Interview strana 2 z 3

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Bývalý hokejový brankář a olympijský vítěz z Nagana Dominik Hašek je jednou z osobností, které prosazují sankce pro ruské sportovce kvůli invazi na Ukrajinu. Nedávno poskytl rozhovor ruské televizi Match TV, ve kterém byl vůči Kremlu velmi kritický. Televize ale rozhovor nakonec neodvysílala, přepis zveřejnil sám Hašek a koluje na internetu. V Událostech, komentářích hokejista popsal okolnosti rozhovoru. Redaktor ruské televize ho prý v dodatečných dotazech obvinil z lhaní.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že politická odpovědnost v souvislosti s kauzou Dozimetr byla vyvozena. Odmítá proto výzvy opozice k rezignaci ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana či k rekontrukci celé vlády. V Událostech, komentářích hovořil i o českém předsednictví EU. Pozoruje prý naslouchání a porozumnění státům střední Evropy ze strany velkých zemí sedmadvacítky. V souvislosti s tím zmínil například dohodu o dodávkách zbraní na Ukrajinu, která čelí ruské agresi.

Česká republika by se měla podle bývalého premiéra Mirka Topolánka během předsednictví v Radě Evropské unie zaměřit na energetiku. Zejména energetická bezpečnost je podle něj, stejně jako během prvního předsednictví v roce 2009, stále absolutně dominantním tématem. Nynější předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Topolánek byl hostem pořadu Interview ČT24.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si myslí, že státy Evropské unie by nyní měly shromažďovat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jednotlivě, aby se vyhnuly obviněním z předpojatosti. „Vyšetřovat válečné zločiny spáchané na Ukrajině v tomto nečekaném konfliktu by mělo být v zájmu úplně všech,“ uvedl v pořadu Interview ČT24. Zmínil, že jeho cílem během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je přiblížit vážnost válečného konfliktu i členským zemím, které se dosud k vyšetřování staví rezervovaně.

Krize není tak silná, aby do politiky šly velké osobnosti. Existují sice ekonomické a energetické problémy, ale nebojuje se tu o podobu a charakter státu jako na Ukrajině, říká novinář Bohumil Pečinka. Pro týdeník Reflex komentuje politiku, a to s přestávkami už od sametové revoluce. Úkolem komentátora je ochladit nebo zahřát veřejné mínění, je jako termostat, vysvětluje končící zástupce šéfredaktora Reflexu v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v nedávném rozhovoru pro agenturu AP překvapivě uvedl, že ruská invaze na Ukrajině „se táhne“ a že Minsk dělá „vše pro to, aby válka nebyla“. Představitelé běloruské opozice označili Lukašenkova slova za absurdní a varovali, že se diktátor pouze snaží zachovat si tvář. Londýn později uvedl, že Lukašenko balancuje mezi podporou Moskvy, dopady západních sankcí a potenciální domácí nespokojeností. Lukašenko v interview zároveň označil šéfa Kremlu Vladimira Putina za svého „velkého bratra“ a zdůraznil, že Bělorusko je jedinou zemí, která stojí při Moskvě.

Ruská vojska pokračují v ostřelování oceláren Azovstal v Mariupolu. Ve zdevastovaném přístavním městě přitom podle ukrajinských zdrojů nadále zůstávají desetitisíce lidí. To potvrzuje i jeho starosta Vadym Bojčenko, který sice z Mariupolu uprchl, ale je ve spojení s vojáky, kteří ocelárny brání. V rozhovoru pro Českou televizi, který na Ukrajině natočil zpravodaj Andreas Papadopulos, říká, že místní obyvatelé jsou okupanty nuceni odkrývat trosky zničených domů a uklízet mrtvá těla obětí.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Kvůli nedávným výrokům předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského o údajném napojení bývalého prezidenta Václava Klause na Rusko padlo trestní oznámení. Podal ho Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Ten se domnívá, že se Rychetský dopustil pomluvy a případně i křivého obvinění. Uvedl, že o svém kroku Klause informoval. Pavel Rychetský v SMS zprávě napsal ČTK, že se k záležitosti nebude vyjadřovat.

