Ingrida Šimonytéová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Litva postaví na své hranici s Běloruskem bariéru, kterou bude hlídat armáda a která má od cest do Litvy odradit migranty. Uvedla to premiérka Ingrida Šimonytéová. Středečnímu oznámení předcházelo rozhodnutí Běloruska, že se v reakci na sankce Evropské unie nebude snažit bránit příchodům migrantů do Litvy.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

V Litvě se ujala moci nová vláda, která vzešla z říjnových voleb. Stalo se tak poté, co parlament schválil program, který předložila designovaná premiérka Ingrida Šimonytéová a jehož hlavní prioritou je boj proti koronaviru. Vláda také hodlá držet prozápadní kurz a podporovat demokratické hnutí v Bělorusku. Jmenování nadstranické ekonomky do čela budoucího kabinetu navrhl Vlastenecký svaz, který volby vyhrál.

Opoziční konzervativní Vlastenecký svaz se prohlásil vítězem druhého kola litevských parlamentních voleb. Novou premiérkou se tak zřejmě stane Ingrida Šimonytéová, která stála v čele jeho kandidátky. Vládu chce složit se dvěma menšími liberálními stranami.