Daniel Münich

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Druhý cizí jazyk ze škol nezmizí, školy jej budou muset i nadále nabízet, skončí jen jeho povinnost pro žáky, prohlásil v pořadu Devadesátka ministr školství Petr Gazdík (STAN) v souvislosti s chystanou reformou. Podle něj to kvalitě výuky cizích jazyků jen pomůže. S tím však nesouhlasí předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO), který vyjádřil obavu, zda ministerstvo žákům příliš neustupuje a nesnižuje nároky. Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi upozornil, že učitelé si změnu přejí.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

Školy na rozdíl od jara již vesměs vědí, jak využívat distanční výuku, je přesvědčen učitel a expert na on-line vzdělávání Tomáš Hamberger. Problémy ale stále jsou, počítá k nim i malou motivaci některých učitelů on-line nástroje používat a rozvíjet. Ekonom Daniel Münich ale vnímá celou distanční výuku vesměs negativně a obává se, že řadu dětí dlouhý výpadek prezence ve škole výrazně poškodí. Experti debatovali o distanční výuce v Událostech, komentářích.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží vládě nový zákon o státním rozpočtu. Schodek podle ní letos dosáhne 300 miliard korun. „Od minulého návrhu se naše predikce výše příjmů státní kasy snížila o dalších 60 miliard korun,“ vysvětlila Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce. Na konci března sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun. Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 uvedl, že se kvůli rozpočtu sejde se Schillerovou na počátku května. Bude apelovat na šetření, navrhuje zrušit podporu pro solární elektrárny.