Ekonomie

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v říjnu klesla na šest procent, je to o jednu desetinu bodu méně než v září. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Nejmenší podíl lidí bez práce je nadále v Česku, kde nezaměstnanost v říjnu klesla na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta.

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve čtvrtek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má ze zemí sedmadvacítky třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky –⁠ tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.

V předvečer výročí podpisu znárodňovacích dekretů prezidentem Edvardem Benešem v roce 1945 a uprostřed vládních příprav polistopadové privatizace referovala ČST o průzkumu veřejného mínění, v němž se dotazovaní vyjadřovali k otázce, co všechno – od malých dílen a obchodů přes hotely a továrny až po doly a hutě – by mělo z rukou státu přejít do soukromého vlastnictví.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.