Interfax strana 2 z 2

Fond boje s korupcí ruského opozičního předáka Alexeje Navalného v úterý zveřejnil výsledky svého vyšetřování, které se týká luxusní rezidence na pobřeží Černého moře. Podle fondu patří prezidentovi Vladimiru Putinovi. Mluvčí Kremlu vzápětí popřel, že by to byla pravda.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém novoročním projevu konstatoval, že uplynulý rok byl mimo jiné kvůli pandemii koronaviru obtížný pro všechny. Vyjádřil také naději, že v nadcházejícím období se podaří Rusům vrátit k normálnímu životu. Agentura TASS upozornila, že Putinovo letošní novoroční přání trvalo šest minut, nejdéle ze všech jeho podobných vystoupení v 21. století.

Americké ministerstvo obchodu zveřejnilo seznam 58 čínských a 45 ruských společností spjatých s ozbrojenými silami, na které se vztahují vývozní omezení. Cílem tohoto kroku je bránit využití amerických technologií v čínských a ruských vojenských programech. Čína vzápětí Spojené státy vyzvala, aby přestaly s tím, co je podle Pekingu „nesprávným krokem“, napsala agentura Reuters. Kreml zase novou sérii sankcí označil za nepřátelský akt od odcházející vlády prezidenta Donalda Trumpa, poškozující již tak špatné vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.

Moskva přijala sankce v reakci na stejný krok Západu po otravě ruského opozičníka Alexeje Navalného. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Postihy se týkají vedoucích aparátů šéfů německého a francouzského státu, dodal šéf diplomacie. Evropská unie minulý měsíc na podnět Francie a Německa přijala sankce proti ruským představitelům z blízkého okolí prezidenta Vladimira Putina v reakci na otrávení Navalného, kterého se podařilo vyléčit v Německu.

Běloruská policie zadržela více než 581 lidí při pondělních protestech a stávkách na podporu opozičního ultimáta, aby odstoupil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let. Při nedělní stotisícové demonstraci v Minsku zadržela policie 523 lidí. Lukašenko obvinil protestní hnutí z radikalizace a terorismu.

Evropská unie uvalí sankce na šest či sedm lidí a jednu firmu, které shledala zodpovědnými za otravu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovaly o tom ve středu s odvoláním na unijní zdroje agentury AFP a Reuters. Opatření začne platit ve čtvrtek. Agentura Reuters uvedla, že se sankce týkají mimo jiné důvěrníka prezidenta Vladimira Putina Jevgenije Prigožina. Rusko slíbilo symetrickou odpověď.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Čelná představitelka běloruské opozice a kandidátka na prezidentku v srpnových volbách Svjatlana Cichanouská ohlásila z litevského exilu vytvoření „stínové vlády“. Jejími prvními členy jsou zmocněnci pro lidská práva a hospodářské reformy. Informovala o tom ve středu s odvoláním na prohlášení Cichanouské na sociálních sítích agentura Interfax.

Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.

Proti Bělorusku by měl nejvyšší efekt celoevropský odmítavý postoj a Česko je připraveno schválit seznam běloruských pohlavárů, vůči kterým budou uplatňovány sankce EU, řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnil společně s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Ministr v rozhovoru dodal, že seznam může být doplněn o jména více lidí a že v EU se v současnosti debatuje i o dalších masivních krocích. V Minsku mezitím opět vyšly do ulic desetitisíce lidí demonstrovat proti režimu Alexandra Lukašenka, policie zatýká.

Ruský prezident a vedení země se nemohou zabývat vyšetřováním případu zadrženého poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, uvedl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Safronova ruská tajná služba FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Za vlastizradu mu hrozí až dvacet let vězení, petici na jeho podporu podepsaly desetitisíce lidí.

Po měsících strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pátek ráno v kazašské stepi nedaleko města Džezkazgan bezpečně přistála dvojice amerických astronautů a jejich ruský kolega. Návrat kabiny kosmické lodi Sojuz MS-15 na Zemi na živo přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Nejméně tři lidé v sobotu podle ruských médií přišli o život při střelbě v centru Kaliningradu. Podle agentury Interfax zahynul manželský pár, na který muž vystřelil kvůli osobním neshodám. Zraněný byl také jejich třináctiletý syn.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov kritizoval plány NATO na zvyšování výdajů na obranu. Jsou prý potvrzením politiky zadržování Ruska a expansionismu a počátkem závodů ve zbrojení, do nichž se jeho země nechce nechat vtáhnout. Většina zemí NATO začala posílat víc peněz do armády v reakci na už více než pět let trvající ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině.

Již čtyři stanice, které v Rusku monitorují úroveň radiace, se po nedávném výbuchu armádního zařízení odmlčely a neposílají data za hranice. Uvedla to mezinárodní Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). Podle ní je tak možné, že ve vzduchu je více radiace, než ruské úřady tvrdí. Kreml ale vyzývá ke klidu. Předávání údajů podle něj není povinné, ale představuje „přísně dobrovolnou záležitost“.

Ruský prezident Vladimir Putin povolal vojáky k hašení rozsáhlých lesních požárů na Sibiři. Rozhodl o tom poté, co mu situaci popsal ministr pro mimořádné situace Jevgenij Ziničev. Úkolu se má zhostit skupina vojsk v Irkutské oblasti, píše agentura Interfax. Do středy plameny zničily už asi tři miliony hektarů lesa, což odpovídá necelé polovině rozlohy Česka, a dále se šíří.

Moskevský soud rozhodl, že ruský investigativní novinář Ivan Golunov, který byl tento týden zadržen kvůli údajnému držení drog, bude držen v domácím vězení, informovala agentura Reuters. Ještě před soudním jednáním byl Golunov převezen z vazby do nemocnice. Podle právníka Pavla Čikova jeho klienta ve vazbě zbili, což policie popírá, a následně zkolaboval. Existovalo podezření na zlomená žebra a otřes mozku, lékaři ale podle ruských médií nezjistili žádná vážná zranění, pouze modřiny a odřeniny.

Pentagon zakázal od roku 2023 využívat ruských služeb při vynášení amerických družic do vesmíru. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na americké ministerstvo obrany. Zákaz má podle něj snížit rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti.