Jaroslav Róna

Volné umělecké sdružení Tvrdohlaví se sice už dávno rozpadlo, jeho členové se ale v menším či větším počtu potkávají čas od času na společných výstavách. Další takovou příležitostí je Mikulovské výtvarné sympozium, u jehož založení před třiceti lety Tvrdohlaví stáli. V letošním ročníku se tu sešli na několikatýdenní tvůrčí „dílně“, ze které vzejde výstava.

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Památník Návrat kamenů odhalili na Starém židovském hřbitově v Praze na Žižkově. Vznikl z rozřezaných náhrobků, které byly desetiletí součástí dlažby na Václavském náměstí v hlavním městě. Autory pietního pomníku jsou Lucie a Jaroslav Rónovi.

Příběh více než šesti tisíc kamenů z rozřezaných židovských náhrobků, které skončily jako dlažba na Václavském náměstí, se chýlí k závěru. Pražská židovská obec vyhlásila sbírku na podporu nového památníku, který bude stát na starém hřbitově na Žižkově.

Jeden z nejvýraznějších současných sochařů Jaroslav Róna je zapsán především svými monumentálními sochami ve veřejném prostoru. V pražském Centru současného umění představuje ale méně známou část své tvorby. Modely strojů, krajin a staveb odkazují k mytologické i futuristické architektuře.

Muzea a galerie mohou mít otevřeno už od minulého čtvrtka, některá to stihla až tento týden. Velké instituce s několika výstavními prostory musely zajistit personál. Od úterka je otevřeno například Technické muzeum v Brně nebo Dům umění, ve středu se přidalo i Moravské zemské muzeum a Moravská galerie.

Do pražského veřejného prostoru přibude nová socha. Jaroslav Róna během úterý ve čtvrti Pankrác instaluje desetimetrovou žirafu. Bronzové dílo natřené výraznou červenou barvou bylo třeba z jeho ateliéru odvézt po částech.

V ulicích českých měst se postupně objevují zcela nové sochy. Začal šestý ročník festivalu Sculpture Line, který zasazuje díla současných domácích i zahraničních autorů do veřejného prostoru. Proměňuje ho tak v netradiční galerii pod širým nebem.

Zatímco nad budoucím fungováním Národní galerie jako instituce visí pár otazníků, výstavy mají budoucnost docela jistou. Do plánů na rok 2020, které galerie 5. prosince představila, se dostala tvorba Rembrandta, Mikuláše Medka, Kurta Gebauera i díla přibližující umění spojené s buddhismem či brutalismem. Podrobnější přehled nabízí fotogalerie.

Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.

„Kdo je to?“ ptali se asi mnozí návštěvníci karlovarského filmového festivalu v roce 1995, kdy je uhrančivým pohledem z plakátů sledovala dívka v lázni, inspirovaná slavným Erotikonem. Asi by byli překvapeni, kdyby věděli, že jde o servírku, kterou Jiří Bartoška a fotograf Tono Stano oslovili v restauraci u večeře. A u jediného překvapení nezůstalo.