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Zahraniční zpravodaj České televize Michal Kubal na Ukrajině strávil s kameramanem Vojtěchem Hönigem tři týdny. „Základním pravidlem je co nejméně ohrožovat sebe a co nejméně ohrožovat ostatní,“ uvedl v Interview ČT24 k práci novinářů ve válečných oblastech.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek kvůli zvyšující se inflaci rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. „Rozumím netrpělivosti občanů, nás všechny to už trochu nebaví, že není vidět výsledek, pořád jsme překvapováni vyšší a vyšší inflací,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24, kde krok bankovní rady zdůvodnil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl v pondělí v obléhaném Kyjevě exkluzivní rozhovor Michalu Kubalovi z České televize, Angelině Kariakinové z ukrajinské NSTU a Agnès Vahramianové Jeruové z France Télévisions. Interview vám přinášíme i v původním znění s českými titulky. K dispozici je také rozhovor se simultánním tlumočením a jeho přepisem.

Rusko si v rámci jednání o příměří nárokuje Krym i Donbas, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde ale o nepřijatelné ultimátum, které by zemi budoucí generace neodpustily. Hlava ukrajinského státu to prohlásila v rozhovoru, který v obléhaném Kyjevě pořídil Michal Kubal z České televize, Angelina Kariakinová z ukrajinské NSTU a Agnès Vahramianová Jeruová z France Télévisions. Zelenskyj dodal, že Moskva mír nechtěla a nechce, a obyvatele západního světa vyzval k empatii. Případný kompromis s Ruskem by podle něj Ukrajinci schvalovali v referendu. Přinášíme přepis simultánního tlumočení rozhovoru. Podívat se na rozhovor můžete také v původním znění s českými titulky.

Pokuta, několik trestních stíhání, odmítnutí milosti od prezidenta Václava Havla. Novinářka Sabina Slonková pro ochranu zdrojů svých informací udělá a vydrží takřka cokoli. To, co zveřejňuje, vede často k rezignacím ministrů, ale také k objednávce její vraždy, jak se stalo před dvaceti lety v kauze Karla Srby. Zná fígle politiků, policistů i úřadů, jak jí investigaci znepříjemnit, přesto si ještě nikdy v neděli neřekla, že by se jí druhý den nechtělo do práce. O tom všem Slonková mluvila v podcastu Background ČT24.

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Pirátská strana má nové vedení. Staronovým předsedou se stal Ivan Bartoš. Všechny místopředsednické posty Celostátní fórum přeobsadilo. Volbě předcházela ostrá debata o Janě Michailidu, která se otevřeně přihlásila ke komunistickému přesvědčení a kandidovala na šéfku strany. Slovo použila jako označení pro utopickou demokratickou představu komunitní společnosti, bránila ji v Interview ČT24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Na dokument „13 minut“, ve kterém režisér Vít Klusák rekonstruuje tragédie na silnicích, navazuje kniha nazvaná Zabíjím rychle. Nová publikace obsahuje jedenáct rozhovorů s viníky a oběťmi dopravních nehod. „Film změnil chování na silnici pro mnoho lidí. Doufám, že k tomu přispěje i tato kniha,“ uvedla její autorka Marcela Pecháčková v pořadu Události, komentáře.

Základem pro její články jsou čísla, na jejich pozadí ale vypráví příběhy. Právě ty ekonomickou novinářku Zuzanu Kubátovou v byznysovém světě baví nejvíc. Vypráví o nejbohatších Češích i o nejmenších, ale o to zajímavějších podnikatelích. V médiích se pohybuje už téměř čtyřicet let, může už proto srovnávat – třeba byznysmeni bývali podle ní k médiím daleko vstřícnější. O tom, co dalšího se změnilo a jak obtížné je pro novináře proniknout do světa miliardářů, mluvila Zuzana Kubátová v novém díle podcastu Background ČT24.

Vláda ve čtvrtek rozhodla o tom, že testy už nebudou až na malé výjimky uznávané ve službách. Ve školách se bude plošně testovat, podobně to bude ve firmách. Premiér zopakoval, že nehodlá čekat na to, co chce budoucí kabinet pětikoalice, která podle něj nic nenavrhuje. „Zatím můžeme poskytovat jenom doporučení,“ reagoval v pořadu Interview ČT24 kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Budoucí vláda podle něj hlavně musí zlepšit komunikaci s klíčovými firmami a zaměřit se na osvětu u rizikových skupin. Hovořil také o důchodové reformě.

Světoznámá autorka Chimamanda Ngozi Adichiová v interview pro ČT24 poodhaluje, jaké mylné představy panují o feminismu. Spisovatel David Mitchell, který se proslavil románem Atlas mraků, zase v rozhovoru mluví o scénáři očekávaného filmu The Matrix Resurrections, který napsal společně s režisérkou Lanou Wachowski. Hostem akce Svět knihy byl vedle dvou zmíněných autorů také polský novinář Witold Szabłowski, s nímž ČT24 také natáčela.