Církevní restituce strana 5 z 5

Koalice se znovu pře o církevní restituce. Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce podpořit komunistický návrh na zdanění náhrad, lidovci se staví proti. Podle nich by šlo o porušení koaliční smlouvy. O uvalení daně na dvoumiliardové roční platby církvím jsou ale ochotní jednat sociální demokraté. Pravicová opozice je proti.

Krajský soud v Hradci Králové vydal dvě parcely u Heřmánkovic na Broumovsku Benediktinskému opatství svatého Václava v Broumově. Pozemky benediktinům v rámci církevních restitucí odmítl vydat pozemkový úřad. Zdánlivě bezvýznamné a nevelké pozemky u Heřmánkovic mají pro benediktiny najednou cenu zlata. Rozhodnutí soudu v první žalobě jim totiž dává naději na vítězství v žalobách dalších. Benediktini usilují na Broumovsku zhruba o čtyři tisíce hektarů.

Hejtmani vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) ke společnému postupu státu, krajů a obcí vůči žalobám církví. Podle předsedy Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) církve neoprávněně žádají o majetek, za který už dostaly finanční náhrady. Podle katolíků ale žaloby směřují pouze na nevydání těch pozemků, se kterými bylo - i přes platnou blokaci - manipulováno po pádu komunismu.

Madona z Veveří je od středy k vidění v Diecézním muzeu v Brně. Národní galerie ji na základě soudního rozhodnutí musela vrátit farnosti Veverská Bítýška, která pak rozhodla o umístění vzácného gotického díla v muzeu na petrovském návrší u brněnské katedrály. ;crop;Zájem o obraz je veliký, ředitel muzea před prohlídkou doporučuje zajistit rezervaci.

Státní pozemkový úřad zrušil všechna rozhodnutí krajských poboček týkající se restitučních nároků maltézských rytířů. Kvůli vydání části pozemků v pražské Březiněvsi, které řád dostal loni, podal úřad na začátku roku žalobu k soudu. Zrušení rozhodnutí je dalším krokem v celé kauze. Úřad ho vydal mimo jiné i kvůli tomu, aby řád s už vydanými pozemky nemohl nakládat, dokud soud ve věci nerozhodne.

Kostel Všech svatých na Pražském hradě, který církev získala nad rámec loňského memoranda, jí byl vydán na základě „vzájemné dohody“. Uvedl to mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle memoranda o majetkovém vyrovnání měla církev získat na Hradě pouze Jiřský klášter a Nové proboštství, zatímco kostel Všech svatých měla jen užívat k liturgickým účelům.

Páteční podpis dohod o vyrovnání státu s církví na Pražském hradě otevřel cestu k dosud nemyslitelným rekonstrukcím. Jen s malou nadsázkou se hovořilo o „staveništi“ na Hradě. Začnou opravy dosud sporných budov, ať už těch, které dostala církev zpět, nebo těch, které ne.

Zástupci Správy Pražského hradu a církve podepsali za přítomnosti arcibiskupa Dominika Duky a prezidenta Miloše Zemana dohody o majetkovém vyrovnání. Římskokatolické církvi přiznávají klášter sv. Jiří, budovu Nového proboštství a navíc i kostel Všech svatých. Církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Některé ale bude společně se státem užívat podobně, jako je tomu u pražské katedrály.

Řád německých rytířů podal žalobu na navrácení hradu Bouzov. Kromě toho se bude soudit třeba i o zámek v Bruntále nebo třináct a půl tisíce hektarů polí a lesů. Spor o majetek za miliardy korun začne už letos. Stát zatím všechny nároky řádu odmítl.

Římskokatolická církev podala několik desítek žalob na vydání pozemků na jihu Čech. Jde o majetek, který patří od roku 1991 obcím. Podle církve ho na ně ale stát přepsal neprávem a farnosti tím připravil o možnost pozemky zrestituovat. Obce tvrdí, že právo je na jejich straně. Rozhodnout tak bude muset zřejmě soud.

Konec sporu o obraz Madony z Veveří? Ředitel Národní galerie (NG) uvedl, že instituce dílo vydá. Teprve ve čtvrtek, kdy vypršela lhůta pro vydání obrazu římskokatolické farnosti Veverská Bítýška, obdrželo podle něj vedení galerie požadované dokumenty pro převoz. Kvůli sporu se obrátil právní zástupce farnosti i na exekutora. Tahanicím o obraz se věnovala i Devadesátka ČT24, odpovědi ekonoma Arcibiskupství pražského Karla Štíchy na dotazy diváků si můžete přečíst na stránkách pořadu.

Státní pozemkový úřad podal žalobu kvůli vydání nezastavěných pozemků v pražské Březiněvsi řádu maltézským rytířům, o které rozhodla pražská pobočka úřadu. Rytíři žádali v Březiněvsi a v Ďáblicích o pozemky o výměře 180 hektarů, žaloba se týká pozemku velkého 0,8 hektaru. Jde o první žalobu, kterou úřad kvůli rozhodnutí některé své pobočky podal.

