Bahrajn strana 2 z 3

Patřil do úzkého kruhu nejbližších poradců Donalda Trumpa. V posledních týdnech se ale přestal objevovat po jeho boku. Vztah Trumpova zetě Jareda Kushnera a bývalého amerického prezidenta podle médií znatelně ochladl. Důvodem mohou být kromě lednového útoku na Kapitol také jeho politické ambice.

Americké ministerstvo obchodu chce uvalit konečná antidumpingová cla na běžné hliníkové plechy z osmnácti zemí. Podle agentury AFP musí cla ještě potvrdit americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC), což by se mělo stát 15. dubna.

Evropská unie musí kvůli koronaviru nadále uplatňovat přísné restrikce. Na čtvrtečním videosummitu se na tom shodli prezidenti a premiéři členských zemí. Uvedli také, že EU musí urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín. Německá kancléřka Angela Merkelová podle HN při té příležitosti uvedla, že Německo nebude chtít od řidičů kamionů koronatesty. Některé evropské státy mezitím prodloužily stávající omezení. Například maďarská vláda oznámila, že nynější opatření budou platit až do poloviny března, Itálie zase zřejmě současné restrikce příliš nezmírní až do Velikonoc.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.

Na Blízkém východě se podařilo ukončit tříletý spor mezi Katarem a čtyřmi dalšími arabskými státy, který vznikl kvůli údajné katarské podpoře teroristických skupin a jeho spolupráci s Íránem. Dohoda má umožnit zrušení obchodních a cestovních embarg. Podle úterního oznámení Bílého domu se na vyjednávání podílel prezidentův poradce a zeť Jared Kushner. Představitelé států Perského zálivu dohodu podepsali v úterý.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. První dodávky vakcíny mají být v očkovacích centrech dostupné v pondělí, přednostně dostanou vakcínu zdravotníci a obyvatelé domovů pro seniory.

Administrativa Donalda Trumpa poslala podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters do Kongresu plán na prodej zbraní Maroku v hodnotě miliardy dolarů (21,7 miliard korun). Nabídnout chce údajně pokročilé drony a přesně naváděnou munici. Obchod je zřejmě odměnou pro muslimskou zemi za uznání Izraele. Kongres může obchod zkomplikovat, v tomto případě se to však neočekává.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tajně letěl do Saúdské Arábie, kde se setkal s korunním princem Mohamedem bin Salmánem, informovala izraelská média. Schůzku potvrdil člen Netanjahuova kabinetu. Saúdský ministr zahraničí ji následně popřel, jiné zdroje ze saúdskoarabské vlády ji však potvrdily. Netanjahuova kancelář věc zatím nekomentovala. Podle agentury AP by se jednalo o vůbec první setkání čelných saúdských a izraelských představitelů. V Saúdské Arábii v neděli jednal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Izrael se dohodl se Súdánem na normalizaci vzájemných diplomatických vztahů. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. Další země budou podle něj následovat v nejbližších měsících. Súdánský ministr zahraničí upozornil, že případné uznání Izraele vyžaduje souhlas dosud neustanoveného parlamentu.

Izrael a Spojené arabské emiráty se dohodly na bezvízovém styku. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který přivítal delegaci vládních představitelů partnerské země na Ben Gurionově letišti u Tel Avivu. Dohodu tohoto typu Izrael zatím nemá se žádnou arabskou zemí, napsal list The Jerusalem Post.

Izrael a Bahrajn v neděli podepsaly dohodu o oficiálním navázání diplomatických styků. V úterý by měly Izrael a Spojené arabské emiráty (SAE) podepsat dohodu o komerčních letech. Na normalizaci vztahů s Izraelem se Bahrajn a Spojené arabské emiráty dohodly v polovině září, nyní zúčastněné země tento proces dovršují.

Letadla izraelské armády v noci zasáhla cíle v palestinském Pásmu Gazy, odkud radikálové na izraelské území vypálili několik raket. Islamistické hnutí Hamás tak reagovalo na dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, které podepsali v úterý zástupci Spojených Arabských Emirátů a Bahrajnu. Z Gazy ani z Izraele podle Reuters nebyli hlášeni mrtví.

Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě s Izraelem dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů. Americký prezident Donald Trump před podpisem uvedl, že k témuž by mohlo přistoupit dalších pět nebo šest zemí. Z arabských zemí do úterního podpisu normalizovaly vztahy s Izraelem jen Egypt a Jordánsko.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Izrael chce v co nejkratší době otevřít velvyslanectví v Manámě a jmenovat svého velvyslance v Bahrajnu. Ten v pátek ohlásil normalizaci vztahů s Izraelem jako čtvrtá arabská země. Podle agentury AFP učinil Bahrajn takový krok patrně se souhlasem Saúdské Arábie, která se k tomu ale zatím nevyjádřila. Podle zdrojů blízkých vedení země šlo o ústupek americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, dodala AFP. Dohodu ostře odmítly íránské revoluční gardy a libanonské hnutí Hizballáh.

Bahrajn se připojil ke Spojeným arabským emirátům v dohodě o normalizaci vztahů s Izraelem. Oznámil to americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters dodává, že krok má přispět ke zmírnění napětí na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty a Izrael ohlásily navázání diplomatických vztahů v srpnu. Slavnostní podepsání dohody by se mělo uskutečnit příští týden ve Washingtonu.

Když v roce 2016 tehdejší kuvajtský ministr financí Anas Sálih varoval, že nastal čas snížit výdaje a připravit se na život po ropě, setkal se s posměchem od obyvatel, kteří vyrůstali na zdánlivě nekonečném toku petrodolarů. O čtyři roky později ale jedna z nejbohatších zemí světa nemá dost peněz na pokrytí výdajů a prudký pokles cen energií vyvolává otázky ohledně dalšího fungování států v Perském zálivu, píše agentura Bloomberg.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Americký prezident Donald Trump pandemii nemoci covid-19 označil za „nejhorší útok“, jaký kdy USA zažily. Za den zemřelo v USA přes dva tisíce nakažených. Francouzský premiér oznámil, že se od pondělí začnou uvolňovat opatření. Organizace spojených národů (OSN) varovala v souvislosti s koronavirem před hladomory. Rekordní nárůst nemocných mezitím ohlásily Brazílie a Rusko.

V pevninské Číně dosud podlehlo novému koronaviru 2663 lidí, za pondělí se tak bilance zvýšila o 71 mrtvých. Další oběť hlásí Japonsko v souvislosti s epidemií na výletní lodi Diamond Princess, Jižní Korea kvůli nákaze nechala dezinfikovat parlament. Epidemie koronaviru dál sužuje Írán, který přiznal 16 obětí. Neoficiální zdroje však hovoří až o padesáti mrtvých. Mezi nakaženými je i náměstek ministra zdravotnictví Íradž Harírší.

Počet obětí koronaviru v íránském městě Kom stoupl z dvanácti na padesát. Uvádí to polooficiální agentura ILNA. Státní média nadále informují o dvanácti obětech. Čína jich oznámila dalších sto padesát. Celkem už tak v pevninské části země podlehlo nákaze 2592 lidí. První případy zaznamenaly Bahrajn, Kuvajt a Afghánistán.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v sobotu pohrozil, že Palestina přeruší veškeré vztahy s Izraelem a Spojenými státy. Učinil tak na mimořádné schůzce Ligy arabských států věnované americkému mírovému plánu pro Izrael a Palestince. Účastníci návrh Spojených států odmítli. Izrael ani Washington zatím Abbásova slova nekomentovaly.

Velká Británie a Švédsko hlásí první případy nákazy koronavirem. V Británii jsou nemocní dva příbuzní, oba jsou v péči lékařů. Ve Švédsku je nakaženou žena, jež se vrátila z Číny. Oznámení přichází v den, kdy z čínského Wu-chanu odstartovalo letadlo s 83 britskými občany a 27 lidmi z dalších zemí. První případ koronaviru potvrdilo i Rusko a Německo reportuje nemocné dítě. Mongolsko kvůli šíření nákazy uzavírá hranice s Čínou a Itálie či Spojené státy vyhlásily stav nouze.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ve čtvrtek podepsal v Pentagonu první velký nákup americké zbrojní techniky pro českou armádu. Jde o dvanáct vrtulníků včetně zbraňových systémů, munice a školení pilotů i pozemního personálu. Za balíček zaplatí Česko více než 14,5 miliardy korun. Podle generálního štábu se armáda díky vrtulníkům výrazně zmodernizuje a zbaví se závislosti na ruských strojích, které nyní využívá.