Doživotí strana 2 z 3

Porota v procesu s Nikolasem Cruzem, který v roce 2018 ve střední škole na Floridě zabil 17 lidí, doporučila doživotní trest bez možnosti předčasného propuštění. Informovala o tom agentura AP. Porota se podle ní jednomyslně nedohodla na trestu smrti.

Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.

Doživotním odnětím svobody a uzavřením na psychiatrickém oddělení v úterý potrestal soud v Německu muže, který v prosinci 2020 najel v Trevíru na západě země do davu. Nyní 52letý Němec, který podle znaleckých posudků trpí paranoidní schizofrenií, tehdy zabil pět lidí včetně kojence a další asi dvě desítky chodců zranil. Rozsudek zatím není pravomocný.

Albánský nejvyšší soud potvrdil doživotní trest vězení pro Sokola Mjacaje, který v roce 2015 na severu země zavraždil dva české turisty. Nevyhověl tak odvolání, které Albánec podal bezmála před sedmi lety. Informovala o tom v úterý albánská média.

Francouzský soud ve středu odsoudil na doživotí bez možnosti předčasného propuštění Salaha Abdeslama, jediného přeživšího ze strůjců teroristických útoků v Paříži v roce 2015. Z terorismu kromě něj dříve uznal vinnými také dalších 18 obžalovaných. Odsouzené osoby mají deset dní na to, aby se proti verdiktu odvolaly. Při atentátech na hudební klub Bataclan a další místa v Paříži 13. listopadu 2015 zemřelo 130 lidí.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou zamítl žádost devětačtyřicetiletého Oto Biedermana o podmíněné propuštění. Na doživotí byl pravomocně odsouzen v roce 1999 za pět nájemných vražd z let 1993 až 1996 v případu takzvaného kolínského gangu.

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Německé úřady oznámily, že se jim podařilo zcela zlikvidovat rozsáhlý drogový obchod na „darknetu“, rozbily jeho strukturu a zabavily víc než 650 milionů korun v bitcoinech.

Případ vraha manželů z Přerova míří k Nejvyššímu soudu. Odsouzený Pavel Nárožný podal dovolání proti doživotnímu trestu. Ten mu uložil Vrchní soud v Olomouci na konci minulého roku. Informaci České televizi potvrdila mluvčí Krajského soudu v Ostravě Martina Schwettrová. Nárožný zavraždil svého otce a jeho manželku v roce 2009, jejich těla se dodnes nenašla. Od začátku procesu vinu popírá. Doživotní trest zahrnuje i pravomocný rozsudek za přípravu vraždy jeho tety v délce 13 let.

Soud v Německu uložil doživotní trest vězení muži, který loni v únoru úmyslně najel autem do karnevalového průvodu v západoněmeckém městě Volkmarsen a zranil nejméně 88 lidí včetně 26 dětí. Soudce tak vyhověl požadavku státního zastupitelství, podle nějž nepřipadal nižší trest v úvahu, protože obžalovaný jednal zákeřně, nebezpečně a z nízkých pohnutek. Doživotní vězení je nejvyšším trestem udělovaným v Německu.

Krajský soud v Ostravě potvrdil doživotní trest pro žháře z Bohumína na Karvinsku, a to za vraždu jedenácti lidí. Muž s žalobcem už před časem uzavřel dohodu. Rozhodnutí je pravomocné. V případě dohody o vině a trestu jde o postup, kdy obviněný slíbí, že se vzdá práva na projednání před soudem, a přizná vinu. Obžaloba poté požádá soud o mírnější trest. Odborníci se shodují, že je to změna v soudním procesu, která přináší jak ekonomické výhody, tak urychlení samotného procesu. Dohoda o vině a trestu byla hlavním tématem úterní Devadesátky ČT24.

Bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan, který zemi vládl železnou pěstí po vojenském převratu v roce 1979 a rozdrtil následující prodemokratické protesty, zemřel v úterý časně ráno ve věku devadesáti let. Oznámily to tiskové agentury s tím, že Čon podlehl chronickému onemocnění. Bývalý prezident podle agentury Reuters trpěl maligním nádorovým onemocněním plazmatických buněk, zvaném mnohočetný myelom či Kahlerova nemoc.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Německá policie v souvislosti s možným útokem na synagogu ve městě Hagen zadržela šestnáctiletého mladíka, který se podle médií chystal zaútočit výbušninou. O hrozbě před židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření) informovala policie ve středu večer. Šéf zemské vlády spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet a zemský ministr vnitra Herbert Reul ve čtvrtek řekli, že plánovaný útok byl pravděpodobně islamisticky motivovaný. Policie kromě chlapce zadržela ještě další tři osoby, které ale večer propustila.

Pražský vrchní soud rozhodl, že se Robert Tempel nebere do vazby a zároveň vydal příkaz k jeho propuštění z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Odsouzen byl za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku a Ústavní soud toto rozhodnutí minulý týden zrušil. Na svobodu Tempel propuštěn nebyl, protože mu ještě neskončil dřívější trest. ČTK původně informovala o pravomocném zrušení doživotního trestu. Vyjádření Vězeňské služby opravila mluvčí Vrchního soudu v Praze.

Hongkongský soud shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě bezpečnostního zákona. Kontroverzní normu ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes hlasitou místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí tribunál později, odsouzenému hrozí až doživotí. Odsouzený muž vinu odmítá.

Německý soud nepravomocně vyměřil doživotní trest vězení Iráčanovi za válečné zločiny, které coby člen teroristické organizace Islámský stát (IS) spáchal v roce 2014 ve svém domovském městě Mosulu. Jeho dvaadvacetiletý syn půjde za mříže na pět let a deset měsíců, informovala agentura DPA.

Krajský soud v Hradci Králové uložil doživotí za dvojnásobnou vraždu. Rozsudek je pravomocný. Odsouzený Karel Šťovíček loni v létě uškrtil na Semilsku dvě ženy. Obžalovaný i státní zástupkyně se vzdali práva na odvolání,  sdělili zástupci krajského soudu.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Soud v Paříži uložil trest doživotního vězení muslimskému radikálovi Ajjúbu Chazzanímu, který v srpnu 2015 zaútočil střelnými zbraněmi na cestující v rychlovlaku Thalys na lince z Amsterdamu přes Brusel do Paříže. Atentátníka přemohli tři Američané.

Soud v Ankaře rozdal stovky trestů doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Skončil tak jeden z největších procesů s obviněnými z organizovaní pokusu o převrat z 15. července 2016. Na lavici obžalovaných bylo bezmála pět set lidí. Zhruba šestinu z nich tribunál zprostil viny. Velkou část obžalovaných z pokusu o vraždu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a pokusu o narušení ústavního pořádku tvoří vojáci a důstojníci.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Turecký soud odsoudil k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění Uzbeka, který podle obžaloby při teroristickém útoku v roce 2017 postřílel v istanbulském nočním klubu 39 lidí. Informovala o tom agentura AP. Abdulgadir Mašaripov dostal 40 doživotních trestů za 39 vražd a pokus svrhnout ústavní pořádek. Dalších 1368 let vězení mu soud vyměřil za 79 pokusů o vraždu.

Nizozemský soud poslal na doživotí do vězení útočníka, který loni v tramvaji v Utrechtu zastřelil čtyři lidi. Podle soudu sedmatřicetiletý Gökmen Tanis spáchal několikanásobnou vraždu s teroristickým motivem. Obžalovaný se ke svému činu při procesu nevyjádřil, neodpovídal na otázky a ze soudní síně byl kvůli urážkám soudu několikrát vyveden. U vynesení rozsudku nebyl kvůli preventivním opatřením spojeným s šířením koronaviru přítomen.