Dačice

Začíná rekonstrukce silnice z Dačic do Slavonic na Jindřichohradecku. Místní lidé a řidiči na ni čekali 20 let. Jde o důležitý silniční tah z jižních Čech a Vysočiny do Rakouska. Úzká cesta je přetížená kamionovou dopravou. Stavbaři upraví tamní křižovatku a rozšíří nebezpečný desetikilometrový úsek.

Sucho se v jihozápadní oblasti Česka po deštích zmírnilo, přesto zůstává problémem pro Vysočinu či Jihočeský kraj. Od Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou vysílala ČT celé úterý další díl letního seriálu Sečteno. Praxe ukazuje, že nedostatek vody neovlivňuje jen farmáře, ale třeba také část obcí, které jsou nucené začít znovu využívat dříve zrušené vodní zdroje. Nedostatek vláhy dělá starosti rovněž lesníkům.

Stromy popadané kvůli bouřce ve středu omezily dopravu na dvou tratích v Jihočeském kraji a na Vysočině. Po 13:30 se podle informací Českých drah (ČD) zastavil provoz mezi Dačicemi a Telčí na Jihlavsku. Obnovit se ho podařila asi po dvou hodinách. Před 16:00 vlaky nejezdily také v úseku Rybníky– Lipno nad Vltavou.

Město Dačice zvažuje statický posudek na historické sklepy pod tamním náměstím. U jednoho z nich se totiž po deštích v minulém týdnu propadla klenba, celou noc pak museli prostor zajišťovat hasiči. Podobných sklepů jsou v podzemí centra desítky. Dačická radnice přitom neví, v jakém jsou stavu.

Hladina Moravské Dyje v Janově na Jindřichohradecku byla kolem dopoledne na třetím, tedy nejvyšším povodňovém stupni. Na Vysočině byly na druhém stupni Svratka a Jihlava. Žádné škody na majetku ale zatím nikdo nenahlásil. Většina toků se rozlila na okolní takzvané záplavové louky.

V únoru se nastěhují rodiny uprchlíků z Ukrajiny do bývalé Klangovy továrny. Město v ní nechalo vytvořit byty, část nákladů pokryla dotace od ministerstva pro místní rozvoj. Stát zprvu pomůže také běžencům s placením nájemného. S pořízením základního vybavení zase pomohli obyvatelé města, peníze na něj dali dohromady ve sbírce.

Téma obnovení historických hranic Moravy a připojení k Vysočině se po volbách znovu otevřelo na Dačicku. Region se v 60. letech minulého století stal součástí Jihočeského kraje. Jeho návrat k Moravě nyní požaduje část politiků i voličů.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Až 60 litrů na metr čtvereční může spadnout v úterý odpoledne a v noci na středu při bouřkách zejména na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách a jejich podhůří. Meteorologové vydali pro část republiky výstrahu na vydatný déšť, platit bude od úterního poledne do středečního rána. Teploty po zbytek týdne mohou většinou jen mírně přesáhnout dvacet stupňů. Během čtvrtka a pátku se sice přechodně ukáže více slunce a pršet bude méně, ale o víkendu bude zřejmě převážně oblačno s přeháňkami a deštěm.

Současně s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny budou lidé rozhodovat i v šestnácti místních referendech. Vyplývá to z evidence ministerstva vnitra, kterému obce musejí uspořádání hlasování nahlásit. Nejvíc referend se bude konat v Jihomoravském a Jihočeském kraji, se třemi plebiscity pak počítají v Plzeňském kraji. V sedmi krajích obce místní referenda neplánují, stejně jako v Praze. Historicky se v Česku zatím konalo 317 místních referend, více než čtvrtina z nich ale kvůli nízké účasti neplatila.

V částech Jihočeského, Jihomoravského, Olomouckého kraje a na jihovýchodě Vysočiny hrozila dopoledne ledovka. Meteorologové varovali před nebezpečím především řidiče a starší chodce. Zejména na jihovýchodní straně Českomoravské vrchoviny a na jižní straně Drahanské vrchoviny se vyskytovalo mrznoucí mrholení, při kterém se tvořila nebezpečná vrstva ledu.

Jihočeské krajské politice v posledních čtyřech letech dominoval projekt českobudějovického letiště, a postoj k němu bude muset zaujmout i nové zastupitelstvo, které vzejde z nadcházejících krajských voleb; ranvej a terminál totiž stále hledají strategického partnera na provoz. Tématem pak budou i dopady pandemie koronaviru, která významně zasáhla zdejší cestovní ruch. A v jaké kondici se jižní Čechy po uplynulých čtyřech letech nacházejí?

V sobotu v podvečer naposledy odjedou z brněnské Zvonařky a z dačického autobusového nádraží autobusy linky, která obě města spojuje. S nedělní změnou jízdních řádu linka zanikne. O zachování unikátní linky, která prochází územím tří krajů, přitom lidé žádali peticí, argumentovali, že linkou Dačice–Brno jezdí nejen studenti do škol, ale také senioři do brněnské nemocnice. Rozhodnutí bylo na vysočinském krajském úřadu, který linku držel při životě.

Lidé se loučili s architektem a scénografem Michaelem Klangem, který zemřel minulý týden ve věku 65 let. Jeho památku uctili v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Samotný pohřeb se bude konat v sobotu v jeho rodných Dačicích. Klang byl autorem designu mnoha televizních pořadů či zpravodajských studií. Vytvořil například podobu volebního studia České televize nebo Otázek Václava Moravce.