Jáchymov strana 2 z 2

V Brně by měl do podzimu vzniknout nový Institut Paměti národa. Bude sloužit jako vzdělávací a kulturní centrum, prostor pro setkávání a nabízející hluboké zkušenosti s historií. Návštěvníci tam naleznou stálou multimediální expozici, která přiblíží příběhy válečných veteránů i politických vězňů. Prostory bývalé věznice na Cejlu, kde má Post Bellum v Brně sídlo dnes, už pro tyto účely nestačí.

Důlní památky v Krušnohoří hlásí navzdory pandemii rekordní návštěvnost. V lokalitě se od 12. století těžila řada nerostných surovin – od stříbra a cínu až po uran. Zpřístupněné štoly, které jsou zapsané jako památky na seznamu UNESCO, připomínají doby, kdy zde bylo hornictví každodenní součástí života.

Evropská komise v pátek schválila notifikaci na program COVID lázně. V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to řekla ministryně pro místní rozvor Klára Dostálová (za ANO). Přijít by podle ní měla na začátku příštího týdne. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní a šéfa lázní Jáchymov a Luhačovice Eduarda Bláhy ale zhruba třetina ze 120 tisíc lidí, kteří si poukaz na pobyt v lázních stáhli, nebude mít možnost ho uplatnit. Lidé podle Dostálové dosud využili přes pět tisíc poukazů.

Komunistický režim nedovoloval zveřejňovat výsledky měření výskytu škodlivého záření v Jáchymově a namísto sanace zdravotně závadných budov nechával město chátrat. S těmito i s dalšími problémy se na začátku 90. let potýkalo nové vedení města.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Řada lázní přestala přijímat státní vouchery na pobyt v hodnotě čtyři tisíce korun. Zdůvodňují to například tím, že už došlo k naplnění kapacity, protože o program COVID lázně je velký zájem. Lidé si od počátku července stáhli již přes 94 tisíc poukazů. Největším problémem programu je však dosud nezískaná notifikace Evropské komise, která by stanovila maximální sumu, kterou mohou žadatelé čerpat z programů veřejné podpory. Jasno by prý mohlo být na přelomu července a srpna.

Velká část lázní nepřijímá státní poukazy na pobyt, které klienti uplatňují přes cestovní kanceláře. Některé lázně je pak neberou ani přímo od občanů. České televizi to řekl šéf specializovaného portálu Lázně Travel Libor Stočes, který si postěžoval na špatnou komunikaci ministerstva pro místní rozvoj. Resort, podle nějž o poukazy do pátku zažádalo 85 tisíc lidí, považuje kritiku za neoprávněnou.

Za dobu komunismu emigrovalo z Československa podle historiků asi 200 tisíc lidí. Mezi zřejmě nejznámější uprchlíky patřila skupina bratří Mašínů. Z pětičlenné výpravy se nakonec na Západ podařilo dostat třem z nich. Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli a odsoudili společně se strýcem bratří Mašínů Ctiborem Novákem k trestu smrti, který kat vykonal přesně před 65 lety. O smrti svého příbuzného a přátel se poslední žijící člen skupiny – Josef Mašín – dozvěděl až po několika měsících.

Před půl tisíciletím, 9. ledna 1520, umožnil zemský sněm hraběti Štěpánu Šlikovi razit ze stříbra z jáchymovského dolu vlastní mince. Podle německého názvu města Joachimsthal se pro ně na evropských tržištích vžil název Thal, Thaler či Joachimsthaler, v českých zemích tolar. Právě tolary ukončily éru do té doby nejznámější české mince – pražského groše, kterým se v zemích Koruny české platilo od roku 1300 téměř dva a půl století. A také daly jméno americkému dolaru.

Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.

Hasiči varují před požáry komínů, kterých například v Karlovarském kraji od začátku měsíce přibylo. Většinu přitom zaviní nedbalost majitelů domů. U jednoho z nejvážnějších případů ze začátku topné sezony zasahovali na Chebsku – požár tam nepřežila jedna žena.

