ČSSR

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Zemřel bývalý předseda vlády komunistického Československa Lubomír Štrougal. Bylo mu 98 let. Působil rovněž jako ministr vnitra a zemědělství. Loni měl stanout před soudem kvůli podílu na zabití lidí na československých hranicích, kvůli jeho dlouhodobé vážné duševní nemoci ale státní zástupce stíhání zastavil.

Ministerstvo spravedlnosti vyplatí přes sto tisíc korun ženě, jejíhož otce, západoněmeckého občana, v roce 1949 zastřelili českoslovenští pohraničníci. V pátek to oznámil advokát Lubomír Müller, informaci potvrdil i mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Zároveň upozornil, že zákon, podle kterého bylo odškodnění přiznáno, nebyl řadu let novelizován, a reálná hodnota přiznaných částek se tak snižuje.

Soud ve středu nepravomocně osvobodil bývalé příslušníky StB Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla z obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muži podle žalobců při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by manželům s dětmi způsobili újmu právě oni. Trojice vinu od počátku odmítá.

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v létě zemřel. Expremiér Lubomír Štrougal a někdejší ministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Před pětašedesáti lety – 14. května 1955 – došlo v polské metropoli k podpisu smlouvy, která vytvořila jeden z hlavních silových pilířů východního bloku. Vznikla Varšavská smlouva. Členy vojenského spolku byl Sovětský svaz, Československo, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Albánie; jeho ustavení mělo vytvořit protiváhu Severoatlantické alianci a dopomohlo k zamrznutí Východu a Západu na zákopových pozicích po celou studenou válku. Varšavský pakt se naplno aktivoval jen jedinkrát a mířil do vlastních řad, když potlačoval pražské jaro. Právě v Praze pak došlo 1. července 1991 k jeho rozpuštění.

Někdejší Sovětský svaz se sice prezentoval hesly o „neomezených možnostech“ a porážce kapitalismu, skutečnost však byla diametrálně odlišná. Platilo to i pro automobilový průmysl, který za vyspělým světem silně zaostával. Na samém konci 60. let se ale začalo blýskat na lepší časy, když díky spolupráci s italským Fiatem vznikly vozy značky Lada. První vůz VAZ 2101 sjel z výrobní linky nové továrny v povolžském Toljatti 19. dubna 1970.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

V polovině října 1989 bylo pod peticí Několik vět přes 33 tisíc podpisů. Různé opoziční skupiny začínaly plánovat společnou akci pro všechny signatáře a žádaly úřady o povolení demonstrace, která by se 28. října uskutečnila na pražské Letné. Komunistický režim reagoval zatýkáním aktivistů.