Berlín strana 2 z 5

Demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, která se v sobotu konala v Berlíně, byla údajně dosud největší svého druhu v Německu. Podle policie se jí zúčastnilo nejméně šedesát tisíc lidí. Na zatím největším protestu proti postupu izraelské vlády ve válce v Pásmu Gazy se letos v létě sešlo v německé metropoli kolem padesáti tisíc lidí.

Cestující na letištích v Berlíně a Bruselu stále pociťují dopady pátečního kybernetického útoku, který zasáhl odbavovací systémy na několika evropských letištích. Výpadek systémů má i v neděli za následek zpoždění a zrušení desítek letů, informují agentury AP a DPA. Bruselské letiště už navíc avizovalo zrušení poloviny pondělních odletů.

Největší uprchlický tábor v Německu se pomalu vyprazdňuje. Za posledního tři a půl roku prošlo areálem bývalého berlínského letiště Tegel přes 120 tisíc lidí, většinou z Ukrajiny. Noví přibývají už jen pomalu. Ti poslední, kteří zůstávají, mají odejít do konce listopadu.

Bruselské letiště v sobotu v podvečer oznámilo, že v důsledku kyberútoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů, informovala agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích včetně Berlína a Londýna. To pražské problémy nezaznamenalo.

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na Telegramu vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského vůdce Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

Po zhruba šedesáti hodinách se podařilo obnovit dodávky elektřiny všem odběratelům na jihovýchodě Berlína, které o proud připravil úterní žhářský útok. Informovali o tom energetici. Podle členky berlínské vlády zodpovědné za vnitro Iris Sprangerové byl žhářský útok dílem levicových extremistů. Také vyšetřovatelé podezírají levicové extremisty.

Němečtí lidskoprávní bojovníci za nápravu minulých křivd slaví po letech sporů vítězství. Berlínská ulice, která nesla jméno Mouřenínova (Mohrenstrasse), se nově jmenuje Antona Wilhelma Ama. Africký filozof a vysokoškolský učitel se do Německa dostal jako otrok ze západní Afriky v první polovině 18. století. Získal svobodu, vystudoval univerzitu a stal se prvním doktorem filozofie afrického původu v Evropě. Nový název dostane i zdejší zastávka metra. Naopak budovy české ambasády se změna nedotkne, její vchod je totiž v ulici za rohem.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

V Německu se letos koná rekordní počet duhových průvodů na podporu práv LGBTQ+ komunity. Bezprecedentní je ale také počet útoků proti této komunitě. Situace je vyhrocená především na východě spolkové republiky. Průvody se tam konají pod masivním policejním dohledem. V neděli třeba v Bautzenu.

Německý velvyslanec Andreas Künne končí svou misi v Praze po čtyřech letech, přesune se do Švýcarska. Jeho nástupce už je dle německé diplomacie vybrán, má jít o „zkušeného diplomata“. Česko a Německo má podle Künna společný vztah ke střední Evropě. Na spolupráci mezi Prahou a Berlínem ocenil vzájemné přátelství či partnerství v několika aspektech, například posílení zbrojařského obchodu. Zmínil také otázku dopravy, na které se dle něj pracuje intenzivněji než na začátku jeho mandátu. Kontroly, které Německo zavedlo nejen na hranicích s tuzemskem, pak dle něj budou potřeba do doby, než bude funkční obrana evropských hranic. O mandátu velvyslance v Praze hovořil v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.

Před čtvrt stoletím podepsali v Berlíně čeští a němečtí vyjednávači dohodu o odškodnění českých obětí nacismu. Týkala se vězňů, kteří přežili německé koncentrační tábory, ale i nuceně nasazených na práci pro třetí říši. Na jejím základě bylo mezi 87 tisíc osob rozděleno osm miliard korun. Dohodě přitom předcházela víc než dvouletá složitá mezinárodní jednání. „My jsme na sebe tehdy křičeli, opouštěli jsme jednání, bylo to skutečně velmi tvrdé a náročné. Bylo nám jasné, že po tomto jednání už nic jiného nebude,“ vzpomíná velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler. Výsledná podoba dohody je v současnosti uložena v archivu ministerstva zahraničí.

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

V 94 letech zemřel v Londýně rakousko-britský klavírista, básník, malíř a esejista Alfred Brendel, který má na svém kontě interpretace Beethovenových či Schubertových skladeb. Rodák z někdejšího Československa, podle BBC jeden z nejvýznamnějších světových klavíristů, byl mimo jiné držitelem Řádu britského impéria.

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 80 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední Evropy a celá východní ve sféře vlivu jejich režimu.

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.