Krušnohorská kulturní krajina je první přeshraniční českou památkou, která se dostala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návrh na zápis této oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Českou stranu regionu, který podává jedinečné svědectví o vlivu rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, reprezentuje pět zapsaných lokalit: Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova, Krupka a Mědník.

Kladrubský hřebčín a hornický region Krušnohoří/Erzgebirge byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Počet památek v České republice, které se mohou pyšnit titulem světového dědictví, se tak rozrostl na čtrnáct.

Dnes 93letý Branislav Tvarožek pochází z rodiny, která za druhé světové války bojovala proti fašistům a po ní i proti komunistické totalitě. Za Slovenského národního povstání byl členem strážného oddílu generálů Goliana a Viesta, otci pak pomáhal zásobovat partyzány jídlem a zbraněmi. Po válce ho věznili komunisté za pomoc bratranci, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec.

Krušnohorské obce rozdělil spor o podobu Klínovce. Soukromá společnost tam chce postavit rozhlednu s naučnou stezkou. Boží Dar se bojí, že atrakce přiláká až moc turistů. Okolní větší města ale naopak více turismu vítají.

Josef Klečka v mládí propadl muzice a skautingu. Oddíl s kamarády nerozpustili ani po zrušení skauta. Sabotovali komunistické schůze a psali letáky. Jeho skupinu Mstitelů odhalili a Klečka skončil v uranových dolech. Dlouho o tom, co jako mukl prožil, nebyl schopen mluvit. Zapomenout dodnes nedokáže.

V roce 1955 se desítce politických vězňů podařilo nemožné: utéct z lágru uranových dolů na Jáchymovsku. Vykopali dvacetimetrový tunel, kterým se dostali na svobodu. Anton Tomík, rodák ze Skalice na moravsko-slovenském pomezí, patřil ke skupině uprchlých vězňů a dnes je posledním žijícím mužem z legendární desítky.

Snížení cen jízdného pro studenty a seniory přilákalo k veřejné dopravě téměř pět procent nových cestujících. Takzvané státní slevy ale využívá skoro polovina lidí, kteří jezdí vlakem nebo autobusem. Některé linky jsou kvůli tomu plně obsazené, a tak je dopravci museli posílit.

Napjatá situace na trhu práce trápí také lázeňská zařízení. Chybějí zdravotníci i další profese a vede to k tomu, že lidé musejí v sezoně čekat na lázně i měsíce. Potíže s hledáním vhodného termínu zažily tisíce pacientů.

Čtyřiaosmdesátiletá Milena Blatná, která se snažila pomáhat vězňům v jáchymovských uranových dolech a přes dráty pronášela korespondenci, obdržela cenu Paměti národa. Podle ní by přitom současná generace seniorů neměla u voleb „kazit“ směr, kterým chtějí jít mladí, protože oni jsou podle ní budoucnost seniorů, uvedla v České televizi.

V únoru 1948 jí bylo 13 let. Do Jáchymova přišla v 18 letech, aby po smrti otce pomohla mamince. Práce tam totiž byla dobře placená, měřila radioaktivitu vytěžené rudy. V táboře pak Milena Blatná pomáhala vězňům, přes velké nebezpečí pronášela dopisy i jídlo. Mezi mukly našla i svého budoucího manžela.

„Celé to bylo oplocené koridorem z ostnatého drátu, kolem plotu bylo pět metrů široké ostřelovací pásmo, také všude s ostnatými dráty, kolem takzvané špačkárny, hlídací věže. Tady byl vždycky bachař se samopalem. Přístup byl zakázaný, bachaři měli povoleno bez varování střílet,“ popisuje Zdeněk Mandrholec model Rovnosti, jednoho z jáchymovských pracovních táborů pro politické vězně. Tábor dobře zná, strávil v něm nedobrovolně přes dva roky.