ČSSD strana 5 z 5

Za poslední rok ubyli členové skoro všem politickým stranám a hnutím zastoupeným ve sněmovně. Ve svých členských základnách zaznamenaly většinou úbytek kolem tří procent. Nejvíce straníků ztratila meziročně ODS, naopak největší nárůst pozoruje hnutí SPD. Kromě SPD přibyli členové jen Starostům a nezávislým. KSČM a ČSSD, které v dolní komoře po posledních sněmovních volbách nejsou, jich loni ztratily pětinu.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 32 procent. Za ním skončila ODS se 14,5 procenta, ukazuje volební model agentury Median. Na třetí příčce se umístili Piráti s 11,5 procenta hlasů, následně SPD s 9,5 procenta. V dolní komoře by usedli také Starostové, kteří získali sedm procent. Na hranici  vstupu do sněmovny se pohybují TOP 09 a ČSSD, volební model jim přisuzuje shodně pět procent hlasů.

Hnutí ANO si i v únorovém volebním modelu agentury Kantar CZ udrželo první pozici, ve srovnání s posledním průzkumem z října si polepšilo. Na druhém místě by zůstala ODS, u níž oproti minulému modelu nedošlo ke změně. Hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by v tomto měření překročilo šest politických subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi. Také zkoumala, jak jsou lidé spokojeni s dosavadními kroky nového prezidenta Petra Pavla.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zastupitelé Vyškova na svém středečním zasedání odvolali starostku Karin Šulcovou (ANO), na post zvolili dosavadního místostarostu Karla Jurku (ODS). Ve Vyškově se po neshodách změnila koalice, jejíž součástí už není ve volbách vítězné hnutí ANO. Nahradilo jej uskupení VY v čele s Karlem Goldemundem. Ten se také místo Jurky stal prvním místostarostou. Vyškov má ještě další dva místostarosty, jsou jimi Roman Celý (KDU-ČSL) a Josef Kachlík (STAN). Podle Šulcové byl rozpad koalice podlý.

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

Spor bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta po téměř čtyřech letech končí. Filip se v únoru omluvil Fajtovi za výrok, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Smír pravomocně schválil Městský soud v Praze. Muži se soudili i kvůli Filipově výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou. Soud dal ale bývalému poslanci za pravdu.

Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.

Někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že za jejího působení na ministerstvu školství byla pravidla pro rozdělování dotací transparentní, a pokud nebylo s jejich rozdělováním vše v pořádku, bylo to tím, že je obžalovaní porušovali. Řekla to před soudem, kde figuruje jako svědkyně. Odmítla, že by vydávala jakékoli pokyny, jak by měly být sportovní dotace řešeny. V kauze čelí obžalobě z manipulací dvě organizace a pět lidí, včetně bývalé ministerské náměstkyně Simony Kratochvílové a někdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Pelty. Ti vinu odmítají.

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zamítlo stížnosti pěti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze týkající se pískovny v Brně-Černovicích, informovalo o tom na webu. Šlo o čtyři lidi a jednu firmu. Policie v kauze loni na podzim obvinila sedm lidí a dvě firmy, zbylí si stížnost nepodali. V předchozích týdnech v souvisejících kauzách NSZ u čtyř lidí stíhání zrušilo.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se domnívá, že vláda tím, že nyní prosazuje nižší valorizaci penzí ve sněmovně v režimu legislativní nouze, podstupuje obrovské riziko. Je podle něj totiž možné, že do celého procesu v neprospěch kabinetu zasáhne Ústavní soud. Řekl to v úterních Událostech, komentářích. Bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) byl ještě tvrdší – jde podle něj o blamáž vlády a projednávání této věci ve stavu legislativní nouze vůbec není namístě.

V areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB) by na přelomu let 2024 a 2025 měla začít stavba porodnice za zhruba 1,1 miliardy korun. O tři roky později by pak měl začít vznikat nový centrální pavilon urgentní medicíny, který by měl stát asi čtyři miliardy korun. Spolu s dalšími investicemi a rekonstrukcemi by se do rozvoje nemocnice mělo dát v nadcházejících letech asi šest miliard korun. Plán rozvoje nemocnice představilo vedení kraje a nemocnice, je také na programu pondělního krajského zastupitelstva.

Ve Svitavské nemocnici ve středu slavnostně otevřeli modernizované jednotky intenzivní péče (JIP) a oddělení ARO. První pacienti se do nich nastěhují příští týden. Jednotky se dosud nacházely na dvou různých místech, nyní se sdružily, a zároveň nové prostory umožní v případě potřeby zvýšit počet lůžek intenzivní péče, řekl primář ARO a náměstek léčebné péče nemocnice Pavel Kunčák.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude sněmovna projednávat na mimořádném zasedání od příštího úterý. Poslanci podpořili elektornizaci veřejných dražeb a prvním čtením prošel i návrh na zavedení řidičského oprávnění na zkoušku a úpravu bodového systému. Předsedové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze do středy 22. února.

Brno je vlastníkem stánků v podchodu pod hlavním nádražím, potvrdil v úterý Krajský soud v Brně rozsudek městského soudu. Pravomocným rozsudkem tak ukončil mnohaletý spor mezi městem a provozovatelem stánků, společností Pliska Interactive Services Consulting. Městu se otevírá cesta k vyklizení i části podchodu pod tramvajovými zastávkami a zrekonstruování celého podchodu.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Koalice, která vydrží a které se bude díky stejnému stranickému složení snáze jednat s vládou – tak vnímá nově zvolené vedení Prahy Marek Benda (ODS). Dojednat, že v Praze budou vládnout uskupení SPOLU, Piráti a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS), trvalo politikům od konce loňského září. Benda je ovšem přesvědčen, že zástupci koaličních stran k sobě mají nyní důvěru. Marek Benda byl hostem Interview ČT24, kam původně přijal pozvání Bohuslav Svoboda, ale nakonec se omluvil s argumentem, že se protahuje jednání zastupitelstva.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Olomoucký vrchní soud v neveřejném jednání zrušil rozsudek v olomoucké korupční kauze Vidkun. Případ vrátil olomouckému krajskému soudu, vyplývá z údajů v justiční databázi. Soud původně v případu, který podle obžaloby odkrýval korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli, uložil podmínečné i peněžité tresty bývalému olomouckému policejnímu náměstkovi Karlu Kadlecovi, vlivnému podnikateli Ivanu Kyselému a bývalému hejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (ČSSD). Odvolaly se obě strany. Šéf tamního odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj je již pravomocně zproštěn.

Česká republika by měla podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) lépe bojovat s obcházením protiruských sankcí. K tomu podle něj dochází od konce 90. let prostřednictvím některých mezinárodních firem. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák připustil, že je třeba proti obcházení sankcí zasahovat, zvlášť v souvislosti se státy sousedícími s Ruskem. Sankce přijaté po začátku války na Ukrajině jsou ale podle něj účinné a potřebné. V pořadu Otázky Václava Moravce náměstek rovněž odmítl, že by se česká strana chystala vyhostit ruského velvyslance.

Zatímco hlavní silniční tahy jsou v Česku celkem v pořádku, komunikace nižších tříd vyžadují velké opravy. Problém ještě zvýraznila zima. Kraje ale tvrdí, že mají na opravy málo peněz. Situaci alespoň částečně zlepšují přímé platby ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), letos by měly vzrůst proti minulým letům o polovinu, a to na šest miliard. Vnitřní dluh na údržbě silnic je ovšem podle krajů násobně větší.