Jan Kysela strana 2 z 3

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Současný předseda horní komory Miloš Vystrčil (SPOLU) zůstává senátorem. Ve volebním obvodu Jihlava obhájil v druhém kole mandát ziskem 60,03 procenta hlasů. Ve zřejmě nejsledovanějším duelu letošních senátních voleb porazil Janu Nagyovou z ANO, která je s šéfem ANO Andrejem Babišem obžalovaná v případu dotace na farmu Čapí hnízdo. Nagyovou volilo ve druhém kole 39,96 procenta lidí. Vystrčil bude moci být po znovuzvolení senátorem předsedou Senátu další dva roky.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Na prezidentku republiky chce kandidovat šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová. Získala pro ni podpisy dvaceti poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Je přesvědčena o tom, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. Zároveň chce nasbírat i petiční podpisy občanů, nyní jich má dle svých slov asi kolem 27 tisíc. Ústavní právník Jan Kysela zpochybnil, že by bylo možné podat přihlášky do voleb ještě před jejich vypsáním. Domnívá se také, že Rohanová podpisy poslanců z bývalé sněmovny využít nemůže.

Poslanci ve středu už druhým dnem ve sněmovně schvalují novelu pandemického zákona. Projednávání legislativní normy výrazně komplikují obstrukce části opozičních poslanců, kvůli kterým zákonodárci v jednacím sále strávili i celou noc z úterý na středu. Tématu se věnovalo středeční Interview ČT24, jehož hostem byl ústavní právník Jan Kysela. Ten způsob jednání označil za smutný a zároveň varoval před možnými implikacemi do budoucna.

Stav prezidenta Miloše Zemana nadále vyžaduje hospitalizaci. V nemocnici by podle vedoucího lékařského konzilia a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy měl zůstat ještě několik týdnů. Konzilium došlo k závěru, že současné zdraví hlavě státu nedovoluje se plně věnovat pracovním povinnostem, Zima je však přesvědčen, že například jmenovat vládu bude schopen. Člen konzilia Pavel Pafko uvedl, že Zeman trpí chronickým jaterním onemocněním, které nelze zcela vyléčit, lze ho však kompenzovat.

Článek 66 Ústavy ČR, o němž se mluví v souvislosti s názorem Ústřední vojenské nemocnice, podle něhož prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti, se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se v pátek neuskuteční. ČT to potvrdil předseda výboru Radek Koten (SPD). Zdůvodnil to tím, že premiér Andrej Babiš (ANO) nedodal regulérní žádost o svolání schůze. Předseda vlády chce o šéfovi BIS jednat s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v minulém týdnu vzdal funkce. Jako důvod k odchodu uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). „Šéf resortu jistý nátlak vytvářet může, nesmí se ale jednat o ‚zlý tlak‘,“ řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ústavní právník Jan Kysela. Benešová chce nyní jmenovat Zemanova nástupce, což kritizuje část opozice. Kvůli aktuálnímu dění ve čtvrtek protestovali lidé na pražském Václavském náměstí. Akci uspořádal spolek Milion chvilek.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) navrhne v pondělí vládě, aby se venku a uvnitř mohli nadále setkávat jen dva lidé. Od začátku nového týdne, kdy už v zemi nebude platit nouzový stav, mělo být původně podle rozhodnutí bývalého ministra Jana Blatného (za ANO) povoleno setkávání až dvaceti lidí pod širým nebem a deseti uvnitř budov. Sobotní mimořádné opatření je účinné od pondělí, navazuje tak na opatření k nouzovému stavu. Arenberger už v pátek večer uvedl, že se mu mírnější opatření nelíbí. Vzniklo v první polovině tohoto týdne, kdy neměl možnost ho ovlivnit, protože ještě nebyl ministrem.

Fokus Václava Moravce byl tentokrát věnován tématu občanské neposlušnosti. Hledal odpovědi například na otázky: Kde končí občanská poslušnost? Co donutí lid povstat? Jaké šance má vzpoura v demokracii?

Vláda by měla od 13. prosince zkusit pracovat bez nouzového stavu, řekla v Otázkách Václava Moravce senátorka Miroslava Němcová (ODS). Nouzový stav nepovažuje za nutný. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je však přesvědčen, že nutný je vzhledem k minulým rozhodnutím soudů –⁠ a myšlenku ústavního právníka Jana Kysely, že by při opakovaném prodlužování nouzového stavu mohl zakročit i Senát, odmítl. Vláda je podle něj odpovědná pouze sněmovně.

Senátorům se daří prosazovat změny návrhů zákonů přibližně ve třetině případů. Pokud horní komora parlamentu návrh zákona zamítne, v drtivé většině jej následně přehlasují poslanci ve sněmovně absolutní většinou. Vyplývá to z databáze sněmovních tisků za poslední dva roky.

Odložení podzimních krajských a senátních voleb je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) až poslední variantou. S účastí lidí v karanténě u voleb však nepočítá, dle něj půjde o zanedbatelné číslo. Zabránit jim volit však může být dle právníků protiústavní a může vést k řadě soudních sporů.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu. Ministr Lubomír Metnar (za ANO) v předkládací zprávě počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér. Iniciativu resortu obrany kritizují někteří opoziční politici. Ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že oslabení parlamentu nechystalo.

Impéria přicházejí a odcházejí. Co bývá příčinou rozkladu? Jak poznáme, že je společnost u konce s dechem? A jak se můžeme bránit? Těmto tématům se věnoval pořad Fokus Václava Moravce nazvaný Kolaps civilizace.

Není pravda, že by tu ani vteřinu nebyla ústavní krize, jak říká premiér. Prezident porušoval ústavu dlouhodobě, zjevně a intenzivně, je přesvědčen ústavní právník Jan Kysela. Miloš Zeman chce podle Tomáše Lebedy přeměnit český systém na poloprezidentský. Politolog také upozorňuje na to, že společnost je netečná k prohřeškům proti pravidlům. Zeman ani Babiš nejsou první, kdo se pokouší deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale poslední dobou nebývalá, domnívá se právník Ondřej Závodský. O ústavě, demokracii a úctě k pravidlům hovořili v Otázkách Václava Moravce.

Prezident Miloš Zeman se nyní pohybuje v rovině mimoústavní i protiústavní a nemá odmítat jmenování Michala Šmardy, domnívá se ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kysela. Jmenování ministrem by podle něj mohl prezident zastavit jen v případě bezpečnostní hrozby nebo třeba negramotnosti kandidáta. Pokud se podle Kysely nyní vláda s postojem prezidenta smíří, těžko se budou podobné kroky vyčítat příští hlavě státu.