Jan Bauer strana 2 z 2

Policie obvinila dva lidi v souvislosti se zadávacím řízením na veřejné zakázky ministerstva práce a sociálních věcí. Oznámil to žalobce Zdeněk Matula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění souvisí se zásahem na ministerstvu, o kterém informoval server Lidovky.cz.

Policie by měla prověřit okolnosti údajného úplatku nabízeného Vladimíru Kremlíkovi v době, kdy byl ministrem dopravy za ANO. Shodli se na tom reprezentanti koaličních i opozičních stran, kteří o „podivném“ případu – jak aféru popisují členové ČSSD – debatovali v Událostech, komentářích.

Vláda pokračuje v přípravě na prodej kovů ze státních rezerv. Ve čtvrtek začali experti odebírat jejich vzorky. Stát by se podle plánů kabinetu měl celkem zbavit rezerv za víc než dvě miliardy korun. Opozice to kritizuje a tvrdí, že země by je v budoucnu mohla potřebovat.

Návrh na zrušení části zákona kvůli zvýšení rodičovského příspěvku plánují podat lidovci k Ústavnímu soudu do konce ledna. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí ho představí a dá k dispozici k podpisu dalším zákonodárcům. Podle vedení strany je změna diskriminační, protože upírá právo na příspěvek těm rodinám s dětmi do čtyř let, které už dávku vyčerpaly.

Poslanecká sněmovna v úterý schválila růst rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun od ledna příštího roku. Přidáno ale dostanou jen ty rodiny, které ještě v lednu budou příspěvek pobírat. Lidovci se kvůli tomu chtějí obracet na Ústavní soud. „Myslíme si, že je tu určitá skupina osob, které jsou krácena práva. A je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl v Událostech, komentářích Marian Jurečka (KDU-ČSL). To ovšem odmítala Alena Gajdůšková (ČSSD) – podle ní nejde ani o diskriminaci, ani o protiústavní zákon.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje dílčí změnu pro penzijní věk; za každých deset let odpracovaných v náročné profesi by měla vzniknout možnost odejít o rok dříve do důchodu. Změna by se dotkla několika tisíc lidí, jako jsou například slévači, někteří svářeči nebo brusiči. Na to, aby kvůli dřívějšímu odchodu do penze neměli menší důchody, by jim měli víc přispívat zaměstnavatelé.

První statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že nemocných po zrušení karenční doby přibylo. Že lidé začali neschopenky zneužívat, ale resort i někteří politici odmítají. Poukazují na to, že tento doklad musí vystavit lékař. Kritici namítají, že nemocných přibylo zhruba tolik, o kolik po zavedení karenční doby počet nemocných klesl. Náhrada mzdy, kterou od začátku července lidé první tři dny nemoci opět dostávají, je navíc podle nich příliš štědrá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozsáhlou změnu v odměňování více než půl milionu státních zaměstnanců. Plat jim momentálně vyměřuje na základě dvou kritérií – druhu práce a také vzdělání a praxe. Původních pět tabulek už resort snížil na čtyři, takže zmizela ta s nejnižšími platy. Další zjednodušení chystá u šestnácti platových tříd, třeba i kvůli tomu, aby nejnižší tarif začínal na úrovni minimální mzdy.

Vláda má v pondělí projednat zprávu, která informuje o nerovnováze důchodového systému. Jedním z možných řešení je zvýšení věku odchodu do penze, nyní zastropovaném na 65 letech. Tuto variantu připouští ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Naopak ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) i premiér Andrej Babiš (ANO) posunutí limitu směrem výš odmítají.

Až o 900 korun by si mohli od ledna přilepšit důchodci. Počítá s tím vládní návrh, o kterém už příští týden budou hlasovat poslanci. Pokud projde, průměrný důchod přesáhne hranici čtrnácti tisíc korun. Současně se ale diskutuje o navýšení věku odchodu do důchodu pro současné čtyřicátníky a mladší. Podle expertní zprávy z ministerstva práce se totiž prodlužuje délka dožití a příjmy z důchodového pojištění to nepokryjí. Na tom, zda hranici prolomit, se ale politici neshodují.

Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.

Česko by podle téměř poloviny dotázaných lidí mělo investovat jak do obnovitelných zdrojů, tak i do jádra, vyplynulo z průzkumu společnosti Median. Stejný názor většinou zastávají i politici, jak se ukázalo v předvolební debatě na ČT24. Podle nich totiž Česko nemá ani jinou volbu, pokud nechce zvyšovat svou energetickou závislost, protože tady dostatečně silně nefouká ani dost dlouho nesvítí slunce.

Podpora vědy a výzkumu je podle části politiků, kteří se zúčastnili předvolební debaty České televize na téma Průmysl a obchod, klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti českého exportu. Další kladou důraz na ekonomickou diplomacii a snížení byrokratických překážek pro menší firmy.

Čistější, bez „křivých“ investičních pobídek, s technicky dostatečně vzdělanými pracovníky, bez byrokratických a šikanózních praktik, se stabilním právním řádem. Takový by měl být průmysl podle představ diskutujících v předvolební debatě ČT na téma Průmysl a obchod.