La Manche

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Ve vodách kanálu La Manche o víkendu přišlo o život pět migrantů, sedmdesát dalších zachránila pobřežní hlídka. Jejich snahu dostat se z Francie do Velké Británie neumenšila ani zima. Policie během minulého roku zmařila pokusy překročit kanál 32 tisíc lidí. Francouzské úřady informovaly, že na sever země v budoucnu zamíří další tisíce migrantů.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Část uprchlíků z Ukrajiny jede přes Česko či Polsko i dále na západ. Ve Francii většinou míří na jih do Nice. Přes sever země cestují do Velké Británie. Ta po nich nepožaduje víza, a nečeká je tak osud tisíců lidí z Blízkého východu a Afriky, kteří kempují v Calais a sen o cestě přes La Manche se jim rozplývá.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Už za dva dny britští poslanci rozhodnou, jestli schválí dohodu o podmínkách vystoupení z Evropské unie. Opozice vládu podpořit nechce. Podle jejího lídra by přitom odchod bez smlouvy byl katastrofou. Součástí dohody je i změna migrační politiky. V poslední době roste počet lidí, kteří na britské ostrovy ilegálně připluli z Francie. Londýn povolal námořní posilu a Paříž přislíbila součinnost.

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.