U český soudů skončilo už 31 sporů o navrácení majetků mezi církví a kraji. Restituční spory vznikly podle kardinála Dominika Duky asi u tisícovky objektů. Na jednání České biskupské konference s asociací krajů v Brně uvedl, že by raději nalezl kompromis a na řešení sporů se chce domluvit mimosoudně. Stejně jako jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) doufá, že další žaloby už nepadnou.

Národní galerie musí vydat římskokatolické církvi gotický obraz Madony z Veveří. Pražský městský soud tak definitivně vyhověl žalobě církve, která si vzácnou středověkou památku nárokuje v rámci církevních restitucí.

Církve podaly kvůli restitucím už 211 žalob, hodnota majetku jde do miliard korun. Chtějí jak majetek, který jim stát odmítl vydat, tak i majetek, který momentálně vlastní kraje nebo obce. Pomocí soudních žalob se ho snaží převést na stát, aby o něj mohly v restitucích požádat. Za majetek, který v současné době vlastní obce či kraje, přitom dostávají církve finanční náhradu.

Více než čtyři tisíce hektarů šumavských lesů by měl stát do konce roku vrátit vyšebrodským cisterciákům v rámci církevních restitucí. Jde o vůbec první takový případ u nás. Pozemky teď patří státnímu podniku Lesy České republiky. Ten chce ale rozhodnutí pozemkového fondu nechat prošetřit soudním znalcem.

Státní pozemkový úřad nestihl v zákonné lhůtě vyřešit 42 procent žádostí o církevní restituce, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Důvodem byla podle NKÚ krátká lhůta, kterou mu zákon stanovil na řešení restitučních výzev. „Významnou měrou se na situaci podepsalo, že do přijetí stabilní vlády se ve věci církevních restitucí mnoho nedělo,“ upozornil generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub s tím, že nebylo dlouhou dobu jasné, zda zákon nebude smeten ze stolu.

Východní Čechy – Města a obce si stěžují na zdlouhavé církevní restituce. Od zahájení celého procesu uplynuly už dva roky. Zatímco některé radnice nemohou zablokované pozemky dlouhodobě využívat, jinde na někdejších církevních parcelách stojí třeba obecní školy.

Ostrava - Šestnáct církví a náboženských společností dostalo letošní restituční splátku, tedy další dvě miliardy korun. Podobně jako loni hodlají většinu ušetřit na příští desetiletí, kdy přestanou pobírat státní dotace. Přesto již sumy v řádu miliónů vyčlenily na vybavení církevních škol nebo opravy kostelů.

Praha – S blížícími se komunálními a někde také senátními volbami se ve sféře politiky opět vynořil boj o církevní restituce. Levicoví senátoři se chystají na středeční schůzi prosadit návrh, aby církve a náboženské společnosti musely povinně zveřejňovat částku, kterou vydají na veřejně prospěšné účely. Pravicové strany spolu s církvemi návrh ostře kritizují a považují ho za diskriminační.

Praha - Benešovy dekrety komplikují vydávání bývalého církevního majetku. Lesy ČR brání vrácení nemovitostí za miliardy nejméně pěti katolickým řádům, protože mají podezření, že jim stát po roce 1945 zabral majetek právě podle Benešových dekretů. Církve s rozhodnutím podniku nesouhlasí a jsou připravené se soudit.

Praha - Stížnosti poslanců na vydávání církevního majetku bude řešit vládní výbor. Bohuslav Sobotka to řekl během debaty při schvalování programu schůze, kterou iniciovali komunisté a hnutí Úsvit. Samotná debata trvala dvě a půl hodiny, poslanci ale její program neschválili, a schůze tak skončila. „ČSSD téma církevních restitucí naprosto opustila,“ stěžoval si předseda hnutí ÚSVIT Tomio Okamura. Svolavatelé schůze si stěžovali, že příslušné úřady nežádají po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady a porušují tím zákon. Iniciátoři schůze se tak obávají, že by církve a náboženské společnosti mohly dostat majetek, který před 25. únorem 1948 nevlastnily.

Praha – Komunisté a hnutí Úsvit chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny kvůli církevním restitucím. Podle nich příslušné úřady nežádají po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady, porušují tak zákon. „Byli jsme konfrontováni s poznatky, že státní památkový úřad či jiné úřady pod ministerstvem kultury či ministerstvem zemědělství porušují zákon o církevních restitucích tím, že netrvají na tom, aby všechny potřebné doklady byly předkládány,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip na společné tiskové konferenci se šéfem hnutí Úsvit Tomiem Okamurou.

Praha – Majetkové vyrovnání státu s církvemi se stalo v ČR součástí politické rétoriky především díky revizionistickým snahám vládnoucích sociálních demokratů a hnutí ANO. Také KSČM odhodlaně přilévá olej do snah ubrat církvím a náboženským spolkům z restitucí, které jim přisoudila předchozí vláda Petra Nečase. Stále se tedy polemizuje o tom, zda navrácení nemovitého majetku za zhruba 75 miliard a finanční náhrady ve výši 59 miliard navýšených o inflaci představuje dostatečné vypořádání s ukradeným majetkem bolševickou diktaturou, nebo naopak. Polemik již byla napsána celá řada, stojí také za povšimnutí, jak se s restitucemi církevního majetku vypořádali v blízkých postkomunistických zemích.