Památník národního písemnictví

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Okupace změnila fotografu Josefu Koudelkovi život. Vytvořil během ní snímky, které později obletěly svět. A on je následoval. Jeden z nejúspěšnějších českých fotografů tento týden oslavil pětaosmdesáté narozeniny. Podle jeho kolegů se od ostatních odlišuje svou systematičností, celoživotní pílí i přístupem k lidem.

Památník národního písemnictví změnil název i působiště. Jako Muzeum literatury se nově veřejnosti otevírá v Petschkově vile v pražské Bubenči, někdejším čínském velvyslanectví. Nové místo hledala instituce od devadesátých let, kdy se do Strahovského kláštera, kde byl dosud památník umístěn, vrátil řád premonstrátů. Podle ředitele Zdeňka Freislebena navíc slovo „památník“ evokuje cosi zakonzervovaného, čímž instituce rozhodně nechce být. Nové expozice znamenají tedy mimo jiné posun od historických prostor Strahovského kláštera do „současného světa“. Představují téměř tisícovku exponátů v deseti sálech.

Zastupitelé Středočeského kraje schválili odkoupení chaty spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku. Hejtmanství za budovu a okolní pozemek zaplatí 9,9 milionu korun. Cílem kraje je otevřít toto místo veřejnosti a vybudovat expozici připomínající spisovatelův život, tvorbu i vztah k rekreační osadě Kersko. Expozice v objektu by měla být v plném provozu od roku 2024.

Nová expozice v chatě spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku bude v plném provozu v roce 2024. Návštěvníci si ji ale budou moci prohlédnout i dříve, například při tradiční akci Hrabalovo Kersko. Výstava by měla zahrnovat Hrabalovy osobní předměty a počítá se i s využitím rozšířené reality, která prostory doplní o další zajímavosti. Na pozemku zároveň vznikne nový objekt se zázemím pro návštěvníky, řekl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a zástupci Středočeského kraje podepsali memorandum o spolupráci, která by měla vést ke zpřístupnění chaty Bohumila Hrabala v Kersku veřejnosti. Chatu by koupil kraj, stát pak pomohl s provozem a obsahovou náplní budoucí expozice. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) po podpisu řekla, že ještě není jasné, zda kraj chatu koupí, jednat by o tom měli radní v listopadu.

Před 50 lety 28. září 1971 v Petrkově na Havlíčkobrodsku zemřel básník, grafik, vydavatel a překladatel Bohuslav Reynek. Patřil ke generaci českých umělců, kteří smysl umění hledali v souladu osobního přesvědčení a víry s přirozeným řádem světa a jeho estetikou. Jeho dílo nesmělo být od roku 1948 až do poloviny šedesátých let vydáváno ani vystavováno, plného uznání se mu dostalo až po pádu komunismu.

Stát 27. května oficiálně převezme zámek Petrkov, ve kterém žil český básník a grafik Bohuslav Reynek. Zaplatil za něj 18 milionů korun, převod už byl zapsán do katastru nemovitostí. Pod správou Památníku národního písemnictví tam vznikne Česko-francouzské kulturní centrum. Vláda na zprovoznění objektu přislíbila téměř 150 milionů korun. Památkově chráněný zámek čeká kompletní rekonstrukce, některé části přesto budou veřejnosti přístupné už od konce června.

Památník národního písemnictví převzal loni do svého Literárního archivu rekordní počet cenných přírůstků. Devět stovek kartonových krabic zaplnily třeba písemnosti Jaroslava Seiferta, Ivana Diviše či Ludvíka Vaculíka.

Sedm let detektivní práce má za sebou autorská dvojice Ondřej Müller a Rostislav Walica. V archivech se snažili najít nejen slavnou, ale zčásti také opomíjenou tvorbu výtvarníka Zdeňka Buriana. Tři objemné svazky zahrnují na dvanáct set ilustrací. Závěrečná část trilogie vychází pod názvem Zapomenutý svět. Zaměřuje se na méně známou část Burianova díla, včetně věcí dosud nepublikovaných.

První básně i cenné rukopisy esejů Otokara Březiny získal do svých sbírek Památník národního písemnictví. Poprvé od autorova úmrtí v roce 1929 tak budou přístupné badatelům. Březinovo jméno se opakovaně objevilo mezi navrhovanými na Nobelovu cenu za literaturu, nikdy ji ale nezískal. Dodnes je oceňován jeho vliv na vývoj české poezie dvacátého století.