David Miřejovský strana 2 z 2

Američtí katoličtí biskupové rozhodují o tom, zda veřejně činní katolíci, kteří podporují některé liberální kroky, mohou ke svatému přijímání. Debata se dotýká i prezidenta Joea Bidena, který je celoživotním katolíkem a zároveň podporuje právo na potrat či manželství stejnopohlavních párů. Některé představitele katolické církve, ke které se v USA hlásí téměř čtvrtina lidí, Bidenův přístup znepokojuje. Sám Biden je teprve druhým katolíkem v nejvyšším úřadě Spojených států.

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Joe Biden oslovil Kongres. Představil plán ve výši 1,8 bilionu dolarů na podporu vzdělávání, rodin a dětí, který je součástí programu obnovy po pandemii. Vyzdvihl program očkování jako jeden z největších logistických úspěchů amerických dějin. Vyzval k obnovení důvěry mezi občany a policií. Do Číny a Ruska vzkázal, že nevyhledává konflikt, ale své zájmy je připraven hájit. Americká média po projevu upozorňují na některé zavádějící, přehnané nebo nepodložené výroky.

Spojené státy se v pátek oficiálně vracejí k Pařížské klimatické dohodě. Americký prezident Joe Biden sliboval návrat k jednáním o životním prostředí dlouhou dobu. V roce 2015 působil jako viceprezident USA, tehdy země pod vládou někdejší hlavy státu Baracka Obamy k Pařížské klimatické dohodě přistoupila. Jeho nástupce Donald Trump od ní ovšem posléze odstoupil. Podle zahraničního zpravodaje Davida Miřejovského Biden považuje boj s klimatickými změnami za součást své politické agendy.

Americký Senát měl ve středu na programu druhý den procesu s exprezidentem Donaldem Trumpem, který čelí obvinění z vyprovokování útoku na Kapitol. Nejdříve dostali prostor zástupci Sněmovny reprezentantů, kteří plní roli prokurátorů. Podle nich důkazy ukážou, že Trump v souvislosti s událostmi 6. ledna nebyl „nevinným divákem“, ale že s nepokoji počítal a podpořil je.

Prezident Spojených států Joe Biden by se měl v pondělí setkat se zástupci republikánů, aby společně diskutovali například o strategii boje proti pandemii koronaviru i o připravovaném záchranném ekonomickém balíčku.

Inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena probíhala bez veřejnosti, reportérských štábů a pod neustálým dohledem vojáků z Národní gardy. Že bude letošní reportování obtížnější, věděli novináři dopředu už kvůli koronavirové pandemii, po útoku na Kapitol si ale do centra Washingtonu kromě kamery nebo diktafonu vzali i neprůstřelnou vestu. Čeští novináři, kteří Bidenovo uvedení do funkce můžou srovnat s inaugurací Donalda Trumpa, se shodují, že letošní omezení byla extrémní. Tématu se věnuje Newsroom ČT24.

Joe Biden při pondělním hlasování prezidentského sboru volitelů obdržel 270 hlasů potřebných na to, aby se v lednu ujal Bílého domu coby 46. prezident Spojených států. Přes klíčovou hranici jej přenesly hlasy 55 volitelů nejlidnatějšího amerického státu Kalifornie. Po ní jako poslední hlasovala Havaj. Biden podle očekávání získal celkových 306 hlasů, končící prezident Donald Trump jich obdržel 232.

Novináři, nejen ti američtí, už dopředu věděli, že je během prezidentských voleb v USA čeká tentokrát opravdu náročná práce. Potvrdilo se, že přístup ke štábům obou kandidátů kvůli pokračující pandemii koronaviru mělo jen pár vybraných médií. Potvrdilo se také, že tradiční volební noc skončila bez vítěze. A vyplnily se i předpovědi, že nespokojení Američané vyjdou do ulic. K tomu musela média čelit dalším výzvám – například útokům současného prezidenta Donalda Trumpa, který je viní z pro něj nepříznivě vyvíjejících se výsledků. Kvůli zavádějícím výrokům některé americké televize dokonce vypnuly jeden z jeho projevů. Pořad Newsroom ČT24 přináší pohled do amerických prezidentských voleb optikou médií.

Američané v úterý vyberou novou hlavu státu pro příští prezidentské období. Oba uchazeči o křeslo v Oválné pracovně – stávající prezident Donald Trump a jeho demokratický protikandidát Joe Biden – opakovaně mluví o tom, že letošní volby rozhodnou o směřování Spojených států v příštích letech. Analytici kromě vysoké volební účasti očekávají také spory o to, zda je výsledek voleb legitimní. Zatímco Biden poslední den stráví na mítincích v rodné Pensylvánii, Trump plánuje vyrazit hned do čtyř klíčových států: Severní Karolíny, Pensylvánie, Wisconsinu a Michiganu.

Ve Spojených státech zbývá už jen dvacet dní do momentu, kdy budou tamní voliči moci rozhodnout o tom, kdo bude příštím americkým prezidentem. Dva kandidáti, stávající republikánský prezident Donald Trump a někdejší demokratický viceprezident Joe Biden, se však v tradiční předvolební debatě potkali pouze jednou. Ve čtvrtek se měli oba protikandidáti střetnout znovu v kulturním centru ve floridském Miami, kvůli zdravotním důvodům se ale debata neodehraje.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v pátek představila návrh zákona o vytvoření komise, jejímž úkolem by bylo prověřovat schopnost prezidenta vést zemi. Demokratická kongresmanka podle agentury AP trvala na tom, že opatření „není o prezidentu Donaldu Trumpovi“, ale o budoucích nájemnících Bílého domu. Návrh předložený v čase Trumpovy rekonvalescence po koronavirové nákaze označili jeho spojenci za absurdní.

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer opustil vojenskou nemocnici Waltera Reeda nedaleko Washingtonu, kde se tři dny léčil s covidem-19. Z koronavirové infekce se má nadále zotavovat v Bílém domě. Trump oznámil, že hodlá brzy opět pokračovat v kampani před prezidentskými volbami, které se uskuteční už za necelý měsíc. Někteří odborníci Trumpa za návrat do Bílého domu kritizují, údajně se chová nezodpovědně. I nadále by měl být v péči lékařů.

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

Donald Trump je špatný prezident, přináší chaos, rozděluje a zcela mu schází empatie. Během prvního dne nominačního sjezdu Demokratické strany to řekla bývalá první dáma Spojených států Michelle Obamová. Jediným způsobem, jak ukončit současný chaos, je podle ní dát na podzim hlas Joeu Bidenovi. Bývalého viceprezidenta  na sjezdu podpořil i vermontský senátor Bernie Sanders či bývalý republikánský guvernér John Kasich.

Američtí politici před začátkem léta omezují cestování mezi jednotlivými státy USA. Důvodem pro opatření je prudký nárůst nových případů nákazy koronaviru v zemi. Jen ve středu jich totiž přibylo přes 35 tisíc, což je nejvíce za jeden den od konce dubna. Ve Spojených státech od začátku krize celkově odhalili skoro dva a půl milionu případů nakažených.