém je to podle něj u prezidenta republiky. Už Václav Havel a Václav Klaus měli ústavně sporné kauzy, ale u Miloše Zemana jsou četnější, podotkl. Nevidí však v současné sněmovně vůli svazovat prezidenta ve vztahu k ústavě. Rozhovor s ústavním právníkem vedl Jiří Václavek. V prosinci uplyne 26 let od schválení nynější ústavy Českou národní radou.

Opětovným jmenováním Andreje Babiše (ANO) předsedou vlády se Česko dostane do ústavních kolejí, ze kterých v posledních měsících vybočovalo. Je o tom přesvědčen ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Upozornil, že poslední krok, který ústava zná, učinili politici v lednu, kdy vláda, jež nezískala důvěru, podala demisi, od té doby se nestalo nic. Rozhovor s Janem Kyselou vedl Jiří Václavek.

Menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) vládne bez důvěry od 13. prosince. Od konce ledna je navíc v demisi a jednání o druhé vládě stále neskončila. Ozývají se proto hlasy, zda by v ústavě neměl být ukotvený termín, dokdy musí vláda vzniknout. Politikům se nelíbí ani některá rozhodnutí, která kabinet v demisi provádí. Podle ústavního právníka Jana Kysely jsou ale zásahy do ústavy problematické a je potřeba je dělat i s ohledem na budoucnost. Pravomoci, o které by vláda nebo prezident přišly, by jim totiž jednou mohly chybět.