Igor Matovič strana 4 z 5

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Česko od září pomůže Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. V Otázkách Václava Moravce to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Jeho slovenský protějšek Eduard Heger, který byl také hostem pořadu, to ocenil, stejně jako vyslání českých vojáků k ochraně východních hranic Slovenska. Oba premiéři se kromě bezpečnostní situace a války na Ukrajině věnovali také politické situaci ve svých zemích a zdražování energií.

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí. Opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně. Balíček kritizovali ekonomové, jedna z vládních stran i samospráva, která kvůli němu přijde o peníze.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Slovenské vládní strany se rozhádaly kvůli středečnímu rozhodnutí nevydat expremiéra Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Média výsledek hodnotí jako neúspěch předsedy hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a ministra financí Igora Matoviče. Při hlasování nebyl jednotný ani jeho klub OĽaNO, který dvě poslankyně, jež se zdržely, potrestal vyloučením.

Slovenský parlament ve středu nevydal k vazebnímu stíhání obviněného expremiéra a šéfa opoziční strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Bude tak dál vyšetřován na svobodě. Prokuratura, která do sněmovny žádost o souhlas s jeho stíháním ve vazbě podala, tvrdila, že na svobodě by politik mohl ovlivňovat svědky. Fico obvinění opakovaně označil za politickou mstu a snahu o likvidaci opozice.

Slovenská prokuratura v pátek požádala sněmovnu o souhlas s vazebním stíháním bývalého premiéra a poslance Roberta Fica, kterého policie dříve v tomto týdnu obvinila z několika závažných trestných činů. Na poslance slovenské sněmovny nemůže soud uvalit vazbu, aniž s takovým krokem předem souhlasil parlament. Spolu se šéfem opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Ficem čelí obvinění kromě jiného ze založení a podpory zločinecké skupiny také bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák. O tom, zda někdejší dlouholetý místopředseda Smeru a nynější advokát skončí ve vazbě, rozhodne soud podle slovenských médií v sobotu odpoledne.

Slovenská policie požádá o možnost stíhat obviněného expremiéra Roberta Fica a bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka vazebně. Šéfa opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Fica, který je poslancem parlamentu, nemůže soud podle ústavy poslat do vazby bez souhlasu sněmovny. Příslušný návrh by parlamentu musel předložit generální prokurátor. Fico své stíhání již dříve označil za politickou mstu.

Lidé, kteří nejsou očkovaní proti nemoci covid-19, budou v Rakousku nejspíše od února čelit hrozbě pokuty až do výše 3600 eur, což je více než devadesát tisíc korun. Deklaruje to nový zákon o povinném očkování, který ve čtvrtek představila rakouská vláda. Slovensko naopak volí pozitivní motivaci a rozhodlo se dát 200 eur (5100 korun) každému nenaočkovanému seniorovi, který podstoupí vakcinaci.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Bratislavský krajský soud propustil z vazby čtveřici obviněných kriminalistů elitní policejní jednotky NAKA, kteří vyšetřovali citlivé kauzy. Změnil tak rozhodnutí soudu první instance a samotné stíhání kriminalistů, kteří ale zůstávají obviněni, označil za neopodstatněné. Informují o tom slovenská média, která případ dříve označila za výsledek války mezi bezpečnostními složkami státu. Vazbu opustí také obviněný prozatímní šéf policejní inspekce.

Slovensko připraví změny ve fungování bezpečnostních a justičních složek v zájmu zlepšení práce policie, prokuratury a soudů. Po jednání bezpečnostní rady státu to řekl premiér Eduard Heger. Jednání bylo svoláno poté, co policejní inspekce obvinila čtyři kriminalisty elitní policejní jednotky NAKA, kteří vyšetřují citlivé kauzy z minulosti.

Slovenská policejní inspekce podle tisku kvůli podezření z manipulace s výpovědí svědků zadržela čtyři vyšetřovatele elitní policejní jednotky NAKA a na příkaz prokurátora zatkla i svého prozatímního šéfa. Zmínění vyšetřovatelé, z nichž nejméně dva si podle médií už vyslechli obvinění ze zneužití pravomocí a maření spravedlnosti, pracovali na sledovaných kauzách.

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Na Slovensku začal soud s bývalým šéfem elitní složky prokuratury Dušanem Kováčikem, který je obžalován z korupce, zneužití pravomocí a z dalších trestných činů. Kováčik před soudem vinu popřel, v případě odsouzení mu hrozí dlouholetý trest vězení.

Slovensko bude moci na podporu očkování proti nemoci covid-19 uspořádat loterii o finanční ceny a také vyplácet peníze těm, kteří jiné přesvědčí o potřebě očkovat se. Změnou zákona o tom rozhodla slovenská sněmovna. Jedna z vládních stran naopak zablokovala projednání vládního návrhu zákona, podle kterého by si neočkovaní lidé museli platit za testy na koronavirus pro případ nutnosti jejich předložení při vstupu do provozů či na hromadné akce.

Zdravotníci na Slovensku začali v pondělí očkovat obyvatele ruskou vakcínou Sputnik V, zájem místních o látku je ale zatím nízký. Indie díky příznivému vývoji pandemické situace rozvolňuje protikoronavirová opatření, v tamních dvou metropolích se otevřou obchody, restaurace, kina nebo posilovny.

Slovenský ústavní soud zrušil prodloužení moratoria na zveřejňování výsledků volebních průzkumů na období až 50 dnů před volbami z dřívějších čtrnácti dní. Změnu v roce 2019 prosadila ve sněmovně část poslanců tehdejší vládní koalice, která se při hlasování spojila s krajní pravicí. Na ústavní soud se obrátila prezidentka Zuzana Čaputová.

Slovensko se zavázalo zaplatit za dva miliony dávek vakcíny Sputnik V i v případě, že očkovací látku nepřevezme a ruský dodavatel kontrakt v hodnotě 19,9 milionu dolarů (426 milionů korun) neporušil. Podle slovenských médií to vyplývá z kupní smlouvy, kterou zveřejnilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Nákup přípravku dříve vyvolal spory nejen mezi Bratislavou a Moskvou, ale i ve slovenské vládní koalici. Očkování vakcínou v zemi zatím nezačalo, přestože Slovensko prvních 200 tisíc dávek převzalo na začátku března.

Českou republiku příští týden navštíví nový slovenský premiér Eduard Heger. Mimo jiné se setká s prezidentem Milošem Zemanem. Podle informací od prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se schůzka uskuteční ve čtvrtek na zámku v Lánech.

Slovensko bude podle ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského používat proti nemoci covid-19 jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Ministr před novináři také řekl, že v zemi je zájem o očkování ruskou vakcínou Sputnik V, která dosud nebyla v EU registrována a kterou Bratislava dříve dostala.