Bahrajn strana 3 z 3

Mezinárodní námořní koalice zahájila hlídky v Perském zálivu, kde bude zajišťovat bezpečnost lodní dopravy. Koalici velí Spojené státy, které získaly pro členství několik spojenců. Důvodem je zabezpečit nejvýznamnější obchodní trasu pro přepravu ropy, kterou letos ohrozilo několik incidentů vyvolaných napětím mezi Spojenými státy a Íránem.

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Arabský svět vesměs přijal americký blízkovýchodní mírový plán se směsicí posměchu a zloby, i když podle některých států Perského zálivu by mohl dostat šanci. Napsala to agentura Reuters. S plánem, jehož detaily mají být předloženy příští týden účastníkům mezinárodní konference v Bahrajnu, seznámil v sobotu novináře Bílý dům. Počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) během příštích deseti let.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

V roce 2002 se o vojenský převrat venezuelské vlády snažila administrativa prezidenta George W. Bushe. Neúspěšně. Nyní se o to pokouší tým prezidenta Donalda Trumpa. Proč zrovna Venezuela, když další autoritativní režimy, jako například Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, mají se Spojenými státy dlouhodobě velmi vřelé vztahy? A mnoho dalších autoritativních režimů v Africe, Latinské Americe či Asii.

Americký prezident Donald Trump má ambiciózní vizi: USA jednají s představiteli osmi arabských zemí o vzniku protiteroristické a protiíránské aliance, jež by zajistila bezpečnost Blízkého východu. Podle expertů je však uskutečnění plánu nepravděpodobné. Arabské státy rozděluje celá řada politických a ideologických sporů. Jednou z aktuálních překážek je i blokáda Kataru. Pokud by „arabské NATO“ vzniklo, nejsilnější armádu by měl jednoznačně Egypt, nejvyšší výdaje na obranu pak Saúdská Arábie.

Turecko a Kuvajt chtějí urovnat otevřenou diplomatickou krizi, která vypukla v pondělí mezi Katarem a jeho arabskými sousedy. Katar slíbil, že nepoužije odvetná opatření proti krokům, které přijaly Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty. Zároveň ale prostřednictvím ministra zahraničí dal najevo, že „si nenechá vnucovat jejich vůli a nenechá je vměšovat se do jeho vnitřních záležitostí“, uvedla agentura AP.

Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a poté také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda oznámily přerušení diplomatických vztahů s Katarem. Katar podle nich podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu. Zmíněné země proto přerušují pozemní, letecké i námořní spojení. Spojené státy i Rusko věří, že konflikt neovlivní společný boj proti terorismu.